Hluk jako zabiják, hudba jako hluk

Výsledky studie Zdravotního ústavu v Brně na téma Hluk a jeho vliv na lidský organismus přesvědčují, že silná slova jsou na místě. Zdravotní ústav v Brně proto vyhlásil boj zbytečným decibelům. Tamní odborníci zjistili, že jako negativní ho vnímá zhruba sedmdesát procent lidí, jen málokdo ale doopravdy tuší, co všechno mohou zbytečně hlasité zvuky v těle poškodit. 

Ačkoli boj proti hluku je teprve na počátku, důvody, proč se do něj pustit, jsou už plně odůvodněné a vědecky podložené. Autorka projektu Zabiják hluk Zdeňka Žídková uvádí jen některé z argumentů: "Hluk nad pětaosmdesát decibelů má účinky na sluch či sluchové buňky a ničí je nezvratně. To si mladí neuvědomují. Přehrávače, hudba v restauracích klidně těch osmdesát decibelů a více dosahuje. Na druhé straně celý organismus je postižen a je to od poruchy imunitního systému, od vlivu na pozornost, vlivu na srdeční systém, vlivu na žaludek, odpor kůže, prostě celý organismus je postižen tím hlukem tak jako stresem."

Zdeňka Žídková také dodává, že mnoho hlavně mladých lidí svůj sluch týrá dlouhé hodiny den co den a přitom netuší, že jde o něco nezdravého. "Mladí lidé se na nás dívají s údivem, že by jim hluk mohl někdy škodit. A hluk je i hudba, takže to jsou MP3 přehrávače, diskotéky a podobně. Tam mladí lidé nepřipouští vůbec, že by tyto podněty mohly mít na sluch nějaký vliv. Ale s věkem ta citlivost na hlukové podněty stoupá a pokud člověk už měl nějaké problémy se sluchem, tak se také chrání. Takže prevence začíná ve starším věku, kdy už bývá pozdě."

V průměru nakonec statistika praví, že hlukem se cítí obtěžováno asi sedmdesát procent lidí. Zajímavé je, že mezi nimi jsou už i studenti vysokých škol, kteří například uvedli, že při návštěvě restaurace dávají přednost tomu si povykládat, než poslouchat hudbu. Podobný názor má většina lidí, které v restauracích potkáte.

Podle Jana Marečka, ředitele Krajské hygienické stanice v Brně, existuje jediná cesta, jak si od hluku pomoci. Veřejnost musí od svých zákonodárců žádat legislativní normu, stejně jako v případě omezení jiných škodlivin. Zatím ale hluk zdaleka nevnímá tak jako například kouření, alkohol či drogy. V případě těch by asi nikdo nenechal jen na uživatelích, jak s nimi míní nakládat. Kampaň proti hluku je ale sotva na počátku a ještě dlouho potrvá, než lidé uvěří, že léčení těch, kteří hlučné podniky vyhledávají, jednou zaplatíme všichni. I proto se chce zdravotní ústav Brno letos zaměřit na takové aktivity, které přispějí k lepší informovanosti veřejnosti a některým třeba dodají i odvahu žádat v restauraci vypnutí televize, rádia či reprodukované hudby.