zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Atom v Jižní Americe

27.01.2007
Energie
Geologie
Atom v Jižní Americe
Zatímco jaderný rozvoj Jihovýchodní Asie je předmětem bouřlivých debat na odborné i laické úrovni, postupné oživování atomového programu v Jižní Americe pozornosti zatím uniká.

Atomové snění Latinské Ameriky

Argentina, Brazílie a Mexiko ve světle ekonomického růstu oživují své jaderné programy. Ostatní státy Jižní Ameriky o využívání atomu alespoň debatují. Potřebné investice si totiž zatím nemohou dovolit.

Zatímco jaderný rozvoj Jihovýchodní Asie je předmětem bouřlivých debat na odborné i laické úrovni, postupné oživování atomového programu v Jižní Americe pozornosti zatím uniká. Plány tří ekonomických tygrů regionu přitom nenechávají nikoho na pochybách, že i tady se chystá návrat jádra ve velkém stylu. Po levné energii navíc začínají pošilhávat i další země: naposledy debatu na toto téma nakousla Venezuela a Chile.

Argentina, Brazílie a Mexiko mají dohromady šest funkčních reaktorů, každá země po dvou. Od připojení posledního bloku v roce 1995 se zdálo, že jaderná energetika stejně jako v Evropě a v USA bude stagnovat. V reakci na současnou světovou jadernou renesanci však všechny tři země své atomové projekty nejen oprašují ale i vylepšují. Důvodů je hned několik: ekonomický a demografický růst, obavy o bezpečnost dodávek energie, nedostatek vlastních zdrojů i ambiciózní programy proti chudobě.

Také další země jihoamerického kontinentu začínají o jaderné energii alespoň uvažovat. Zatímco výroky populistického prezidenta Venezuely Huga Cháveze o jaderné spolupráci s Íránem nebere nikdo moc vážně, debata v Chile vzbuzuje zájem případných investorů. Především americké dodavatelské firmy jako GE či Westinghouse by chtěly ze slibného trhu profitovat.

Argentina:
Je regionálním pionýrem ve využívání jaderné energie. Reaktor Atucha I, určený pro oblast Buenos Aires, začala budovat už v roce 1964, do provozu byl uveden o deset let později. Těžkovodní reaktor dodala německá firma Siemens. V roce 1984 zapojila Argentina Embalse, svůj druhý reaktor, tentokrát typ CANDU z Kanady, zásobující oblast Cordoby ve vnitrozemí. Společně dodávají oba reaktory asi 9 % veškeré energie. Přestože oba reaktory stavěly zahraniční firmy, podařilo se v Argentině vychovat dostatek jaderných specialistů, kteří zmírňují závislost na zahraničním know-how. Washington dokonce několikrát protestoval proti plánovaným prodejům menších reaktorů argentinské výroby do zemí jako je Alžír, Egypt či Kuba. Letos v srpnu ohlásila argentinská vláda záměr investovat téměř 2,5 miliardy eur do dokončení rozestavěného bloku Atucha II a na prodloužení životnosti reaktoru Embalse. V plánu ale je i výstavba dalšího reaktoru a možné je i znovuotevření centra Pilcaniyeu na obohacování uranu.

Brazílie:
Vlastní šesté nejbohatší zásoby uranu na světě, přesto až do května letošního roku posílala veškerou těžbu na zpracování do zahraničí. Nově otevřený obohacovací závod v Resende ale tohle změnil. Brazílie má dva reaktory, Angru I a II, postavené během 70. a 80. let minulého století u Ria de Janeira. Také zde vypomohlo Německo, ale i Francie a Spojené státy. Původní plány na osm reaktorů ale ztroskotaly už u toho třetího, Angra III, který nebyl nikdy dokončen. V Brazílii má nemá přístup k elektřině odhadem 12 miliónů obyvatel, což je 6 % celkové populace. Debatu na oživení jaderné výstavby rozpoutala především politická situace v Bolívii. Brazílie odtud dováží asi polovinu své spotřeby zemního plynu a řeči o znárodnění vedené bolivijským prezidentem Evem Moralesem ji vyděsily.

Mexiko:
Díky zásobám ropy je Mexiko čistým exportérem energie, na druhé straně však 90 % veškeré jeho spotřeby pochází právě z ropy a zemního plynu. Dva varné reaktory jediné jaderné elektrárny Laguna Verde dodávají asi pět procent, zbytek připadá vodním elektrárnám. Laguna Verde se začala stavět v roce 1976, první blok byl připojen v roce 1990, druhý o pět let později. Výstavbu doprovázely korupční skandály a její rozpočet byl několikrát navýšen, vláda tedy od dalších plánů upustila. Změnu názoru si vynutil až hurikán Katrina, který loni těžce poničil plynorozvodnou infrastrukturu. Svou roli asi hraje i vysoká cena ropy – pro Mexiko by bylo výhodnější soustředit se na její export a vlastní energetickou potřebu hradit z jiných zdrojů. V prosinci 2005 uzavřela kontrakt s firmou GE Energy na zvýšení výkonu Laguny Verde. Na začátku letošního září pak vláda vystoupila s ambiciózním programem na výstavbu nového jaderného zdroje. Začít by měla během několika let, se zapojením do komerčního provozu se počítá kolem roku 2015. Pokud vše půjde podle plánu, mohlo by v Mexiku postupně vyrůst až sedm nových bloků.

Venezuela:
Venezuelský prezident Hugo Chávez vzbudil pozornost médií loni v květnu, když avizoval zájem prozkoumat zavedení jaderné energie. Podle Cháveze by země mohla reaktory koupit buď od Íránu nebo od Argentiny či Brazílie, využívaly by se na těžbu ropy, jíž má Venezuela bohaté zásoby. Jindy pohotově kritické Spojené státy Chávezův plán překvapivě neodsoudily, pouze ohlásily, že jej budou pečlivě sledovat. Venezuela má údajně uranové zásoby v oblasti Orinoko, na obohacování by jej však stejně musela posílat do zahraničí.

Chile:
Chilská energetika je závislá na dovozu zemního plynu z Argentiny a na množství spadlých dešťových srážek. V zemi pod záštitou Chilské komise pro jadernou energii fungují dva malé výzkumné reaktory, vláda prezidentky Michelle Bacheletové letos v září komisi požádala o vyhotovení studie možného využití jádra i v energetice. Zároveň ale Bacheletová prohlásila, že případnou stavbu elektrárny by řešil až příští kabinet, tedy nejdříve od roku 2010. Pokud by se o stavbě rozhodlo, musela by elektrárna být umístěna na severu země, kde není tolik seismické aktivity.

ZDROJ:ČNS

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
ASIO, spol.s r.o.
28
7. 2017
28.7.2017 - Ostatní akce
od 09:30 do cca 11:00, na YouTube
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí