zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Před 150 lety padl poslední šumavský medvěd

14.11.2006
Příroda
Před 150 lety padl poslední šumavský medvěd

Přesně 150 let uplyne zítra (14.11.) ode dne, kdy byl zastřelen poslední šumavský medvěd. Ale Hnutí DUHA varovalo, že ačkoli dnes už platí přísná ochrana, velké šelmy u nás ohrožuje pytláctví.

 

Poslední medvěd – přesněji medvědice – padl nedaleko Želnavy. Během lovu, kterého se zúčastnilo více než 100 lidí, ji zastřelil místní lesník Johann Jungwirth [1]. Dnes na tomto místě na naučné, tzv. Medvědí stezce [2] v národním parku stojí pomníček [3].

 

Na většině území Čech byli medvědi vyhubeni mnohem dříve, už v průběhu 17. a 18. století. Hlavním důvodem bylo rozsáhlé kácení v lesích i přímé pronásledování lovci. Na Moravě se udrželi déle: poslední medvěd padl roku 1893 u Hukvald.

 

Hnutí DUHA v úterý odpoledne spustí nové webové stránky o největších evropských šelmách: www.selmy.cz/medved. Jediným místem v České republice, kde se dnes medvědi pravidelně vyskytují, jsou Beskydy. Přirozeně se sem rozšířila slovenská populace. Přitom vhodné podmínky by šelmy měly také na dalších místech republiky, včetně Šumavy a Jeseníků. Správa národního parku upustila od návrhů návratu medvědů na Šumavu, které někteří odborníci zvažovali začátkem devadesátých let.

 

Naopak úspěšně se na Šumavu vrátili rysi. Vzácných koček zde žije několik desítek. V posledních letech byli na obou stranách Šumavy nalezeni také čtyři mrtví vlci, které zabili pytláci nebo srážky s auty, a řada jejich stop [4].

 

Pytláci ohrožují populace všech velkých šelem. Ze čtrnácti rysů, která správa šumavského národního parku označila vysílačkou, už osm beze stopy zmizelo a bylo patrně zastřeleno. Počet ilegálních odstřelů se u nás za posledních dvacet let odhaduje na více než 500 kusů. V anonymní anketě pracovníků Akademie věd dvacet z dvou set dotázaných myslivců z oblastí výskytu šelem (jihozápadní Čechy, Beskydy, Jeseníky) přiznalo, že ilegálně zastřelili rysa ostrovida [5].

 

Hnutí DUHA organizuje na Šumavě a v Beskydech hlídky speciálně vyškolených dobrovolníků, jež mají pytláctví zabránit. Odborníci přitom poukazují na to, že právě viditelná přítomnost většího počtu osob, které v horách případné pytláctví sledují, může sehrát preventivní roli.

 

Účastnit se může kdokoli – přijet lze na několik dní nebo třeba i na měsíc. Zájemci se mohou přihlásit online na www.selmy.cz .

 

Šíření šelem, zejména vlků a rysů, je důležité pro udržení únosné výše populací a zdraví spárkaté zvěře. Přemnožení jeleni a srnci spásáním semenáčků poškozují především listnaté lesy a brání jejich přirozené obnově.

 

Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA, řekl:

„Medvědi se do našich se do našich hor vracejí jen s obtížemi, přestože místa vhodná pro jejich život stále existují. Vážnou překážou stále zůstává ilegální lov, rozdělování krajiny velkými silnicemi a také pokračující destrukce biotopů. Dobrovolnické hlídky v Beskydech a na Šumavě mají za úkol pytláky odradit. Rok od roku také přibývá lidí, kteří se ke spolupráci hlásí, takže můžeme hlídky posílit.“

 

 

Kontakt:        Jaromír Bláha, vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA, 731 463 929, email jaromir.blaha@hnutiduha.cz

 

 

Poznámky:

 

[1] Podrobnější historie posledního šumavského medvěda:

 

  • Dne 14. listopadu 1856  byla po mnohaletém pronásledování uloven „poslední medvěd Šumavy a Čech a o v želnavském revíru Jokuswaldu.

 

  • Jednalo se o medvědici o váze 115 kg – tedy  spíše menší kus.

 

  • Dne 11. listopadu 1856 v devět ráno uspořádali hon s 27 střelci. Jednomu chybila puška, druhý medvědici ranil na tlapě a třetí minul, zvíře uteklo do strání u Jokuswaldu

 

  • 12. listopadu napadlo 10 centimetrů sněhu, ale nebyly stopy

 

  • 13. listopadu nalezli stopu vedoucí ze Spáleného lesa do Jokuswaldu. Na svou poslední noc medvědice zalehla u potoku Hučiny.

 

  • 14. listopadu zuřila silná sněhová vichřice. Přesto se v 10:00 shromáždili lovci, medvědice byla nalezena v Jokuswaldu pod Blöchenwegem nedaleko Hutschenschlangu. Celkem 46 střelců a 75 honců ji nahánělo se ve vánici. Po dvou hodinách byla šelma vytlačena směrem ke střelcům. Dva utekli a posléze hajný ze 40 kroků chybil. Poté jich Johann  (Jan) Jungwirth hned druhou ranou střelil na komoru. Medvědice uběhla 30 kroků a padla v houštině. Bylo to v jednu hodinu odpoledne pod lesní cestou Blecheneg nedaleko lesní partie Hutschenschlang.

 

  • Medvědice pak byla převezena na saních do želnavské myslivny a odtud 16. listopadu do Horní Plané, kde ji přeložili na další saně na Krumlov a na Hlubokou.

 

  • Medvědici vycpal knížecí bažantník Václav Špatný pro lovecké muzeum v Ohradě. Na místě odstřelu postavili pomníček s datem 14. listopadu 1856.

 

  • Striktně vzato to zřejmě nebyl poslední šumavský medvěd. Stopy jsou uváděny také z roku 1860 v Bavorském lese, 26. února 1864 zaznamenává medvědí stopy pamětní kniha zátoňského polesí ve volarské Erlenau (Olšina) a o dva dny později stopu ověřuje nadlesní Josef John. V polovině dubna John potvrzuje, že se medvěd toulá kolem Finsterau. Tohoto medvěda ve stejném roce polapil do smyčky pytlák, kůže prodána ve Volarech. Roku 1875 poslední stopa bez udání místa (Ottův slovník naučný). Dle vyprávění prášilských pamětníků byly nalézány medvědí stopy ještě koncem 19. století v roklinách jižního a jihozápadního svahu Plesné.

 

  • Zastřelen tedy asi nebyl zastřelen poslední medvěd na Šumavě, ale poslední doložený.

 

Zdroj: Vodák L.: Šumavští medvědi, jejich historie a perspektivy, Správa NP a CHKO Šumava, Vimperk 1993

 

[2] Medvědí stezka je zároveň nejstarší naučnou stezkou na Šumavě. Její trasa vede mezi železničními stanicemi Ovesná (asi 3 kilometry západně od Nové Pece) a Černý Kříž.

 

[3] Fotografie pomníčku: www.jiznicechy.org/cz/index.php?path=ns/medved.htm, klikněte na odkaz Bären Stein.

 

[4] Bufka, L., Heurich, M., Englender, T., Červený, J., Wölfl, M., et Scherzinger, W. (2005): Wolf occurrence in the Czech – Bavarian – Austrian border region: rewiew of a history and current status, Silva Gabreta 11 (1): 27–42

 

[5] Koubek P., et Červený J., Mají velké šelmy šanci přežít v našich honibách?, Myslivost 3/2003

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Bílé Karpaty (hranice ČR/SR tábor Polana - Vrbovce/Javorník)
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
Ekologický institut Veronica
28
8. 2017
28.8-3.9.2017 - Ostatní akce
Centrum Veronica Hostětín, Hostětín 86
INISOFT s.r.o.
13
9. 2017
13.9.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí