Evropa chce jádro, Česko neví

Staneme v čele "postprůmyslové" revoluce. Těmito slovy představila včera Evropská komise jeden ze svých zatím nejambicióznějších plánů. Evropané mají vyřešit energetický rébus: snížit emise skleníkových plynů a zajistit si "energetickou bezpečnost", tak důležitou v době, kdy je stále přerušen tok ruské ropy do Evropy. Přitom nechtějí udusit svoje ekonomiky vysokými cenami energií. Prostředkem mají být úspory, větší konkurence na evropském trhu a obnovitelné zdroje energií. A zřejmě také využití jaderné energie.
"Redukce emisí CO2 o 20 procent podle plánu unie je realistická. V zásadě ale znamená rehabilitaci jaderné energie. To v českých podmínkách vyvolá nepochybně diskusi. Ale velmi nutnou," říká Václav Bartuška, který má na českém ministerstvu zahraničí na starosti energetickou bezpečnost. Koaliční prohlášení současné vlády totiž navrhuje "moratorium" na výstavbu nových jaderných elektráren. Pokud se budou stavět nové elektrárny, tak jedině plynové či využívající obnovitelné zdroje. Zatím však stále platí stará energetická politika státu, která s další jadernou energií počítá.
Energetická společnost ČEZ, která chce modernizovat a stavět elektrárny za sto až dvě stě miliard korun, proto nyní váhá, kam své peníze vložit.
Podobně kontroverzním tématem je jaderná elektřina i v rámci celé unie. Například Francie na jádru založila svoji energetiku, Rakousko je ostře proti. Proto komise zdůrazňuje, že jde o rozhodnutí každého členského státu. Zároveň ale vypočítává výhody jádra.

Proti gigantům
Další kontroverzní částí unijního plánu je požadavek komise na zvýšení konkurence mezi energetickými firmami. Komise volá po rozbití energetických gigantů, kteří vlastnicky ovládají jak výrobu, tak přenos a distribuci. Tím prý nepřímo brání konkurenci a zvyšují ceny plynu a elektřiny pro firmy i domácnosti.
Možná prý ale bude stačit "jen" jejich lepší regulace. Proti rozdělení firem jsou totiž mocné evropské státy, jako Francie a Německo, kde je spojení dopravy a výroby energie nejtěsnější. Rozbití takových podniků či jejich regulace by samozřejmě poškodily i český ČEZ, tvrdí Petr Novák, analytik firmy Atlantik FT. Pokud by ČEZ musel prodat své distribuční společnosti, přišel by podle něj přibližně až o 20 procent svého zisku.

Za snížení emisí
Evropské plány ale obsahují i méně konfliktní části. Motivem všech návrhů, které včera komise zveřejnila, je především boj proti globálnímu oteplování. To je podle ní jedním z největších nebezpečí, jimž lidstvo čelí. Proto se obrátila na 27 členských zemí, aby do roku 2020 snížily své emise skleníkových plynů o nejméně 20 procent ve srovnání s rokem 1990. Brusel rovněž vyzval rozvojové země jako Čínu nebo Indii, aby své emise do téhož data snížily o 30 procent. I když je k tomu nedonutí, Evropská unie by měla své cíle splnit alespoň jednostranně.
Kromě apelu na snížení emisí obsahuje strategie žádost, aby 20 procent veškeré energie v EU pocházelo do roku 2020 z obnovitelných zdrojů. Desetina automobilů by navíc měla být poháněna biopalivy.
Plánům dodala na důležitosti krize s dodávkami ropy, která kvůli sporu Ruska s Běloruskem přestala v posledních dnech proudit do pěti států unie včetně Česka. Oběma zemím se podařilo stěžejní sporné otázky vyřešit až včera.
Plán Bruselu budou v březnu na summitu EU schvalovat členské státy. Novinkou je požadavek komise, aby všechny cíle obsažené ve strategii byly právně závazné.