Problém borovice černé

K významným poškozovatelům naší přírody, a zvláště pak jejích zvlášť chráněných území, patří borovice černá. Její kolébkou je Albánie, ale roste i v italských Dolomitech a v minulosti svým nejsevernějším rozšířením sahala až na jih Moravy do Pavlovských vrchů, než ji tam lidé vykáceli (a mnohem později znovu vysázeli). Její kmeny byly nalezeny v mikulovském zámku, než ho při svém ústupu na konci druhé světové války zapálili němečtí nacisté. Borovice černá se u nás před sto a více lety hojně vysazovala, stejně jako trnovník akát. Stejně jako pod trnovníkem akátem nebo borovicí vejmutovkou, tak i pod borovicí černou roste jen máloco. Borovice černá úspěšně potlačuje domácí dřeviny i byliny, byť se na rozdíl od akátu a borovice vejmutovky nešíří zdaleka tak rychle. Už v 80. letech se našla odvážná bioložka, která žádala vykácet borovici černou ve zvlášť chráněných územích Českého krasu a dalších lokalitách v zájmu záchrany tamních vzácných rostlinných společenstev, ale marně. Jednou se svěřila, že kdyby byla mladým silným mužem, vyrazila by na borovice černé s motorovou pilou. Koncepce pasivní ochrany přírody (tj. do přírodních dějů nezasahovat) sice po 17. listopadu 1989 padla, ale ve věci borovice černé se dosud nedělo nic. Jsou prý důležitější úkoly. Takže po 13 letech navštívím opět národní park Podyjí a v jeho prvních zonách opticky odhaduji nezměněný stav borovic černých (a ještě nebezpečnějších akátů). Nejinak je tomu v přírodních rezervacích Českého krasu, Křivoklátska, Českého ráje atd. Prý situace není tak zlá. V průběhu velmi horkého suchého léta 2003 začaly některé borovice černé schnout. Od té doby schnou a hynou stále víc. Pustil se do ní příbuzný obávaného brouka lýkožrouta smrkového - kůrovce. Je ale dobře vychovaný, naši domácí borovici lesní nechává. Píšu na správu chráněné krajinné oblasti, proč jejich dle mého názoru jinak dobrý plán péče o zvlášť chráněná území nepočítá s mýcením borovice černé, která tam podle všeho dělá dosti velké škody. Dostávám odpověď, že borovice černá je u nás neplodná, takže není třeba ji předčasně mýtit. Co vzácné rostliny, které dusí, již od odpověď neobsahovala. V přírodních rezervacích Prokopského a Dalejského údolí mnoho lokalit také zabírá borovice černá. Vrtá mi hlavou, proč při údajné neplodnosti borovice černé nejméně na třech místech Prokopského údolí, nedaleko starých borovic černých, rostou borovice černé mladé. Že by je tam někdo nedávno vysadil, je nepravděpodobné. Využívám cestičku na vyhlídku nad bývalým Klukovickým mlýnem. Rostou tam staré borovice černé. Dole ve svahu rostou borovice černé mladé. Zblízka si prohlížím staré borovice černé. Některé mají šišky. Utrhnu jednu, druhou, třetí. Z jedné se sypou semena. Opravdu neplodná. Boj s akátem je těžký, protože po podřezání velmi obráží. Bez nasazení nemalých sil ho nemá smysl vést. Borovici černou (i vejmutovku) stačí pouze podříznout. Neobráží. Mám za to, že by státní ochrana přírody mohla jejich přednostním vykácením v řadě přírodních rezervací odstranit jeden z řady problémů, které tam má. Limit je jediný - v případě kácení souvislých porostů borovice černé je nutné kácení rozložit do delší doby tak, aby nebyla uvolněna eroze půdy.

Jan ZEMAN