Účast veřejnosti v rozhodování, která mají dopady na životní prostředí

Na posuzování vlivů koncepcí a plánů na životní prostředí (tzv. SEA) se zaměřuje nejnovější Zpráva o implementaci Aarhuské úmluvy za rok 2006, kterou právě vydal Zelený kruh. Materiál obsahuje doporučení pro efektivnější zapojení veřejnosti do této procedury. Stranou zájmu však nezůstaly ani ostatní aspekty Úmluvy, popis vlastního mechanizmu pro sledování, jak je naplňována, a legislativní změny v Česku, které se dotknou některého z práv Úmluvou zaručených.

Aarhuská úmluva upravuje přístup veřejnosti k informacím, účast veřejnosti na rozhodování a přístup k právní ochraně ve věcech, které se týkají životního prostředí (tzv. tři pilíře) a pro Česko je platná od listopadu 2004. 

"V současné době se v souvislosti s rozdělováním prostředků z Evropských fondů intenzivně připravují nové koncepce. Možnosti veřejnosti vyjádřit se a ovlivnit klíčová opatření na příštích pět let, jako jsou například nové investiční záměry, jsou často zúženy jen na proces strategického posuzování vlivů na životní prostředí. Veřejnost vstupuje do procesu až v poslední fázi, kdy jsou již strategie i její SEA posudek téměř hotové," vysvětluje hlavní zpracovatelka studie Zuzana Drhová.

"Vypořádání připomínek veřejnosti se tak stává pouhou formalitou, před vydáním souhlasného stanoviska kompetentním orgánem (v tomto případě Ministerstvem životního prostředí). Aarhuská úmluva naproti tomu požaduje účast veřejnosti ve všech fázích přípravných a rozhodovacích procesů, kdy je ještě možnost výběru z více alternativ," dodává Drhová.

"Myslíme si, že jen z části je praxe neuspokojivá vlivem nevyhovující legislativy. Spíše je důsledkem činnosti odboru pro posuzování vlivů na životní prostředí MŽP a jeho metodického vedení. Domníváme se, že doporučení, která jsme ve zprávě formulovali, by mohla pomoci tuto praxi vylepšit a zabránit tak případům faktického vyloučení veřejnosti", dodává spoluautorka zprávy Alena Dodoková ze Zeleného kruhu.

První zprávu o naplňování této Úmluvy u nás vydal Zelený kruh již v roce 2005, kde byly zevrubně popsány případy dobré i špatné praxe veřejné správy z hlediska všech tří pilířů.

zdroj: Zelený kruh