zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Na řece Moravě řádí bobři

09.01.2007
Příroda
Na řece Moravě řádí bobři
Veselí nad Moravou - Radost z výskytu bobra mají ekologové v okolí Veselí nad Moravou. Méně spokojeni jsou zahrádkáři, kteří kolem řeky Moravy a jejích slepých ramen tráví v chatkách volné chvíle a víkendy. Sympatická huňatá chráněná zvířata, známá kácením menších stromů na vodních tocích, v posledních týdnech podle chatarů řádí čím dál intenzivněji.

Hrabal listí, a skončil v bobří jámě

" Hrabal jsem si na zahrádce klidně listí a najednou jsem se propadl do jámy až do půli stehna. Div, že jsem si svou nohu nezlomil," zlobil se jeden s chatařů u slepého ramene Šišperka František Mysliveček. Aktivní bobři mu svými četnými norami podhrabali skoro celý pozemek. Jelikož v hrázi je vidět nepočítaně dalších zásahů, hrozí zranění komukoliv, kdo by kolem procházel.
" Dostali jsme podnět, naše pracovnice byla situaci monitorovat. Pán ale nežádá náhradu škody, proto je to teď věcí správy Bílých Karpat, která má na starosti ohrožené druhy," informoval vedoucí veselského odboru životního prostředí Petr Michna.
Zvířata ovšem nejen budují pod zahrádkami příbytky na zimu. Desítky stromů u vody, jak u Šišperky, tak u dalších ramen Moravy, jsou už ohlodány. Několika chatařům už bobři zničili dokonce i ovocné stromy. Uchráněni zůstali pouze ti, kteří mají pod plotem betonový základ. Ostatním se ale hlodavá zvířata pod ploty prosmýkla a poté i vytáhla ukořistěné větve.
Majitelé pozemků jsou bezmocní. Protože jsou bobři chránění, nesmějí lidé ani při zvýšeném výskytu zasáhnout. Podle chatařů ale začínají být problémem až nyní. V minulých letech byl jejich výskyt spíše ojedinělý. Podle některých už se začala zvířata od slepých ramen řeky přesouvat k Baťovu kanálu, který je jednou z hlavních turistických atrakcí regionu. Tamní klidný tok je pro jejich živobytí vhodný.

Bobři skoro vymřeli, ale teď jim doba přeje

" Bobři se dříve v povodí Moravy vyskytovali, ale kvůli nešetrným zásahům člověka téměř vymřeli. Před lety byli vysazeni v litovelském Pomoraví a odtud se poměrně rychle šíří, protože nemají v naší přírodě přirozené predátory," vysvětlil zoolog Ondřej Konvička ze Správy CHKO Bílé Karpaty.
Pokud by lidé ve Veselí chtěli jakýmkoliv způsobem zasáhnout, musí si podle zoologa zažádat na správě CHKO o výjimku. V případě přemnožení by pravděpodobně odborníci zvířata odchytávali a vysazovali v jiném prostředí.

ZDENĚK ŠMÝD
Hodonínský deník
Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí