zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zelená pro světové lesy?

20.11.2006
Les
Zelená pro světové lesy?

Světové lesy snad mají nejhorší za sebou. Jejich úbytek se v posledních letech zpomaluje. Ať už jde o výsledek nápravy lidského chování nebo jenom důsledek změn trendů v lidské společnosti, na kterém aktivní ochrana přírody nemá podíl, zelené plochy naší planety snad čekají lepší časy.

  • Skupina finských vědců z univerzity v Helsinkách zveřejnila v časopise PNAS zprávu o vývoji světového zalesnění v posledních letech. Badatelé se ponořili do údajů shromážděných OSN a vydolovali z nich dobré zprávy.

    Země s největší rozlohou lesů v milionech hektarů
    Rusko 808,8
    Brazílie 477,7
    Kanada 310,2
    USA 303,1
    Čína 197,3
    Austrálie 163,7
    DR Kongo 133,6
    Indonésie 88,5
    Peru 68,7
    Indie 67,7
    Súdán 67,5
    Mexiko 64,2
    Kolumbie 60,7
    Angola 59,1
    Bolívie 58,7
    Přírodních světových lesů sice stále ubývá tempem asi 13 milionů hektarů ročně, ale tento úbytek znatelně kompenzuje vysazování nových lesů.

    Odlesňování pokračuje především v chudých zemích, kde jsou lesy vystaveny dvojímu tlaku. Za prvé jsou cílem průmyslové těžby, při které lesníci vyberou jenom stromy s cenným dřevem. Poškozena je především ekologie lesa, ale neobjevují se holoseče.

    Druhý tlak přichází od místních obyvatel, kteří lesní půdu proměňují na zemědělskou. Přitom může docházet k nevratným změnám. V tropech se les na vyčerpanou a holou půdu často nedokáže vrátit.

    V důsledku obou trendů tak klesá zalesnění v takových zemích, jako je Brazílie a Indonésie. Ta je ostatně smutným rekordmanem. V této zemi mizely mezi lety 1990 a 2005 čtyři procenta objemu lesů ročně. Boj proti odlesňování je především bojem proti chudobě.

    Naproti tomu bohatší země (s HDP více než 4600 dolarů na hlavu za rok) většinou vykazují růst lesních ploch. Kromě lepších ochranářských zákonů také proto, že oba výše zmíněné ničivé trendy v nich nejsou tak patrné.

    Lidé nepotřebují lesní půdu na zemědělství a stále větší podíl dřeva se získává ze stromových plantáží. V současné době je to asi jedna třetina celkového objemu. Podle finských vědců tento podíl ještě vzroste, odhadem až na 75 procent v roce 2050.

    Tím by se výrazně snížil tlak na přirozené lesy. „Možná se blíží konec odlesňování,“ doufají autoři studie. Pokroky v lesnictví a ekologii například vedly ke spuštění velkých stromových plantáži a zalesňovacích programů v Číně. Země se tak chce bránit proti záplavám i plundrování přirozených stromových porostů.

    Člověkem pěstované lesy mají celou řadu problémů. Diskutabilní je například jejich ekologický přínos, jak dokládá i letošní protestní zpráva českých vědců, kteří brojí proti pojetí lesa jako „továrny na dřevo“. Finská studie ekologické dopady stromových plantáží nezkoumala. Její autoři nicméně doufají, že v tomto případě pomohou pokroky v lesnictví, lepší zákony a nástroje k jejich dodržování k tomu, aby vysazované hospodářské lesy byly zdravé.

    Ale ne vše je růžové: někteří vědci připomínají, že údaje OSN předávají přímo dotyčné země, a ne vždy jde proto o spolehlivá čísla.
MATOUŠ LÁZŇOVSKÝ
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
7
8. 2017
7-11.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
14
8. 2017
14-18.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Zahrada lesní MŠ Šárynka, Praha 6
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Bílé Karpaty (hranice ČR/SR tábor Polana - Vrbovce/Javorník)
19
8. 2017
19-26.8.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
LTD Polana
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí