Větrné elektrárny mají zpoždění

V Oseku je občané dokonce už nechtějí * Na Chomutovsku se stále vyřizují nutná povolení

Desítky stožárů větrných elektráren měly na severu Čech už několik měsíců vyrábět ekologicky nejčistší energii. Zatím se však v krušnohorské krajině tyčí jen tu a tam osamělá věž. Zatímco někde je důvod v odmítavém postoji obcí, jinde se stavby zadrhly na byrokracii.
Například Osek na Teplicku se k větrným elektrárnám staví odmítavě. Kategorické Ne se podle starosty Jiřího Hlinky (KSČM) nemění navzdory nabídkám, na které kývla města a obce v okolí. "Zastupitelé vloni jednomyslně přijali jednoznačné usnesení, že nechceme výstavbu větrných elektráren ve správním území města," řekl Právu Hlinka.
Zamítavé stanovisko nezviklaly ani sliby investorů, že provoz elektráren bude téměř bezhlučný. "Považujeme je za rušivý krajinotvorný prvek. Hlavně ty velké s megawatovými výkony. Chceme se orientovat na turismus," dodal starosta.

Byla a už není

Jediná elektrárna, která v okolí Oseku stála, už se dočkala demontáže. Zařízení o výkonu 315 kW v Dlouhé Louce bylo v provozu v letech 1994 až 1997. "Byla to jedna z prvních větrných elektráren v Krušných horách, takže ve své době sloužila jako turistická zajímavost," připustil Hlinka. Prototyp však neprošel provozními zkouškami.
Desítky sloupů větrných elektráren už se měly točit také na Chomutovsku. Jenže zatím jich tu energii z větru vyrábí jen pět. Podle Antonína Raise z firmy CzechVenti za to může byrokracie českých úředníků. "Ministerstvo životního prostředí vydalo souhlasné stanovisko k posouzení vlivu stavby větrné farmy na životní prostředí už v listopadu 2005. Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny a přímého vedení v únoru 2006. Od té doby probíhají další správní a územní řízení. Jsou zdlouhavá a někdy je maří výkony úředníků, ale to investor nemůže ovlivnit," řekl Právu Rais.

Škrty v plánech

Společnost Czech Venti chtěla na české straně Krušných hor původně postavit 180 větrníků za celkem dvanáct miliard korun. Ocelové tubusy elektrárenských věží chtěly firmy montovat v Chomutově. Jednotlivé elektrárny o výkonu 1500 až 2000 kW se měly napojit podzemními kabelovými trasami na přenosovou síť ČEPS u elektrárny Prunéřov. Projekt počítal s výrobou více než 600 tisíc MWh elektřiny za rok.
Jenže pak začaly klesat výkupní ceny a firma musela ve svých velkorysých plánech škrtat. Nejdřív opustila nápad, že v Chomutově postaví fabriku na tubusy pro větrníky. Pak začala omezovat plány staveb, postupně se dostala na polovinu. "Projekt se určitě bude realizovat, ale v průběhu stavebního povolení může dojít ke změnám. O konečné podobě a velikosti stavby se rozhodne po dokončení územního řízení," dodal Rais.
Odborníci odhadují, že by se v Krušných horách mohlo postavit 320 až 340 větrných elektráren. Zatím se však objevují jen místy. Například nedaleko lyžařského střediska Bouřňák jsou v nadmořské výšce 860 metrů tři větrné elektrárny, každá o výkonu 2000 kW.

Chudé obce pro, farmáři proti

Výroba energie z větru v Krušných horách rozdělila obyvatele regionu na dva tábory. Zatímco pro jedny jsou větrníky požehnáním, jiní je považují za pohromu. Záměr obhajují především chudé vesnice. Peníze od provozovatelů větrných elektráren by citelně zvedly životní úroveň obyvatel obcí, které taktak vyjdou s rozpočtem.
Proti stavbě naopak protestují zemědělci. Bojí se, že přijdou o pastviny a louky. "Chápeme obavy českých zemědělců. Naši farmáři také přišli o půdu. Byli sice odškodněni, ale v relativně nízké úrovni," dali jim už dříve za pravdu členové agrární komory v německém Annabergu.
Ekologové zase upozornili na to, že v náhorní planině Krušných hor žijí zákonem chránění tetřívci a žluvy. Rotující lopatky větrníků a hluk z nich by prý mohly ptačí populaci ohrozit. Nejvíc větrné elektrárny naštvaly chataře. Založili občanské sdružení Meluzína, které se snažilo zastavit stavbu elektráren společnosti Green Line v lokalitě Loučná. Navzdory jejich protestům však v Loučné tři elektrárny s výkonem 1,8 MW už fungují. Další dvě s výkonem 3,4 MW jsou v Nové Vsi v Horách na Mostecku, provozuje je firma Wind Tech.
Největším výrobcem elektřiny z větru na světě je Německo, kde bylo ke konci roku 2002 plných 13 759 větrných elektráren s celkovým výkonem 12 001 MW.