Čtvrtek, 28. března 2024

Norové Čechům zaplatí lesní razítko

Norové Čechům zaplatí lesní razítko

Český standard pro ekologicky šetrné lesy platí zhruba měsíc. A už se plánují jeho úpravy.

A možná za norské peníze.

Česká pobočka nevládní organizace FSC (Forest Stewardship Council) dosáhla na konci září akreditace české verze celosvětově uznávaného standardu pro certifikaci lesů, které dodržují určitá pravidla pro trvale udržitelné hospodaření v lesích.

Česko je tak první zemí z desítky nováčků v EU, kdo takový certifikát má. Navíc dosud ani zdaleka všechny "staré" členské země nevytvořily svou národní variantu FSC standardu.

Norové pomohou

"S tímto certifikátem má obchodník a především kupující jistotu, že jde o dřevo z lesa, k němuž se přistupuje ekologicky a zároveň rozumně ekonomicky," uvedl pro deník Aktuálně.cz Michal Rezek, šéf české FSC. S kvalitou dřeva tento certifikát nemá nic společného.

Už nyní má Rezek připravený projekt, jak nový standard dopilovat a co nejlépe přizpůsobit českému prostředí. A povolal si na pomoc kolegy ze severského Norska. Spolupráci na aktualizaci a úpravě standardu přislíbila tamní pobočka Světového fondu na ochranu přírody (WWF).

Krkonoše po sto letech 5

"My budeme dodávat know-how. Právě jsme dokončili takovýto standard v Norsku," řekl deníku Aktuálně.cz Rasmus Reinvang z WWF.

Podle něj je pro norské ekologické organizace velmi důležité spolupracovat se středoevropskými partnery. "Západ je mnohem pokročilejší v ochraně životního prostředí, takže můžeme hodně pomoci. Ale především ve vývoji bylo mnoho chyb, kterých se právě mladé demokracie ve střední Evropě mohou vyvarovat," míní Reinvang.

Pro české FSC má spolupráce s norskou WWF ještě jednu výhodu. Má větší šanci na financování svého projektu na úpravu standardu. Žádá totiž zhruba 320 tisíc eur z finančních mechanismů Norska a Evropského hospodářského prostoru určených pro nováčky v unii. S norským partnerem je šance na zisk peněz vyšší.

Zapojí se Krkonoše

Svou žádost odevzdali ekologové minulý týden. Vyhodnocení přijde zhruba za rok. Bezmála čtyřletý projekt by tak mohl začít zhruba za rok v listopadu. A podílet se na něm bude Krkonošský národní park.

"KRNAP chce nejdříve certifikovat lesy podle stávajícího standardu a pak právě na jeho příkladu budeme postupně sledovat dopady a standard upravovat," vyvsětluje Rezek.

Národní park měl původně začít s certifikací už teď. Nakonec se rozhodl vyčkat až na schválení financí pro projekt. Certifikaci si však v první fázi zaplatí sám.

Kromě toho se počítá se spotřebitelskou kampaní, která by lidi s certifikátem a jeho významem seznámila.

Klíčové je nyní financování z Norska, jinak by projekt musel žádat o řadu dílčích grantů například z EU, což by situaci značně zkomplikovalo.

Lesy - ilustrační foto

Co to jsou vlastně fondy Norsko/EHP? Dva finanční mechanismy jeden financovaný jen Norskem, druhý státy, které patří do Evropského hospodářského prostoru a zároveň nejsou členy Evropské unie tedy Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem.

Příjemci pomoci je třináct unijních členů desítka nováčků a trojice starých členů, kteří mají nárok na pomoc z kohezního fondu Španělsko, Portugalsko a Řecko.

Česku patří miliony eur

Celkem bylo na léta 2004 až 2009 vyhrazeno 1,17 miliardy eur. Největší část dostane Polsko, českým projektům "patří" zhruba 150 milionů.

"Češi jsou velmi aktivní získávání grantů," chválí české žadatele Vibeke Rysst-Jensenová z norského ministerstva zahraničí, která má na starosti projekty ze střední Evropy. "Zpočátku jim trvalo, než něco poslali, ale pak šlo vždy o velmi dobře zpracované projekty, které rychle postupovaly schvalovycími procesy," dodává.

Nejpopulárnější jsou podle ní projekty na zachování kulturního dědictví. Za norské peníze by tak měla být zresturována synagoga v Trutnově či šluknovský zámek.

Norsko

Body žádostem přidává také spolupráce s norským partnerem. "Samozřejmě nemůžeme nikomu nařídit, aby spolupracoval s našimi nevládními organizacemi, to nedovolují pravidla Evropské unie a tím pádem ani Evropského hospodářského prostoru, jehož jsme členy. Na druhou stranu to samozřejmě dobrému projektu pomůže," tvrdí Per Strand Sjaastad z ministerstva zahraničí.

"Na druhou stranu pokud je to špatný projekt, tak ho rozhodně norský partner nespasí," dopňuje Rysst-Jensenová.

Peníze na první projekty by měly začít ke svým příjemcům téct v nejbližší době tedy okolo Vánoc.

Proč teprve nyní, když projekt norských fondů funguje už více než dva roky?

"Po vstupu nových členských zemí se objem fondů zdesetinásobil, takže se musely měnit metody. Také chvíli trvalo než státy přijímající pomoc vymyslely způsoby, jak peníze čerpat. Naším cílem je, aby se o projektu rozhodlo do šesti měsíců," tvrdí Per Strand Sjaastad z ministerstva zahraničí. Nyní vyřízení žádosti trvá až rok.

A co s pěnězi, které přijímající země nespotřebují? "Přerozdělí se mezi úspěšnější žadatele. To se třeba dříve stalo v Řecku," říká Rysst-Jensenová.

Zdroj: www.aktualne .cz

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů