Prales přišel až po velkém suchu

Zánik mayské civilizace, která kvetla ve Střední Americe od prvního tisíciletí př. n. l. do konce prvního tisíciletí n. l., je pro vědce stále záhadou. Po staletích skvělé kultury a bez nepřátel se Mayové náhle vytratili ze scény dějin a jejich města pohltil prales.

Nyní se objevila hypotéza, podle níž je zahubilo dlouhé období sucha. Badatelé z University of Florida tvrdí, že našli důkazy o výskytu mimořádně suchého klimatického období v éře, do níž spadá i kolaps mayské civilizace. "Vypadá to, že změny v přísunu sluneční energie měly přímý efekt na klima oblasti, kde Mayové žili," konstatoval David Hodell, vedoucí výzkumného týmu. "Důsledkem byla sucha s katastrofálním dopadem."

Profesor Hodell věří, že má důkazy o tom, že mayskou kulturu zahubilo katastrofální sucho. Vypadá to paradoxně, protože poloostrov Yucatán pokrývá tropická džungle. Jenže vodní toky zde prakticky neexistují, jelikož jde o vápencovou krasovou plošinu, z níž voda mizí do podzemí. Mayská města se proto často vyskytovala poblíž takzvaných cenotů - přirozených krasových propastí dosahujících úrovně podzemních vod. Cenoty byly posvátné a Mayové neváhali obětovat i živé lidi, aby si zajistili přízeň bohů, kteří těmto studnám vládli. Podle Davida Hodella nemusel ani tento zdroj vody v některých obdobích rozvíjejícím se městským státům stačit. Jeho tým studoval usazeniny v jezeře Chichancanab v severní oblasti Yucatánu, které se ukládaly po dobu devíti tisíc let. Změny v charakteru a složení sedimentů mohou prozradit střídání klimatických cyklů. Výsledky analýz odhalily několik suchých period, z nichž poslední a největší se odehrála mezi 8. a 10. stoletím našeho letopočtu. Právě tehdy se zhroutila civilizace Mayů.

Další sucho vědci zaznamenali ve starších vrstvách odpovídajících obdobím mezi lety 475 a 250 př. n. l. a 125 až 210 n. l. I tehdy postihly mayskou civilizaci výrazné změny. Dvousetleté periody ve vydatnosti slunečního záření objevili také dendrochronologové - odborníci, zkoumající letokruhy starých dřevin.

Přesto si profesor Hoddel nemyslí, že sucho bylo jedinou příčinou konce Mayů: "Soudím, že ve hře byly také jiné faktory jako růst populace a sociálněpolitické změny. Kolaps velké civilizace bývá důsledkem souhry více faktorů."

Archeologové poukazují i na to, že Mayové vyčerpali přírodní zdroje, především půdu. Přesto nedokázali změnit metody hospodaření a přizpůsobit svou civilizaci měnícím se podmínkám.

Mayská civilizace
Žili na Yucatánském poloostrově a přilehlých oblastech na území dnešního Mexika, Guatemaly, Hondurasu a dalších malých středoamerických republik. První městské státní útvary se tu objevily už před počátkem našeho letopočtu. Klasická éra rozkvětu této pozoruhodné kultury však spadá až do prvních století našeho letopočtu. Mayové budovali monumentální kamenné stavby včetně chrámů a stupňovitých pyramid, měli pozoruhodné výtvarné umění, fascinující jsou také jejich znalosti astronomie. Ze scény dějin se přesto vytratili ještě mnohem dřív, než stačili do Nového světa dorazit Evropané se svými děly a mušketami. Někdy v 9. století vyspělá mayská kultura bez zjevné příčiny náhle končí. n



Velkolepé mayské stavby nakonec pohltila džungle. Na snímku pyramida v Ticalu.


Na americkém kontinentu zanikly desítky civilizací. Na snímku pozoruhodně realistický portrét na keramice vytvořený umělcem z časů jihoamerické kultury Mochiců.