Evropa zažívá nejmírnější zimu za stovky let

Jako by to ani nebyl začátek prosince. Venku svítí slunce, kvetou kytky, tráva je zelená a po parcích se prohánějí lidé na kolečkových bruslích.
Zatímco v minulých osmi letech bylo na začátku prosince vždycky kolem nuly, včera pražští meteorologové naměřili skoro devět stupňů Celsia. Tedy stejně, jako v metropoli tradičně bývá v půlce října. Teplo má navíc vydržet ještě dva týdny. Sníh není v Česku ani na na horách a pořádná zima asi začne až těsně před Vánoci.
Češi si prostě musí zvykat na to, že plánovat zimní horskou dovolenou na začátek prosince už s jistotou prostě nejde. Proč ale zrovna letos je počasí takhle teplé? Odborníci na klima se v názorech liší. "Největší podíl na letošním abnormálně teplém podzimu má globální oteplování," míní klimatolog Vít Květoň z Českého hydrometeorologického ústavu.
Jenže vedoucí katedry klimatologie na Matematicko-fyzikální fakultě Josef Brechler vidí důvody teplého počasí jinde. Podle něj je letošní teplo způsobeno klimatickým prouděním v severní části Atlantiku. Studený vzduch nad Kanadou a severem USA tady proniká nad teplou vodu Atlantiku a podporuje vznik tlakových níží, které při cestě přes oceán přinášejí do Evropy teplý mořský vzduch.
"Obávám se, že globální oteplování není tím hlavním důvodem. V roce 1961 byla u nás zima ještě teplejší než teď, a nikdo to tehdy za globální oteplování nepovažoval. Česko se prostě nalézá v oblasti, která je ještě pořád pod vlivem Atlantského oceánu," vysvětluje Brechler.

Teplo je v celé Evropě
Ať už je neobvyklé teplo způsobené globálním oteplováním nebo prouděním vzduchu nad severním Atlantikem, v Evropě se mu nevyhnul téměř nikdo.
Příjemné teploty kolem osmi stupňů nad nulou jsou i v Dánsku, Finsku nebo v evropské části Ruska. V Moskvě dokonce včera naměřili historický rekord: 7,5 stupně Celsia. Dosud nejtepleji tady přitom bylo v roce 1898, kdy se Moskvané (zvyklí na tuhé mrazy) těšili ze šesti stupňů Celsia.
Historička Elena Xoplakiová z Bernské univerzity pátrala v pramenech sahajících až k počátku šestnáctého století a zjistila ohromující fakt: Evropa jako celek letos zažila vůbec nejteplejší podzim za posledních minimálně 500 let.
Pro Českou republiku to ale neplatí. Tepleji než letos bylo u nás například v roce 1961. Přesto byl u nás podzim o více než 2,5 stupně teplejší, než je na podzim obvyklé.
Zatímco na teplotní výkyvy v ostatních ročních obdobích si lidé zvykli a už se jimi zabývají i vědci, podzim se zatím víceméně vždycky pohyboval mimo jejich zájem. "Podzim byl zatím vždycky nejstálejší," zdůvodňuje Květoň.
Jestli budou Češi zažívat hřejivé podzimy či teplé začátky zim i nadále, se žádný meteorolog říct neodváží. Jisté ale je, že zimy se Češi dočkají. "O mrazy se bát nemusíme. Teploty kolem patnácti stupňů pod nulou přijdou," říká Květoň.

Radost i nejistota
Z toho, že je teplo, si mnou ruce stavební firmy, provozovatelé zoologických zahrad nebo silničáři. Na silnice totiž zatím museli vyjet jen začátkem listopadu. "Díky teplu ušetříme hodně peněz. Provádíme zalepování a opravy silnic," říká Karel Jírovec ze Správy a údržby silnic Jihočeského kraje. Dlouhý podzim bere jako kompenzaci za letošní tuhou zimu, na kterou padla většina letošního rozpočtu.
Teplo zatím pomáhá i zemědělcům. "V září bylo velké sucho, šlo těžko orat a část obilovin se zasela pozdě. Díky teplu teď obiloviny zpoždění dohnaly," říká prezident Agrární komory Jan Veleba.
Problémy naopak může teplo způsobit lidem, kteří podnikají v horských městech a vesnicích. Od hoteliérů přes majitele restaurací až po vlekaře jsou tady závislí na lyžařích, kteří ale zatím chybějí.
Nedostatek sněhu na horách přidělává problémy i lidem, kteří si sem objednali zájezd a chtějí ho kvůli teplu zrušit. "Pokud někdo zruší zájezd kvůli nedostatku sněhu, nárok na vrácení peněz nemá. Stejně jako v létě, když není teplo. S rušením zájezdů se ale příliš nesetkáváme," říká Tomio Okamura z asociace cestovních kanceláří.

S přispěním Ondřeje Stratilíka