Lyžařská střediska v ohrožení
OECD varuje před dopadem oteplování na zimní turismus v Alpách.
OECD varuje před dopadem oteplování na zimní turismus v Alpách.
Historicky nejteplejší byl letošní podzim v mnoha oblastech v Alpách. Sníh nepřichází a hoteliéři a provozovatelé vleků jsou znepokojeni. Jsou poslední týdny výjimkou nebo předzvěstí změny klimatu?
Turismus v Alpách je významným zdrojem příjmů několika zemí. Proto se dopadem oteplování v těchto velehorách poprvé zabývá i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která v únoru 2007 zveřejní podrobnou analýzu. Vždyť každoročně Alpy navštíví 60-80 milionů turistů a lyžaři stráví ve Francii, Rakousku, Švýcarsku a Německu 160 milionů dnů. Změna klimatu představuje vážnou hrozbu pro zasněženost alpských lyžařských středisek, a tím pro ekonomiky, závislé na zimní turistice, varovala minulý týden OECD. Podle prognóz bude v příštích desetiletích v nižších polohách sněhu méně a v polohách vyšších budou ustupovat ledovce a tát doposud trvale zamrzlá půda.
SNÍH MINIMÁLNĚ 100 DNÍ V ROCE doposud mívalo 599 z celkového počtu 666 středních či velkých alpských lyžařských středisek, tedy 90 procent. Zbývajících 10 % již čelilo nedostatku sněhu. Změna podnebí může snížit plochu "oblastí spolehlivých na zasněžení". Při vzestupu teploty o jeden stupeň Celsia by počet zimních středisek s dostatkem sněhu mohl klesnout na 500, při zvýšení o 2 stupně na 400 a při nárůstu teploty o 4 stupně dokonce na pouhých 200.
Ze zemí, kterými se zabývá analýza OECD, je nejvíce ohroženo Německo. Oteplení o jeden stupeň by tam snížilo počet lyžařských oblastí s dostatečnou sněhovou pokrývkou o celých 60 %. Rakousko (kde zimní turismus generuje polovinu příjmů z cestovního ruchu, který se na hrubém domácím produktu podílí 4,5 %) je z hlediska ohrožení mírně nad průměrem, Francie je zhruba v průměru a nejméně by mělo utrpět Švýcarsko. Ale i tam by zvýšení teploty o jeden stupeň Celsia zredukovalo přírodní sníh o 10 % a teploty vyšší o 4 stupně by snížily počet sjezdovek s dostatkem sněhu na polovinu.
OECD OČEKÁVÁ, že proces oteplování bude mít v Alpách své "vítěze" a "poražené". Například oblasti Alpes Maritimes, Štýrsko a Friuili - Venezia - Giulia jsou mnohem ohroženější než Grisons, Valais či Savojsko.
Provozovatelé vleků se již na nedostatek sněhu a kratší zimní sezónu adaptují. Umělý sníh se jim může vyplatit, ale jeho výroba spotřebovává hodně vody a energie a působí na krajinu i životní prostředí. Pokud však teploty půjdou dále nahoru, umělé zasněžování se stane příliš nákladnou alternativou.
"Alpská střediska by měla začít přemýšlet o nových strategiích turismu. Jednou z forem kompenzace by mohl být rozvoj letních aktivit, jako pěší turistiky," doporučuje Bruno Abbeg z katedry geografie curyšské univerzity, který se na analýze OECD podílí. Jeho kolega, profesor Hans Elsasser, očekává, že ustupující sníh povede k budování lyžařských středisek ve stále vyšší nadmořské výšce.
AUTOR: Karel Ježek
Historicky nejteplejší byl letošní podzim v mnoha oblastech v Alpách. Sníh nepřichází a hoteliéři a provozovatelé vleků jsou znepokojeni. Jsou poslední týdny výjimkou nebo předzvěstí změny klimatu?
Turismus v Alpách je významným zdrojem příjmů několika zemí. Proto se dopadem oteplování v těchto velehorách poprvé zabývá i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která v únoru 2007 zveřejní podrobnou analýzu. Vždyť každoročně Alpy navštíví 60-80 milionů turistů a lyžaři stráví ve Francii, Rakousku, Švýcarsku a Německu 160 milionů dnů. Změna klimatu představuje vážnou hrozbu pro zasněženost alpských lyžařských středisek, a tím pro ekonomiky, závislé na zimní turistice, varovala minulý týden OECD. Podle prognóz bude v příštích desetiletích v nižších polohách sněhu méně a v polohách vyšších budou ustupovat ledovce a tát doposud trvale zamrzlá půda.
SNÍH MINIMÁLNĚ 100 DNÍ V ROCE doposud mívalo 599 z celkového počtu 666 středních či velkých alpských lyžařských středisek, tedy 90 procent. Zbývajících 10 % již čelilo nedostatku sněhu. Změna podnebí může snížit plochu "oblastí spolehlivých na zasněžení". Při vzestupu teploty o jeden stupeň Celsia by počet zimních středisek s dostatkem sněhu mohl klesnout na 500, při zvýšení o 2 stupně na 400 a při nárůstu teploty o 4 stupně dokonce na pouhých 200.
Ze zemí, kterými se zabývá analýza OECD, je nejvíce ohroženo Německo. Oteplení o jeden stupeň by tam snížilo počet lyžařských oblastí s dostatečnou sněhovou pokrývkou o celých 60 %. Rakousko (kde zimní turismus generuje polovinu příjmů z cestovního ruchu, který se na hrubém domácím produktu podílí 4,5 %) je z hlediska ohrožení mírně nad průměrem, Francie je zhruba v průměru a nejméně by mělo utrpět Švýcarsko. Ale i tam by zvýšení teploty o jeden stupeň Celsia zredukovalo přírodní sníh o 10 % a teploty vyšší o 4 stupně by snížily počet sjezdovek s dostatkem sněhu na polovinu.
OECD OČEKÁVÁ, že proces oteplování bude mít v Alpách své "vítěze" a "poražené". Například oblasti Alpes Maritimes, Štýrsko a Friuili - Venezia - Giulia jsou mnohem ohroženější než Grisons, Valais či Savojsko.
Provozovatelé vleků se již na nedostatek sněhu a kratší zimní sezónu adaptují. Umělý sníh se jim může vyplatit, ale jeho výroba spotřebovává hodně vody a energie a působí na krajinu i životní prostředí. Pokud však teploty půjdou dále nahoru, umělé zasněžování se stane příliš nákladnou alternativou.
"Alpská střediska by měla začít přemýšlet o nových strategiích turismu. Jednou z forem kompenzace by mohl být rozvoj letních aktivit, jako pěší turistiky," doporučuje Bruno Abbeg z katedry geografie curyšské univerzity, který se na analýze OECD podílí. Jeho kolega, profesor Hans Elsasser, očekává, že ustupující sníh povede k budování lyžařských středisek ve stále vyšší nadmořské výšce.
AUTOR: Karel Ježek
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
