zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Biomošt svépomocí

05.11.2006
Zemědělství
Biomošt svépomocí
Čeští zahrádkáři biopotravinám příliš nefandí. Chybí jim mladá krev s novým životním stylem.

TYPICKÝ ZAHRÁDKÁŘ dnes není žádný šedivý starý grizzly, který mrzutě odhání děti od záhonů, aby mu nepošlapali mrkev. Je to mladý člověk kolem 28 let, který si chce vypěstovat chemicky neošetřovanou zeleninu pro děti, anebo speciální bylinky do kuchyně. Ale nepropadejme předčasným iluzím, nejsme v Česku, jsme v USA. Módní vlnu, které propadli mladí Američané, popsal list International Herold Tribune.

"Český zahrádkář je dosud spíše tím starým šedivým medvědem, mladých členů máme málo," komentuje domácí poměry Bohumír Muchka, odborný poradce Českého zahrádkářského svazu.

ČLENSKÁ ZÁKLADNA svazu se proti období před rokem 1989 scvrkla na polovinu, takže organizovaných zahrádkářů je u nás kolem 200 tisíc. Přesto zůstala nejpočetnějším nepolitickým sdružením v České republice. Organizované zahrádkaření už má také jiné cíle. Není to samozásobení domácnosti a příbuzných nedostatkovým zbožím na pultech, hlavním posláním je okrasa prostředí. Na záhonech převažují květiny a ozdobná zeleň, chodí se tam kvůli relaxaci. Už nejde o přežití, ale o radost, to je hlavní motto Českého zahrádkářského svazu na jeho internetových stránkách. Biozahrádkářskou kolonii u nás však nenajdete a i v Muchkově případě platí, že pod svícnem bývá tma.

"Moje dcera i obě vnučky biopotravinám fandí, ale kupují si je v obchodech," přiznává. Souhlasí však s tím, že kvalitní zeleninu v domácích podmínkách vypěstovat bez chemie lze, jenomže je to nákladnější. Výživu rostlinám dodá pečlivě připravený kompost z rostlinných zbytků. Sama tráva nestačí. Musí se k ní přidávat listí, drobné větvičky a kuchyňské zbytky rostlinného původu, to vše prokládané vrstvami hlíny. Aby byl kompost kvalitní, musí se pravidelně přehazovat a zrát půldruhého roku. Pak obsahuje všechny důležité mikro- a makroprvky.

NEPLATÍ TAKÉ, že kvalitní biozeleninu lze vypěstovat jen s použitím přírodního hnoje. Četné druhy zeleniny jsou s kompostem dokonce lepší než s přírodním hnojem, třeba mrkev. "Vůbec nejobtížnější je vypěstovat nepráškovanou zeleninu a ovoce bez chorob a ubránit se škůdcům," upozorňuje Muchka. Lidé by si podle něj měli uvědomit, že obrovská nádherná jablka z dovozu, která koupíte v každém supermarketu, prodělala v průběhu vegetace 16 až 20 chemických postřiků. V českých sadech se jabloně ošetřují v průměru šestkrát. Rozumný zahrádkář stříká ovocné stromy dvakrát, když jsou plody ve velikosti lískového ořechu. Za čtyři měsíce, do doby sklizně, se už chemická látka rozloží a neškodí zdraví.

POSTOJ zahrádkářů k životnímu prostředí je z estetického hlediska kladný, ale k zarytým ekologům mají daleko. Ekologickou komisi svaz před časem zrušil. Prý byla zbytečná. Pokud už zahrádkáři nepráškovaným plodům fandí, je to z nedostatku času a peněz na chemické ošetření.

Dobrou zprávou je, že zahrádkáři stále provozují moštárny, kam smí i nečlenové svazu. Seznam moštáren je na webu (www.zahradkari.cz), některá zařízení nabízejí i plnění moštu do láhví a uzavření kovovou korunkou. Biomošt z jablek si tak můžete pořídit svépomocí.
Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí