zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ve Škodovce zvítězila vrba

05.02.2007
Příroda
Geologie
Ve Škodovce zvítězila vrba
Najít kousek přírody v mnohdy odpudivém areálu brownfields je doslova zázrak.
Areál Škoda Plzeň patří k jedné ze tří lokalit (Žatec a Lovosice), jehož regenerace byla prozatím podpořena Ministerstvem průmyslu a obchodau ČR a agenturou Czechinvest. Stavební ruch zde již probíhá. Nejpozději v roce 2010 by tu mělo vzniknout přes 30 menších průmyslových zón.

Najít kousek přírody v mnohdy odpudivém areálu brownfields je doslova zázrak. Stará, rozpadající se a ekologickými zátěžemi doslova prošpikovaná území nechávají ekology v klidu. Jakékoli úsilí investorů je jimi hodnoceno tak, že vlastně na takové lokalitě již není co zkazit a veškeré zásahy jsou z jejich pohledu jen k lepšímu. Proto překvapí, když se najde u některých investorů takové ekologické cítění, že jsou ochotni pro jeden strom nechat useknout i roh plánované haly. Že to zní jako pohádka? Jenže právě ta se stala v případě areálů Škody Plzeň realitou.

Přípravou a řízením celého projektu byla pověřena společnost Česká inženýrská, a.s., jejíž dceřiné společnosti sdružené ve skupině CIAS se ujaly realizace. Mozkem celého projektu je hlava CIASu a předseda představenstva České inženýrské, Ing. arch. Hynek Gloser. Právě díky němu, jak jsme se již zmínili, se jedna z hal pyšní zvláštností, nad níž by zaplesalo nejedno srdce milovníka přírody. Gloserovi bylo líto letité vrby, která v areálu stála, a tak nechal z hal vyseknout roh a strom byl zachráněn.

S JASNÝM URČENÍM

Umístění, rozloha, napojení na inženýrské sítě i dopravní infrastrukturu (především silniční a železniční síť) brownfieldu Škody Plzeň ji předurčuje pro další využití hlavně v oblasti průmyslové výroby, logistiky, technologických parků apod. Regeneraci areálu plzeňské Škodovky se již přes dva roky věnuje skupina CIAS v čele s Hynkem Gloserem. Celkem 180 hektarů původních ploch již bylo zregenerováno a do termínu konce projektu v roce 2010 by mělo poskytnout až 30 samostatných průmyslových prostor.

Pozornost k brownfieldu průmyslové zóny Škody Plzeň se obrátila již v roce 2003 v rámci plánování dalšího rozvoje průmyslového potenciálu města Plzně. Město ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a vládní agenturou CzechInvest pořídilo technicko-ekonomickou studii. Výsledkem byl projekt humanizace uzavřeného, zčásti dožívajícího areálu, jeho maximálně možného otevření se okolí a získání rozvojových ploch pro nové investory, jehož realizace se ujala Česká inženýrská, a.s.

Hlavní výrobní areál plzeňské Škody Holding tvoří svou rozlohou největší tradičně průmyslovou zónu bezprostředně začleněnou do centrální části města v České republice.

TŘI KROKY

Práce byly rozděleny do tří fází - revitalizace, sanace a výstavba nájemních hal.

První krok je již hotov. Tím bylo získání stavebního povolení a dostání celého projektu regenerace do souladu s politikou vlastníka. Navíc se muselo čekat i na ustálení majetkoprávních vztahů v dané lokalitě. Škoda procházela složitým obdobím, kdy vznikly velké dluhy a následovala řada konkurzů, a právě rozdrobenost území a nejasné vlastnické vztahy jsou obvyklým důvodem, proč z projektů sejde, nebo proč nedosáhnou na podporu z příslušných fondů. Lokalita však překvapivě zůstala téměř celistvá.

Drtivá většina areálu byla zastaralá a nekompatibilní s moderními nároky na výrobu, provoz a dopravu. V lokalitě se rovněž nacházelo množství staveb, jež dávno nesloužily svému účelu. Průměrná zastavěnost sanovaných území byla 97 %. Masivní sanace čítaly téměř milion a čtvrt kubických metrů suti. Veškerá suť získaná demolicemi, která nebyla zatížena kontaminací, byla znovu použita na vyrovnání terénu v sektoru Borské terasy. Kontaminovaný odpad je zpracováván podle předepsaných pravidel.

Demoliční a stavební práce a úpravy začaly již v létě 2004. Demolicemi se uvolnilo zhruba 50 hektarů ploch. Úvodní fáze byla zahájena na osmnáctihektarových Borských terasách, kde byla nejmenší hustota staveb. V místě bylo nově vybudováno asi pět kilometrů komunikací za 148 milionů korun. Dosluhující vlečkový systém čítající 52 km byl zkrácen o 20 km. Obnovilo se zásobení pitnou vodou, užitkovou vodou, kanalizační řešení, zásobení zemním a pěti technickými plyny, elektrickou energií, teplem, obnovily se veškeré elektrické rozvody.

Práce probíhaly za plného provozu v celém areálu, navíc musely být skloubeny s množstvím projektů, které vyvolaly vlastní práce, anebo doprovodných projektů veřejných i soukromých investorů. Mezi takové projekty patří např. průtah silnice I. třídy I/27 areálem, provedení 3. železničního koridoru ČD, investice ČEZ, Plzeňské energetiky a Linde Technology.

Všechny plánované procesy byly splněny v předpokládaném rozsahu. Proces trval 18 měsíců.

Odstranění ekologické zátěže v půdě, patří k časově nejnáročnějším krokům regeneračního procesu a stále probíhají.

S VĚTREM V KAPSE

Třetí fáze projektu byla započata loni na jaře. Osm nájemních hal určených pro investory z oblasti výroby už stojí. Sedm z nich je zcela nových, jedna je rekonstruovaná. Rekonstruovaným objektem je budova bývalé mědikovárny, která byla dostavěna na konci 80. let. V této, na svou dobu moderní hale, se například natáčel film Vítr v kapse.

Haly jsou financovány z fondu Reality Operačního programu Průmysl a podnikání EU. Skupina CIAS je generálním projektantem nových hal. Původní zastaralé, nevyhovující haly s konstrukční výškou od 15 do 37 metrů nahradila novými halami ve výšce 6 až 7 metrů s minimálními nároky na provoz, které lépe odpovídají moderním technologickým i ekologickým požadavkům investorů.

Nájemní haly mají dva developery - společnost HQU International a společnost Adelardis, a.s., dceřinou společnost České inženýrské, a.s.

AUTOR: Jiří Kučera
Zdroj: STAVITEL

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
21
7. 2017
21-22.7.2017 - Přednáška, diskuse
Praha 6, FTVS UK a Divoká Šárka
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí