Emisní plán Česka v Bruselu asi narazí

Evropská komise by měla českým firmám přidělit více emisních povolenek, než mají nyní. A to i přesto, že současný přísun domácí podniky zdaleka nevyčerpaly. A že povolenky přebývají na celém evropském trhu.
Shodla se na tom vláda, na základě jejíhož rozhodnutí odešle Česko pro léta 2008 až 2012 do Bruselu žádost o 102 miliónů povolenek. Za každou z nich může podnik vypustit do ovzduší tunu oxidu uhličitého, případný přebytek pak prodat.
S požadavkem průmyslníků souhlasí i Ministerstvo životního prostředí. "Je třeba počítat s tím, že průmysl poroste - proto bude povolenek potřeba víc," říká Jaroslav Suchý z odboru změn klimatu Ministerstva životního prostředí.
Evropská komise však tlačí na to, aby povolenek v příštím období bylo v Evropě o sedm procent méně než dosud a nejméně o procento méně, než kolik loni činily skutečné emise evropských firem. Minulý týden proto snížila požadavky Německa, Řecka, Irska, Litvy, Lotyšska, Lucemburska, Malty, Slovenska, Švédska a Velké Británie o téměř 50 miliónů tun emisí.
Otázkou tak je, jestli má český požadavek šanci v Bruselu projít. "Proč by neměl? Je podložený a dobře vyargumentovaný," říká ministr průmyslu Martin Říman. Podobnou jistotu ale sdílí málokdo.
"Byli bychom naivní, kdybychom čekali, že jej Brusel nepokrátí," soudí Jaroslav Suchý z Ministerstva životního prostředí.
"Nemáme šanci," mává rukou Jaroslav Míl, šéf Svazu průmyslu a dopravy.
"Postup Evropské komise je jasným signálem, že bude nyní přísnější než v případě prvního tříletého období. Povolenky na rok 2008 už také začaly na trhu zdražovat," říká Lukáš Debski ze společnosti Pravda Capital, která s povolenkami obchoduje. Zatímco teď se prodávají za méně než osm eur, na rok 2008 už si je firmy na burzách objednávají za asi 20 eur.
Rozhodnutí české vlády tvrdě kritizují domácí ekologická občanská sdružení, jež žádají snížit požadavek na pouhých 78 miliónů tun emisí. Také předseda Strany zelených Martin Bursík řekl, že povolenek musí mít firmy k dispozici čím dál méně, aby je to nutilo k větší šetrnosti vůči životnímu prostředí.
"Diskutovat se dá o zkrácení nejvýš o deset miliónů tun," říká Vladimír Novotný z Unipetrolu. "Ale kdyby se příděl opravdu snížil, řada podniků by musela zpomalit své rozvojové plány," míní. Zároveň ale věří, že unie nebude vůči Česku zvlášť přísná: "I přesto, že požadavky Lotyšska či Slovenska byly kráceny, jejich příděly jsou stejně vyšší než příděly v prvním období. Evropská komise chápe, že nové členské země unie mají ještě co dohánět a je vůči nim vcelku vstřícná," řekl Novotný.