V Elektrárně Dětmarovice prověřují, jak odstranit ekologické zátěže po bývalém podniku Ostramo

DĚTMAROVICE - Po téměř roční přípravě proběhla v Elektrárně Dětmarovice tzv. mlecí zkouška. Jejím cílem bylo prověřit technologické možnosti pro likvidaci ekologických zátěží v podobě spalování ropných produktů z úložišť bývalého podniku Ostramo. Celý proces má zjistit, zda je elektrárna schopna touto formou odlehčit životnímu prostředí v regionu. Projekt s názvem "Nápravná opatření" laguny Ostramo zpracovala Vysoká škola báňská a Technická univerzita Ostrava.

Materiál lagun bývalého podniku Ostramo představuje pro region ekologickou zátěž a jeho rekultivace je technologicky velmi náročná. „Materiál lagun, tzv. sludge, je ropného původu, a proto se nabízí možnost spalování, na základě speciální úpravy směsi z kalů, tzn. již certfikovaného paliva s názvem TPS NOLO 1, s černým uhlím a aditivem ve vhodném poměru v elektrárenských kotlích,“ uvedl Dušan Timko, ředitel Elektrárny Dětmarovice.

Uvedená elektrárna je největší v rámci Skupiny ČEZ spalující černé uhlí. Proto byla, v rámci projektu Nápravná opatření-laguny OSTRAMO, vytipována jako jedna z nejvhodnějších zařízení v regionu, která by mohla pomoci regionu s likvidací ekologické zátěže bez dalšího negativního vlivu na životní prostředí. Projekt byl zpracován Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava, která je současně garantem kontroly ověřování vlivu na životní prostředí, přičemž a ve spolupráci s firmou Geosan Group připravila celý program zkoušek a následných analýz. Na základě téměř dvouleté výzkumné práce došlo k samotné první zkoušce v Elektrárně Dětmarovice, kde technický dozor tvořila Vysoká škola báňská- Technická univerzita Ostrava.

Jednalo se o tzv. mlecí zkoušku, k níž došlo po téměř ročních náročných přípravách. Technicky limitujícím prvkem jsou vždy mlýnice, které mají za úkol zajistit dostatečně jemné rozemletí daného alternativního paliva. „Cílem zkoušek bylo tedy zjistit a prověřit všechny ekologické a technické parametry, včetně optimálního množství příměsi v podobě látek z lagun Ostrama,“ upřesnil Dušan Timko. Vlastní průběh zkoušky podléhal schválení a přímé kontrole krajského úřadu, České inspekce životního prostředí, krajské hygienické stanice a Zdravotního ústavu. Během zkoušky byly prováděny odběry vzorků materiálu a ovzduší na předem vytipovaných místech provozu elektrárny.

V současné době jsou výsledky mlecí zkoušky podrobeny důkladné analýze, jejíž výsledky určí, zda dojde k eventuálnímu spalování region ekologicky zatěžujícího materiálu z lagun Ostrama v Elektrárně Dětmarovice.

V souladu s maximálním ověřením dodržení všech ekologických předpisů a bezpečnosti provozu musí před konečným rozhodnutím o samotném spalování materiálu z lagun proběhnout tzv. spalovací zkouška.

„Výsledek této zkoušky, její následný důkladný rozbor a komplexní zhodnocení technických možností budou představovat stěžejní podklady pro finální rozhodnutí o možnostech likvidace ekologické zátěže úložišť bývalého podniku Ostramo v rámci Elektrárny Dětmarovice ze Skupiny ČEZ,“ dodal k tématu Dušan Timko. V Elektrárně Dětmarovice, která je řešena v tzv. blokovém uspořádání, jsou instalovány 4 samostatné výrobní bloky, každý o elektrickém výkonu 200 MW. Kromě výroby elektrické energie zajišťuje elektrárna Dětmarovice i významné dodávky tepla. Společná výroba elektrické energie a tepla v jednom cyklu (tzv. kogenerace) snižuje spotřebu paliva na vyrobenou jednotku energie a významně tak šetří životní prostředí.

Ekologický program Elektrárny Dětmarovice byl v roce 1994 zahájen výstavbou zařízení na snížení obsahu dusíku ve spalinách (opatření DENOx). Nejvýznamnější ekologickou akcí se stala výstavba odsiřovacího zařízení. Pro odsíření byla zvolena metoda mokré vápencové vypírky s přibližně 90% účinností. Veškeré spaliny Elektrárny Dětmarovice jsou od roku 1998 odsířeny, zbaveny podstatného množství oxidů dusíku a popílku.

Elektrárna Dětmarovice se po rozsáhlých investičních ekologických stavbách, které přesáhly částku 2 miliard Kč, řadí mezi velké výrobní závody na Moravě s minimálními dopady na životní prostředí.