Pátek, 29. března 2024

Homo urbanus: dobrá nebo zlá zpráva?

Příští rok se stane obrovským mezníkem v dějinách lidské ságy.
Homo urbanus: dobrá nebo zlá zpráva?

Podle OSN totiž bude vůbec poprvé v historii žít většina lidí v rozlehlých městských oblastech. Stane se z nás "Homo urbanus".
Milióny lidí koncentrované v gigantických městských aglomeracích představují nový úkaz. Ještě před dvěma stoletími se člověk za celý život mohl setkat se dvěma až třemi sty jinými lidmi. Dnes může obyvatel New Yorku v okruhu deseti minut chůze od svého domova na Manhattanu žít a pracovat mezi 220 000 spoluobčany.


Megapole
Až do začátku 19. století se pouze jediné město v celých dějinách - starý Řím - mohlo pochlubit počtem obyvatel přesahujícím jeden milión. Prvním novodobým miliónovým městem se stal v roce 1820 Londýn. Do roku 1900 existovalo měst s počtem obyvatel přesahujícím jeden milión jedenáct; do roku 1950 jich bylo 75 a v roce 1976 žil více než milión lidí v 191 městských sídlech. Dnes se miliónovou nebo větší populací chlubí přes 414 měst a konec procesu urbanizace je v nedohlednu.
Každý den se na zeměkouli narodí 376 000 lidí a předpokládá se, že do roku 2042 se počet obyvatel Země zvýší na 9 miliard, přičemž většina z nich bude žít v hustě obydlených městských oblastech.
Dokud se lidé ve snaze o přežití museli spoléhat na sluneční záření, vítr, proudy a zvířecí či lidskou sílu, zůstával počet obyvatel relativně nízký, takže nepřetěžoval schopnost biosféry recyklovat odpad a doplňovat zdroje. Bodem zvratu se stala exhumace "uskladněné" sluneční energie, nejprve v podobě uhelných ložisek a poté i zásob ropy a zemního plynu.
Fosilní paliva využívaná parním strojem a později i spalovacím motorem, přeměňovaná na elektřinu a distribuovaná prostřednictvím energetických sítí, umožnila lidstvu vytvářet nové technologie, které radikálně zvýšily produkci potravin, výrobků i služeb. Tento nevídaný vzestup produktivity vedl k mohutnému růstu počtu obyvatel a urbanizaci světa.


 Králem v poli mrtvol
Těžko se divit, že si nikdo není tak docela jist, zda by se měl tento hluboký zvrat v uspořádání lidského života oslavovat, oplakávat nebo pouze vzít na vědomí. Je to dáno tím, že naše rostoucí populace a městský způsob života byly vykoupeny zánikem rozsáhlých ekosystémů a biotopů na zeměkouli.
Kulturní historik Elias Canetti kdysi poznamenal, že každý z nás je králem v poli mrtvol. Kdybychom se měli na okamžik zastavit a zamyslet nad množstvím přírodních druhů, zdrojů a materiálů, které si během života přivlastníme a spotřebujeme, byli bychom zděšeni, jakého drancování se ve snaze zajistit si existenci dopouštíme.


Kultura mrakodrapů
Skutečností je, že velké populace v megaměstech spotřebovávají obrovské množství energie na udržení infrastruktury a každodenní lidské činnosti. Abychom to zasadili do kontextu: pouze Sears Tower jakožto jeden z nejvyšších mrakodrapů na světě spotřebuje za jediný den více elektřiny než celé město Rockford ve státě Illinois, v němž žije 152 000 obyvatel.
A co je ještě neuvěřitelnější, lidé dnes spotřebují téměř 40 % čisté primární produkce na zeměkouli, ačkoliv dohromady představují pouze půl procenta veškeré živočišné biomasy. Na ostatní druhy toho logicky zbývá o to méně.


Tak pravil Wilson
Odvrácenou stranou urbanizace je to, co po sobě zanecháváme, když směřujeme ke světu stopatrových kancelářských budov, vzpínajících se rezidencí a krajin plných skla, cementu, umělého osvětlení a elektronického propojení.
Není náhodou, že v době, kdy oslavujeme urbanizaci světa, se současně blížíme k dalšímu historickému předělu, totiž k vymizení divoké přírody. Zvyšující se počet obyvatel, rostoucí spotřeba potravin, vody a stavebních hmot, expandující silniční a železniční doprava a rozpínání měst setrvale zasahují i do zbytků volné přírody, a ženou ji na hranici vyhynutí.
Vědci nás varují, že již dnešní děti se dožijí chvíle, kdy divoká příroda po miliónech let existence zmizí z povrchu planety. Transamazonská dálnice, která po celé délce protíná rozlehlý amazonský deštný prales, urychluje destrukci posledního velkého panenského biotopu.
Také další oblasti s nedotčenou přírodou, od Bornea po Konžskou pánev, se stále zmenšují a ustupují zbytňující lidské populaci, která v nich hledá životní prostor a zdroje.
Není divu, že podle harvardského biologa E. O. Wilsona zažíváme největší vlnu hromadného vymírání za posledních 65 miliónů let. V současné době vyhyne denně 50 až 150 druhů, což představuje 18 000 až 55 000 druhů ročně. Do roku 2100 tak pravděpodobně vyhynou dvě třetiny zbývajících živočišných druhů na zeměkouli.


Mejdan jde do finále
Co to znamená pro nás? Zkuste si představit, že za 35 let zde bude existovat 1000 miliónových měst. Taková představa je znepokojivá a pro Zemi neudržitelná.
Nerad bych někomu kazil radost, ale možná by nebylo od věci, kdyby se oslava urbanizace lidského druhu v roce 2007 stala příležitostí k zamyšlení nad tím, jak vlastně na této planetě žijeme. Městský život pochopitelně obnáší i spoustu věcí, kterým lze jen tleskat: na mysl se derou bohatá kulturní rozmanitost, společenský styk nebo čilé komerční aktivity. Problémem je však otázka velikosti a míry.
Je třeba se zamyslet, jak nejlépe snížit populaci a vyvinout udržitelná městská prostředí, která budou efektivněji využívat energii a zdroje, méně znečišťovat okolí a lépe podporovat rozumné uspořádání lidského života.


Zpět do budoucnosti
Stručně řečeno ve slavné éře urbanizace stále více izolujeme lidský druh od zbytku přírodního světa.
Činíme tak v domnění, že můžeme dobývat, kolonizovat a zužitkovávat bohaté dary této planety, abychom si zajistili úplnou samostatnost. A to bez strašlivých důsledků pro nás samotné a pro budoucí generace.
Máme-li však zachránit vlastní druh a uchovat Zemi i pro ostatní tvory, budeme v příští fázi lidských dějin muset nalézt způsob, jak se začlenit zpět do zbytku této živoucí planety.
Autor, prezident washingtonské Nadace pro ekonomické trendy (Foundation on Economic Trends), napsal mimo jiné knihu Věk přístupu (The Age of Access).

Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů