Ložisko Dyleň naleznete v sz. části západočeského rudního revíru u obce Slatina u Chebu
O těžbě uranu nedaleko Chebu
| Dobývaná část se nachází v bezprostřední blízkosti hranice se SRN, v kopcovitém a zalesněném kraji. Revír se může pochlubit poměrně pestrou historií těžby nejrůznějších materiálů. Příkladem jmenujme vrch Dyleň, kde byl prováděn sběr zlatých písků, granátů a ametystů. Dokonce se objevily pokusy o dobývání granátů šachtami, z kterých se dochovaly názvy jako Grannatenbrünnlein a Grannatenschacht. Jako další příklad poslouží dobývání kobaltu, manganu a měděných rud mezi vrchem Dylení a osadou Vysoká. Téměř všechny doly byly opuštěny v 19. století. |
 |
V revíru probíhala i těžba zlata na západním svahu Dyleně na tzv. Burgholzu v sousedním bavorsku. V 16. století zde probíhala i těžba stříbrných rud.
V roce 1966 - 67 byla ložiska ověřována kutacími rýhami, mělkou šachticí s dvěma vrty na základě zjištěných anomálií radiometrickým mobilním průzkumem. Šachtice měla hloubku necelých 13 metrů a v hloubce 7,6 metru byly raženy sledné chodby po žíle v délce 11 metrů. |
| Dosažené výsledky prokázaly jen chudé nebilanční uranové zrudnění. Na sever od Dyleně se nalézá další lokalita Brtná, kde bylo zjištěno 13 anomálií. Většina z nich byla prozkoumána kutacími rýhami. Emanačním a elektroprůzkumem byla zjištěna další lokalita Stará voda. její průzkum byl prováděn v roce 1953 kutacími rýhami, šachticemi, vrty a štolou. Mezi další lokality s prověřovanými anomáliemi patří Tři sekery. Průzkumné práce však na všech ložiscích byly téměř negativní.
Vyhledávací průzkum na uranová ložiska v Českém lese byl prováděn od roku 1964. Mobilním gama-profilováním zde byla objevena nadějná anomálie, která dala podnět k dalším pracem. Anomálie byla ověřena opět kutacími rýhami a pěti mělkými šachticemi. Hloubkovými vrty bylo zjištěno uranové zrudnění v hloubce okolo 500 metrů. Byl založen povrchový lom a šachta č. 73, později pojmenovaná jako DI. Práce na ložisku Dyleň prováděl Geologický průzkum Uranového průmyslu -závod Příbram. Práce přinesly velmi dobré výsledky a ložisko bylo v roce 1966 předáno těžebnímu podniku UDZČ.
V roce 1970 bylo zahájeno hloubení jámy D-II, která měla profil 13,5 m2. Hloubení jámy bylo prováděno po etapách a bylo ukončeno v roce 1988. Jáma dosáhla hloubky 1258,4 metry. Jáma byla založena v nadloží žilníku D-1/2 severovýchodním směrem od hlavního rudního sloupu. Poslední patro č. 22. bylo raženo v hloubce 1225,6 metrů a jeho ražba byla ukončena v roce 1951. Celková délka horizontálních prací na ložisku v roce 1990 byla 28075,7 metrů. Vertikálních prací bylo celkem 13749 metrů. |
ZDROJ: www.montany.org, kráceno,upraveno
Sdílet článek na sociálních sítích
