O biopotraviny je zájem, nabídka ale zaostává
Hledáme dodavatele českých biopotravin - vyzývají stále častěji obchodníci.
Biopotraviny [https://www.kamsnim.cz/categories/food] totiž zažívají v
současnosti boom. Prodej roste o třetinu ročně, letos se už tržby přiblíží půl
miliardě korun. Jenže v drtivé většině jsou z dovozu.
"Poptávka převyšuje nabídku českých zemědělců, většinu zboží musíme dovážet.
Sháníme hlavně mléčné výrobky, samozřejmě v dostatečném množství a kvalitě,"
říká například Pavel Klaška, marketingový ředitel sítě Interspar.
Rakouský řetězec před necelým měsícem zahájil prodej bioproduktů po značkou
Natur*pur. Zatím nabízí hlavně mléčné výrobky, ovoce a biochléb, celkem na
padesát druhů biovýrobků. "Odbyt je zhruba dvojnásobný proti předpokladům. A
ještě rozšíříme nabídku o těstoviny, maso nebo džusy," potvrzuje Klaška razantní
nástup biopotravin na český trh.
Podobné plány má většina obchodních řetězců. Tesco chystá příští rok posílit
svoji bionabídku pod značkou Organics. Výrazně se už prosazují biopotraviny
[https://www.kamsnim.cz/categories/food] pod označením "Ja! Natürlich" v
supermarketech Billa skupiny Rewe, která teď přebírá i tuzemskou obchodní síť
Delvity.
"V příštích pěti letech poroste domácí trh stále až o třetinu," předpokládá Tom
Václavík ze společnosti Green marketing, která se na trh s biopotravinami
specializuje. Upozorňuje, že prostor je tu stále ohromný - západní Evropa má ve
spotřebě velký náskok.
Dnes v Česku biovýrobky tvoří sotva dvě desetiny procenta z celkové spotřeby
potravin. Zatímco tuzemec utratí za bioprodukty jen 35 korun ročně, na Západě je
to v přepočtu přes tisíc korun. "Rozdíl spočívá nejen v kupní síle, ale i v
osvětě. Trend zdravé výživy ale přichází i k nám," dodává Václavík.
Otázkou je, jak trend zachytí i domácí ekozemědělci. Ti dosud tvrdili, že berou
nižší dotace, a proto se jim výroba biopotravin oproti západním farmářům
nevyplatí. Produkce potravin bez chemie je totiž dražší. Proto i biopotraviny
[https://www.kamsnim.cz/categories/food] stojí na pultech průměrně o polovinu
víc než zboží klasické.
Od příštího roku se ale podpory ekologickým rolníkům výrazně zvýší. Například na
hektar biopšenice dostanou kromě běžných podpor navíc 4600 korun, o čtvrtinu víc
než dosud. "Chtělo by to ale ještě víc zvýraznit podpory přímo na produkci
biopotravin," tvrdí Jiří Urban, místopředseda svazu ekologických podnikatelů
PRO-BIO.
Hledáme dodavatele českých biopotravin - vyzývají stále častěji obchodníci. Biopotraviny totiž zažívají v současnosti boom. Prodej roste o třetinu ročně, letos se už tržby přiblíží půl miliardě korun. Jenže v drtivé většině jsou z dovozu.
"Poptávka převyšuje nabídku českých zemědělců, většinu zboží musíme dovážet. Sháníme hlavně mléčné výrobky, samozřejmě v dostatečném množství a kvalitě," říká například Pavel Klaška, marketingový ředitel sítě Interspar.
Rakouský řetězec před necelým měsícem zahájil prodej bioproduktů po značkou Natur*pur. Zatím nabízí hlavně mléčné výrobky, ovoce a biochléb, celkem na padesát druhů biovýrobků. "Odbyt je zhruba dvojnásobný proti předpokladům. A ještě rozšíříme nabídku o těstoviny, maso nebo džusy," potvrzuje Klaška razantní nástup biopotravin na český trh.
Podobné plány má většina obchodních řetězců. Tesco chystá příští rok posílit svoji bionabídku pod značkou Organics. Výrazně se už prosazují biopotraviny pod označením "Ja! Natürlich" v supermarketech Billa skupiny Rewe, která teď přebírá i tuzemskou obchodní síť Delvity.
"V příštích pěti letech poroste domácí trh stále až o třetinu," předpokládá Tom Václavík ze společnosti Green marketing, která se na trh s biopotravinami specializuje. Upozorňuje, že prostor je tu stále ohromný - západní Evropa má ve spotřebě velký náskok.
Dnes v Česku biovýrobky tvoří sotva dvě desetiny procenta z celkové spotřeby potravin. Zatímco tuzemec utratí za bioprodukty jen 35 korun ročně, na Západě je to v přepočtu přes tisíc korun. "Rozdíl spočívá nejen v kupní síle, ale i v osvětě. Trend zdravé výživy ale přichází i k nám," dodává Václavík.
Otázkou je, jak trend zachytí i domácí ekozemědělci. Ti dosud tvrdili, že berou nižší dotace, a proto se jim výroba biopotravin oproti západním farmářům nevyplatí. Produkce potravin bez chemie je totiž dražší. Proto i biopotraviny stojí na pultech průměrně o polovinu víc než zboží klasické.
Od příštího roku se ale podpory ekologickým rolníkům výrazně zvýší. Například na hektar biopšenice dostanou kromě běžných podpor navíc 4600 korun, o čtvrtinu víc než dosud. "Chtělo by to ale ještě víc zvýraznit podpory přímo na produkci biopotravin," tvrdí Jiří Urban, místopředseda svazu ekologických podnikatelů PRO-BIO.
"Poptávka převyšuje nabídku českých zemědělců, většinu zboží musíme dovážet. Sháníme hlavně mléčné výrobky, samozřejmě v dostatečném množství a kvalitě," říká například Pavel Klaška, marketingový ředitel sítě Interspar.
Rakouský řetězec před necelým měsícem zahájil prodej bioproduktů po značkou Natur*pur. Zatím nabízí hlavně mléčné výrobky, ovoce a biochléb, celkem na padesát druhů biovýrobků. "Odbyt je zhruba dvojnásobný proti předpokladům. A ještě rozšíříme nabídku o těstoviny, maso nebo džusy," potvrzuje Klaška razantní nástup biopotravin na český trh.
Podobné plány má většina obchodních řetězců. Tesco chystá příští rok posílit svoji bionabídku pod značkou Organics. Výrazně se už prosazují biopotraviny pod označením "Ja! Natürlich" v supermarketech Billa skupiny Rewe, která teď přebírá i tuzemskou obchodní síť Delvity.
"V příštích pěti letech poroste domácí trh stále až o třetinu," předpokládá Tom Václavík ze společnosti Green marketing, která se na trh s biopotravinami specializuje. Upozorňuje, že prostor je tu stále ohromný - západní Evropa má ve spotřebě velký náskok.
Dnes v Česku biovýrobky tvoří sotva dvě desetiny procenta z celkové spotřeby potravin. Zatímco tuzemec utratí za bioprodukty jen 35 korun ročně, na Západě je to v přepočtu přes tisíc korun. "Rozdíl spočívá nejen v kupní síle, ale i v osvětě. Trend zdravé výživy ale přichází i k nám," dodává Václavík.
Otázkou je, jak trend zachytí i domácí ekozemědělci. Ti dosud tvrdili, že berou nižší dotace, a proto se jim výroba biopotravin oproti západním farmářům nevyplatí. Produkce potravin bez chemie je totiž dražší. Proto i biopotraviny stojí na pultech průměrně o polovinu víc než zboží klasické.
Od příštího roku se ale podpory ekologickým rolníkům výrazně zvýší. Například na hektar biopšenice dostanou kromě běžných podpor navíc 4600 korun, o čtvrtinu víc než dosud. "Chtělo by to ale ještě víc zvýraznit podpory přímo na produkci biopotravin," tvrdí Jiří Urban, místopředseda svazu ekologických podnikatelů PRO-BIO.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích