zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Návrat do bodu nula

05.01.2007
Energie
Návrat do bodu nula
Jediná povinnost a žádná dotace. Taková je relativně rozumná vize českého trhu s benzinem a naftou v roce 2007.

Odvolávám, co jsem odvolal. Kolečko usnesení a nařízení českých vlád od roku 2003, kdy vydala Evropská komise směrnici k podpoře biopaliv, dospělo v prosinci zase na začátek. I to poslední, č. 66/2005 o minimálním množství biosložek v motorových palivech, bylo před pár dny definitivně zrušeno. Návrat k počátkům bude však možná ku prospěchu věci, protože ji zjednoduší.

REKAPITULACE. V srpnu roku 2003 schválila vláda národní indikativní cíle a podporu zavádění biopaliv. Jejich dosažení je povinné pro všechny osoby, které uvádějí motorová paliva na trh. Jsou to jak výrobci, tak dovozci, ale i přepravci a obchodníci. Cílem je dosáhnout podílu biosložek v palivech ve výši 2 procent v roce 2005 (to se nestalo) a zhruba 3,8 % v roce 2010 (to reálné je).

Všechny další legislativní pokusy, jak tento cíl zajistit, zatím ve společné gesci čtyř ministerstev (zemědělství, průmysl, životní prostředí a doprava) ztroskotaly. V současné době by vláda měla projednat novelu zákona o ochraně ovzduší (ten pochází z roku 2002), kterou připravilo Ministerstvo životního prostředí. Návrh zakotvuje povinnost zajistit od druhého pololetí 2007 náhradu dvou procent objemu všech pohonných hmot biosložkou. Od roku 2009 by to měla být 3,5 procenta.

Daňovou úlevu, ať již nulovou spotřební daň nebo vratku této daně při uplatnění biopaliva, poslanci při nedávné novele zákona odmítli.

Novelu zákona o ovzduší musíme poslat k notifikaci do Bruselu. Protože jde o technický předpis, neměl by to být problém, pokud si to nezkomplikujeme např. zavedením tzv. plošného míchání biosložek do pohonných hmot. To totiž preferuje Ministerstvo zemědělství na rozdíl od názoru Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Ministerstva životního prostředí (MŽP).

V legislativním návrhu jsou proto dvě možnosti. Buď dvě procenta objemová, která musí uplatnit každá povinná osoba libovolně, protože se to bude sčítat až za celý rok, nebo 2 % do všeho bez rozdílu. Na MPO si ve shodě s MŽP myslí, že plošná povinnost je v rozporu s evropskou směrnicí 2003/17. V žádném státě EU není povinnost zavádění biopaliv definována plošně.

OTAZNÍKY. Jak bude možné kontrolovat splnění povinného podílu, když nebude biosložka ve všech palivech? Co to udělá s cenami? Na trh se dostane část paliv dražších, protože biopaliva jsou nákladnější. Budou lidé kupovat pohonné hmoty s biosložkami? Kdo udělí sankce těm, kteří svůj úkol nesplní, a jak budou účinné? Budeme na tapetě ze strany Bruselu, že zatím neplníme podíl biosložek tak, jak jsme si předsevzali?

Pokusili jsme se prostřednictvím odborníků z oboru na tyto otázky odpovědět.

KONTROLA NESPADNE Z NEBE. Protože motorová paliva jsou ostře sledována kvůli výběru spotřební daně a kvůli kvalitě, přibude jen povinnost přidat do výkazů další kolonky. Pokud podíl biosložek nedosáhne předepsaného objemu 2 %, Česká obchodní inspekce udělí hříšníkovi pokutu. Na její výši se v návrhu novely zákona o ochraně ovzduší ministerstva ještě nedohodla.

Brusel nás zatím kárat nebude, protože směrnice o zavádění biopaliv takovou sílu nemá - má se však proměnit na direktivu, pak z ní sankce vyplynou.

ZÁKAZNÍK NIC NEPOZNÁ. Benzin či nafta s malým podílem biosložky se na výkonu motorů neprojeví. Budou dražší, ale půjde jen o desetihaléře, což se v rozptylu cen pohonných hmot může ztratit. Nepřibudou žádné speciální stojany pro paliva s biosložkami. V zájmu pumpařů není upozorňovat na to, za jakou cenu pořídili který druh pohonné hmoty ve vztahu k tomu, za jakou cenu ho prodávají.

Podstatné je, že povinné osoby se musejí domluvit: každá potřebuje vykázat objem biosložek, aby splnila zákon, takže se nemůže spoléhat, že to udělá někdo jiný a ona bude prodávat jen levnější paliva.

Na řešení problémů, které přinesou vyšší podíly biosložek v palivech, než je tomu v nejbližších dvou letech, je čas se podívat. Třeba se probudí i výrobci automobilů a začnou dodávat na trh více aut, kterým alternativní paliva ve větším objemu nevadí.

PŘIPRAVENOST. Ministerstvo průmyslu a obchodu chce, aby se kontrolní mechanismy vyzkoušely už za rok 2006. Svatava Fibichová, zástupkyně ředitele odboru plynárenství a kapalných paliv na MPO, Ekonomu řekla, že propočty lze udělat již podle existující evidence a zjistit tak případné problémy. Malý podíl biopaliv už na našem trhu totiž i v roce 2006 byl. Podnik Čepro již jejich přimíchávání vyzkoušel naostro.

Zkušební provoz nové technologie rozjela od prosince také Česká rafinérská. Podle generálního ředitele Ivana Součka již investovali do programu biopaliv 260 milionů korun. Jak v Litvínově, tak v Kralupech mohou nyní vyrábět motorová paliva s přídavkem biosložek do objemu pěti procent.

Fibichová (nejen ona) se obává jedině skluzu v přijetí novely zákona, protože kvůli notifikaci v Bruselu by mohlo nastat další zpoždění.

NENÍ JEN LÍH A MEŘO. Po celé Evropě se stavějí továrny na výrobu MEŘO a lihu. Budou si postupně hodně konkurovat a mohou se potýkat i s nedostatkem suroviny od zemědělců. Čím volnější pravidla, tím pro konkurenci lépe. Dá se očekávat, že se uplatní mnohem širší vějíř alternativních složek než líh a MEŘO. Volné pole totiž mají také dovozci.

Již dnes existuje v Česku technická norma na palivo s názvem E 85 pro benzinové motory, což je směs 85 procent lihu a 15 % benzinové frakce. Podobný předpis se chystá i na palivo E 95 pro naftové motory. Další možností je tzv. ETBE, tato látka se skládá z části fosilní a etanolu a pozitivně zvyšuje oktanové číslo benzinu. Její výhodou je, že na rozdíl od lihu palivo s ETBE snese skladování. Biobenzin s obsahem ETBE začíná do ČR dovážet slovenský Slovnaft. Při výrobě biosložek se uplatní další oleje, kafilérní tuky apod. (viz rámeček).

Čeští výrobci vyvážejí zejména MEŘO do zahraničí a počítají s tím i nadále. Je otázkou, co se stane, až konkurence vzroste.

Nevzdali se zato představy, že by tu přece jen nějaká podpora biopaliv být měla, protože v okolních zemích existuje. Například vratky daně. Mnozí investoři v zahraničí dostali podporu na stavbu lihovarů nebo podniků na výrobu MEŘO.

Nemělo by to ovšem trvat déle než dva roky, protože Německo se již chystá daňové úlevy omezit či zrušit a dá se očekávat, že v souladu s předpisy EU dotace zmizí ve všech zemích již do roku 2010.

AUTOR: Milena Geussová
Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí