Evropa čelí vážné energetické krizi a hledá cesty, jak snížit nenasytnost
Podle propočtů šéfů firmy ČEZ bude v České republice už v roce 2020 chybět
výrobní kapacita na třicet terawatthodin elektřiny ročně, což představuje asi
třetinu v té době předpokládané spotřeby. Jak výpadek nahradit, v této chvíli
nikdo neví.
Ministr životního prostředí Martin Bursík sice těmto alarmujícím údajům nevěří,
ČEZ si je podle něj "vycucal z prstu". Na ministerstvu průmyslu ale berou
varovné propočty energetiků vážně: "To číslo je reálné a skutečně může dojít k
situaci, že elektřina bude v zemi chybět a výpadek se bude muset něčím vyplnit,"
míní náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner, který zastupuje stát v dozorčí radě
ČEZ.
Nejziskovější česká firma má už dva roky připraveno sto až dvě stě miliard korun
na modernizaci dosluhujících elektráren a na budování nových. Jenomže gigantická
investice stojí na mrtvém bodě: ČEZ zatím chystá za desítky miliard jen obnovu
svých tří dosluhujících uhelných elektráren v Tušimicích, Prunéřově a v
Ledvicích. Ty budou po kompletních přestavbách sloužit asi pětadvacet let, pak
dojdou zásoby uhlí z ložisek, na nichž stojí. A výrobní kapacita ČEZ se díky
těmto investicím nezvýší.
Nový uhelný blok nejmocnější česká energetická firma v této chvíli chystá jediný
- v Ledvicích. Bude mít kapacitu 660 megawattů, tedy jen zlomek z
předpokládaného deficitu čtyř až šesti tisíc megawattů, jaký energetici čekají v
roce 2020.
S dalšími investicemi ČEZ nepospíchá: do přestavby elektrárny Počerady, kde by
mohl vyrůst ještě jeden nový 660megawattový blok na výrobu elektřiny, se firma
zatím těžko pustí: nemá totiž do budoucna zajištěné uhlí z Mostecké uhelné
společnosti, jež Počerady zásobuje. "Doufáme, že se nám podaří obchodní smlouvu
s Mosteckou uzavřít," říká výrobní ředitel ČEZ Jiří Borovec. Jenomže Mostecká
odmítá dlouhodobé smlouvy se všemi svými zákazníky uzavírat, dokud nebude jasné,
zda bude moci těžit za územními ekologickými limity. A podle poslední varianty
vládní koaliční smlouvy zůstanou limity do budoucna zachovány, což možnost
modernizovat a stavět v Počeradech zpochybňuje. Nedostatek uhlí brzdí i plány
ostatních investorů, kteří o nových uhelných elektrárnách uvažovali.
Šéfové ČEZ také počítali s tím, že své dosluhující hnědouhelné elektrárny zčásti
nahradí dalšími novými bloky v jaderné elektrárně Temelín. I to ale vylučuje
nová vládní koaliční smlouva, jejíž energetický odstavec číslo šest říká, že se
v zemi "nebudou stavět další jaderné reaktory".
"Pak už zbývá v podstatě jen výroba elektřiny z plynu," říká náměstek Hüner.
Plynovým elektrárnám by se nebránil ani šéf Strany zelených Bursík a za vhodný
doplněk jiných zdrojů je považují i lidé z ČEZ. Všichni se ale shodují, že
zvyšující se závislost české energetiky na ruském plynu - jiné varianty totiž
prakticky nepřicházejí v úvahu - představují bezpečnostní riziko. "Navíc těžko
odhadovat vývoj cen zemního plynu," upozorňuje Borovec. A výroba elektřiny z
biomasy, větru či vody? "V českých podmínkách vždycky budou představovat jen
doplněk, domácí energetiku na nich postavit nelze," shodují se odborníci.
Podle propočtů šéfů firmy ČEZ bude v České republice už v roce 2020 chybět výrobní kapacita na třicet terawatthodin elektřiny ročně, což představuje asi třetinu v té době předpokládané spotřeby. Jak výpadek nahradit, v této chvíli nikdo neví.
Ministr životního prostředí Martin Bursík sice těmto alarmujícím údajům nevěří, ČEZ si je podle něj "vycucal z prstu". Na ministerstvu průmyslu ale berou varovné propočty energetiků vážně: "To číslo je reálné a skutečně může dojít k situaci, že elektřina bude v zemi chybět a výpadek se bude muset něčím vyplnit," míní náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner, který zastupuje stát v dozorčí radě ČEZ.
Nejziskovější česká firma má už dva roky připraveno sto až dvě stě miliard korun na modernizaci dosluhujících elektráren a na budování nových. Jenomže gigantická investice stojí na mrtvém bodě: ČEZ zatím chystá za desítky miliard jen obnovu svých tří dosluhujících uhelných elektráren v Tušimicích, Prunéřově a v Ledvicích. Ty budou po kompletních přestavbách sloužit asi pětadvacet let, pak dojdou zásoby uhlí z ložisek, na nichž stojí. A výrobní kapacita ČEZ se díky těmto investicím nezvýší.
Nový uhelný blok nejmocnější česká energetická firma v této chvíli chystá jediný - v Ledvicích. Bude mít kapacitu 660 megawattů, tedy jen zlomek z předpokládaného deficitu čtyř až šesti tisíc megawattů, jaký energetici čekají v roce 2020.
S dalšími investicemi ČEZ nepospíchá: do přestavby elektrárny Počerady, kde by mohl vyrůst ještě jeden nový 660megawattový blok na výrobu elektřiny, se firma zatím těžko pustí: nemá totiž do budoucna zajištěné uhlí z Mostecké uhelné společnosti, jež Počerady zásobuje. "Doufáme, že se nám podaří obchodní smlouvu s Mosteckou uzavřít," říká výrobní ředitel ČEZ Jiří Borovec. Jenomže Mostecká odmítá dlouhodobé smlouvy se všemi svými zákazníky uzavírat, dokud nebude jasné, zda bude moci těžit za územními ekologickými limity. A podle poslední varianty vládní koaliční smlouvy zůstanou limity do budoucna zachovány, což možnost modernizovat a stavět v Počeradech zpochybňuje. Nedostatek uhlí brzdí i plány ostatních investorů, kteří o nových uhelných elektrárnách uvažovali.
Šéfové ČEZ také počítali s tím, že své dosluhující hnědouhelné elektrárny zčásti nahradí dalšími novými bloky v jaderné elektrárně Temelín. I to ale vylučuje nová vládní koaliční smlouva, jejíž energetický odstavec číslo šest říká, že se v zemi "nebudou stavět další jaderné reaktory".
"Pak už zbývá v podstatě jen výroba elektřiny z plynu," říká náměstek Hüner. Plynovým elektrárnám by se nebránil ani šéf Strany zelených Bursík a za vhodný doplněk jiných zdrojů je považují i lidé z ČEZ. Všichni se ale shodují, že zvyšující se závislost české energetiky na ruském plynu - jiné varianty totiž prakticky nepřicházejí v úvahu - představují bezpečnostní riziko. "Navíc těžko odhadovat vývoj cen zemního plynu," upozorňuje Borovec. A výroba elektřiny z biomasy, větru či vody? "V českých podmínkách vždycky budou představovat jen doplněk, domácí energetiku na nich postavit nelze," shodují se odborníci.
Ministr životního prostředí Martin Bursík sice těmto alarmujícím údajům nevěří, ČEZ si je podle něj "vycucal z prstu". Na ministerstvu průmyslu ale berou varovné propočty energetiků vážně: "To číslo je reálné a skutečně může dojít k situaci, že elektřina bude v zemi chybět a výpadek se bude muset něčím vyplnit," míní náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner, který zastupuje stát v dozorčí radě ČEZ.
Nejziskovější česká firma má už dva roky připraveno sto až dvě stě miliard korun na modernizaci dosluhujících elektráren a na budování nových. Jenomže gigantická investice stojí na mrtvém bodě: ČEZ zatím chystá za desítky miliard jen obnovu svých tří dosluhujících uhelných elektráren v Tušimicích, Prunéřově a v Ledvicích. Ty budou po kompletních přestavbách sloužit asi pětadvacet let, pak dojdou zásoby uhlí z ložisek, na nichž stojí. A výrobní kapacita ČEZ se díky těmto investicím nezvýší.
Nový uhelný blok nejmocnější česká energetická firma v této chvíli chystá jediný - v Ledvicích. Bude mít kapacitu 660 megawattů, tedy jen zlomek z předpokládaného deficitu čtyř až šesti tisíc megawattů, jaký energetici čekají v roce 2020.
S dalšími investicemi ČEZ nepospíchá: do přestavby elektrárny Počerady, kde by mohl vyrůst ještě jeden nový 660megawattový blok na výrobu elektřiny, se firma zatím těžko pustí: nemá totiž do budoucna zajištěné uhlí z Mostecké uhelné společnosti, jež Počerady zásobuje. "Doufáme, že se nám podaří obchodní smlouvu s Mosteckou uzavřít," říká výrobní ředitel ČEZ Jiří Borovec. Jenomže Mostecká odmítá dlouhodobé smlouvy se všemi svými zákazníky uzavírat, dokud nebude jasné, zda bude moci těžit za územními ekologickými limity. A podle poslední varianty vládní koaliční smlouvy zůstanou limity do budoucna zachovány, což možnost modernizovat a stavět v Počeradech zpochybňuje. Nedostatek uhlí brzdí i plány ostatních investorů, kteří o nových uhelných elektrárnách uvažovali.
Šéfové ČEZ také počítali s tím, že své dosluhující hnědouhelné elektrárny zčásti nahradí dalšími novými bloky v jaderné elektrárně Temelín. I to ale vylučuje nová vládní koaliční smlouva, jejíž energetický odstavec číslo šest říká, že se v zemi "nebudou stavět další jaderné reaktory".
"Pak už zbývá v podstatě jen výroba elektřiny z plynu," říká náměstek Hüner. Plynovým elektrárnám by se nebránil ani šéf Strany zelených Bursík a za vhodný doplněk jiných zdrojů je považují i lidé z ČEZ. Všichni se ale shodují, že zvyšující se závislost české energetiky na ruském plynu - jiné varianty totiž prakticky nepřicházejí v úvahu - představují bezpečnostní riziko. "Navíc těžko odhadovat vývoj cen zemního plynu," upozorňuje Borovec. A výroba elektřiny z biomasy, větru či vody? "V českých podmínkách vždycky budou představovat jen doplněk, domácí energetiku na nich postavit nelze," shodují se odborníci.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích