zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Jak na odstranění ekologických zátěží?

12.12.2006
Geologie
Jak na odstranění ekologických zátěží?
Počátkem listopadu se v Praze uskutečnila konference Brownfields Invest Czech. Její hlavní moto znělo: Od poškozeného území k atraktivní nemovitosti - Projekt Brownfields 3000. A jejím smyslem podle hlavního pořadatele, agentury CzechInvest, bylo zmapovat trendy v možném využití nemovitostí, které dávno přestaly sloužit svému původnímu účelu a nyní leží ladem.
Jedním z partnerů listopadové konference Brownfields Invest Czech byla společnost Earth Tech CZ, společnost, která poskytuje inženýrské a konzultační služby v oblasti životního prostředí již od roku 1991 a má s problematikou regenerace brownfieldů mnohaleté zkušenosti. Zeptali jsme se proto ing. Vladimíra Brennera, CSc., obchodního ředitele české Earth Tech CZ, s.r.o., na několik otázek.
* Máte za sebou řadu významných projektů. Za největší úspěch vaší společnosti je nicméně pokládán sanační projekt ostravské zóny Karolina. Mohl byste nám jej trochu přiblížit?
Sanační projekt Karolina není úspěchem jen naší společnosti, ale celého týmu, který se na něm podílel. Do tohoto týmu patřily také společnosti OKD Rekultivace, SITA, Dekont Umwelttechnik a Aquatest. Vlastní odstranění ekologických zátěží, jež se v devítihektarové lokalitě v centru města nakumulovaly od roku 1842 do roku 1985 (kdy byla koksovna zrušena), probíhalo od roku 1998 do roku 2005, nicméně postsanační monitoring bude ještě probíhat do roku 2010 formou měření kvality podzemních vod. Celkem bylo odčerpáno a vyčištěno 924 tisíc metrů kubických vody, vytěženo 1,5 milionu tun zemin, odstraněno 15 600 tun kontaminantů a 830 tun dehtů, to vše při průměrné ceně 103 koruny za kilogram kontaminantu.
* Na konferenci zaznělo, že není vždy nutné redukovat ekologické zátěže na nulu, ale jen do takové míry, aby to neškodilo budoucímu využití. Jak to bylo s Karolinou?
Ekologické zátěže se nikdy neredukují úplně na nulu, ale pod limity, které jsou pro každý kontaminant stanovené na základě platných vyhlášek Ministerstva životního prostředí. Tak to bylo i v tomto případě, převažujícími kontaminanty byly dehty, polyaromatické uhlovodíky, fenoly, ropné uhlovodíky, těžké kovy a kyanidy.
* Co přináší průzkum předmětného území a vyhodnocení rizik z hlediska budoucí investice?
Podrobný geologický průzkum a z něho plynoucí vyhodnocení rizik jsou podstatné pro odhad ceny sanačních prací, které mohou dost velkou měrou zatížit rozpočet pro obnovu brownfieldu a tak i případnou budoucí investici. Vzhledem k tomu, že se nejedná o jednoduchou záležitost a sumy na sanaci se mohou u velkých projektů pohybovat ve stovkách milionů korun, je zřejmé, že by si měl investor vybírat jenom ze spektra prověřených firem, které mají dlouholetou zkušenost v oblasti brownfieldů.
* Z předběžných výsledků vyhledávací studie lokalit brownfieldů vyplývá odhad, že pouze šest procent brownfieldů je ekologicky zatíženo a u 46 procent lze kontaminaci předpokládat. Co si myslíte o těchto statistikách?
Myslím si, že to je jen hrubý odhad, u hodně z těchto lokalit není dostupný aktualizovaný ekologický audit, provedený spolehlivou firmou. Navíc z naší zkušenosti víme, že v mnohých případech majitel ekologickou zátěž zatajuje, aby zvýšil atraktivitu lokality.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí