V evropských stopách
V USA se vytváří mocná koalice bojovníků proti globálnímu oteplování. Tvoří ji
vlivní poslanci a senátoři a zástupci velkého byznysu. Bílý dům v ní chybí.
V USA se vytváří mocná koalice bojovníků proti globálnímu oteplování. Tvoří ji vlivní poslanci a senátoři a zástupci velkého byznysu. Bílý dům v ní chybí.
Amerika se možná pomalu sune k ekologické revoluci. Desetičlenná skupina velkých firem, sdružených v Americkém partnerství pro klimatickou akci, zveřejnila prohlášení, v němž volá po rychlém přijetí federálních zákonů, které omezí emise skleníkových plynů a podpoří vývoj a zavádění nových technologií šetrnějších pro životní prostředí. Hlavním receptem, tvrdí firmy, mezi něž patří giganti jako General Electric, DuPont, Alcoa, Caterpillar či BP America, jsou závazné limity na vypouštěné skleníkové plyny a systém obchodování s emisemi.
Firmy si pro výzvu zvolily příhodný termín, den před úterním Poselstvím o stavu Unie prezidenta George Bushe (přednesl ho po úterní uzávěrce Ekonoma). Podle informací zveřejněných před projevem v amerických médiích měl prezident mluvit mimo jiné o energetické bezpečnosti a údajně i o novém přístupu ke globálnímu oteplování. Zákulisní zprávy z Bílého domu přesto hlásily, že na Bushově odporu k uzákonění emisních limitů se zatím nic nemění. Spojené státy, které se nepřipojily ke Kjótskému protokolu o omezování produkce skleníkových plynů, jich chrlí do ovzduší nejvíce na světě. Do roku 2050 by se měl bez účinných opatření objem amerických emisí zdvojnásobit.
TÉMA KLIMATICKÝCH ZMĚN v poslední době hýbe americkou politikou. Kongresem koluje několik návrhů zákonů, které by měly omezit vypouštění skleníkových plynů.
Zákon, který by zavedl obchodování s emisemi, už představilo šest senátorů. Hlavním autorem je republikánský favorit na stranickou nominaci na prezidenta John McCain. K němu se připojil i Barack Obama, do něhož vkládají někteří demokraté prezidentské naděje. Jejich plán chce omezit emise šesti druhů skleníkových plynů do roku 2050 na třetinu nynější úrovně. Vztahuje se na produkci elektřiny, dopravu, obecný průmysl a obchod. Firmy by buď přímo snížily množství vypouštěných zplodin, nebo by si koupily povolenky na emise od podniků, které se drží pod limity. Systém tak v zásadě vychází vstříc požadavkům velkých průmyslových firem a kopíruje obchodování s emisemi, které už existuje v Evropské unii.
S jiným návrhem přišel demokratický senátor Jeff Bingaman. Jeho recept by podle propočtů zveřejněných deníkem New York Times (NYT) postupně do roku 2050 snížil objem emisí na úroveň z roku 1990. Bingamanův přístup je založen na snižování produkce emisí oxidu uhličitého na jednotku HDP. Poslanci a senátoři pracují ještě na nejméně dalších dvou návrzích.
DEMOKRATI to s bojem proti klimatickým změnám myslí vážně. Důkazem je krok demokratické šéfky dolní komory Kongresu Nancy Pelosiové. Ta minulý týden oznámila vytvoření nového výboru ve Sněmovně reprezentantů, který se bude věnovat příčinám globálního oteplování. Výbor bude pořádat slyšení a do 4. července by měl ve spolupráci s dalšími výbory přijít s návrhem zákona o boji s globálním oteplováním. Jestli to bude kompilát už existujících plánů, Pelosiová neřekla.
Vytvoření výboru ovšem narazilo na odpor některých vlivných demokratů. Nejhlasitěji se ozval John Dingell, předseda výboru pro energetiku a obchod, do jehož pravomoci spadalo i znečišťování ovzduší. "Jenom dáváme moc hrstce nadšených amatérů, kteří budou mluvit a stanovovat závazky, které bude těžké splnit," prohlásil Dingell, který ve Sněmovně reprezentantů platí dlouhá léta za ochránce amerického automobilového průmyslu.
GEORGE BUSH zatím hlasy průmyslu a zákonodárců nejspíš neslyší. Závazné omezení emisí či obchodování se skleníkovými plyny by podle něj poškodilo americkou ekonomiku a znamenalo by ztrátu pracovních míst. Sám proto přišel před pěti lety s alternativním plánem: do roku 2012 snížit objem vypouštěných emisí přepočítaných na jednotku HDP o 18 procent. Vzhledem k odhadovanému růstu amerického hospodářství to ovšem neznamená omezení celkového množství vypouštěných skleníkových plynů.
Prezident sází na podporu čistších technologií, obnovitelných zdrojů a jaderné energie. K potřebným investicím mají soukromé firmy motivovat například daňové úlevy. Kritici mu ovšem vyčítají, že i přes původní závazky nedělá pro rozšíření alternativních zdrojů dost. V uplynulých šesti letech vláda nezvýšila objem peněz na programy podporující obnovitelné zdroje a úspory. V reálném vyjádření to znamená pokles, upozorňuje NYT. Ministr pro energetiku Samuel Bodman ovšem tvrdí, že vláda utratila v posledních letech skoro 12 miliard dolarů na rozvoj nových technologií. Většina z těchto peněz šla na jaderný výzkum a vývoj čistších technologií spalování uhlí.
Ovšem už i z Bílého domu zaznívají názory, že dosavadní politika by se mohla časem změnit. Předseda prezidentovy Rady pro kvalitu životního prostředí James L. Connaughton pro několik amerických deníků naznačil, že zavedení systému obchodování s emisemi nemusí být úplně tabu.
AUTOR: JAN STUCHLÍK
Amerika se možná pomalu sune k ekologické revoluci. Desetičlenná skupina velkých firem, sdružených v Americkém partnerství pro klimatickou akci, zveřejnila prohlášení, v němž volá po rychlém přijetí federálních zákonů, které omezí emise skleníkových plynů a podpoří vývoj a zavádění nových technologií šetrnějších pro životní prostředí. Hlavním receptem, tvrdí firmy, mezi něž patří giganti jako General Electric, DuPont, Alcoa, Caterpillar či BP America, jsou závazné limity na vypouštěné skleníkové plyny a systém obchodování s emisemi.
Firmy si pro výzvu zvolily příhodný termín, den před úterním Poselstvím o stavu Unie prezidenta George Bushe (přednesl ho po úterní uzávěrce Ekonoma). Podle informací zveřejněných před projevem v amerických médiích měl prezident mluvit mimo jiné o energetické bezpečnosti a údajně i o novém přístupu ke globálnímu oteplování. Zákulisní zprávy z Bílého domu přesto hlásily, že na Bushově odporu k uzákonění emisních limitů se zatím nic nemění. Spojené státy, které se nepřipojily ke Kjótskému protokolu o omezování produkce skleníkových plynů, jich chrlí do ovzduší nejvíce na světě. Do roku 2050 by se měl bez účinných opatření objem amerických emisí zdvojnásobit.
TÉMA KLIMATICKÝCH ZMĚN v poslední době hýbe americkou politikou. Kongresem koluje několik návrhů zákonů, které by měly omezit vypouštění skleníkových plynů.
Zákon, který by zavedl obchodování s emisemi, už představilo šest senátorů. Hlavním autorem je republikánský favorit na stranickou nominaci na prezidenta John McCain. K němu se připojil i Barack Obama, do něhož vkládají někteří demokraté prezidentské naděje. Jejich plán chce omezit emise šesti druhů skleníkových plynů do roku 2050 na třetinu nynější úrovně. Vztahuje se na produkci elektřiny, dopravu, obecný průmysl a obchod. Firmy by buď přímo snížily množství vypouštěných zplodin, nebo by si koupily povolenky na emise od podniků, které se drží pod limity. Systém tak v zásadě vychází vstříc požadavkům velkých průmyslových firem a kopíruje obchodování s emisemi, které už existuje v Evropské unii.
S jiným návrhem přišel demokratický senátor Jeff Bingaman. Jeho recept by podle propočtů zveřejněných deníkem New York Times (NYT) postupně do roku 2050 snížil objem emisí na úroveň z roku 1990. Bingamanův přístup je založen na snižování produkce emisí oxidu uhličitého na jednotku HDP. Poslanci a senátoři pracují ještě na nejméně dalších dvou návrzích.
DEMOKRATI to s bojem proti klimatickým změnám myslí vážně. Důkazem je krok demokratické šéfky dolní komory Kongresu Nancy Pelosiové. Ta minulý týden oznámila vytvoření nového výboru ve Sněmovně reprezentantů, který se bude věnovat příčinám globálního oteplování. Výbor bude pořádat slyšení a do 4. července by měl ve spolupráci s dalšími výbory přijít s návrhem zákona o boji s globálním oteplováním. Jestli to bude kompilát už existujících plánů, Pelosiová neřekla.
Vytvoření výboru ovšem narazilo na odpor některých vlivných demokratů. Nejhlasitěji se ozval John Dingell, předseda výboru pro energetiku a obchod, do jehož pravomoci spadalo i znečišťování ovzduší. "Jenom dáváme moc hrstce nadšených amatérů, kteří budou mluvit a stanovovat závazky, které bude těžké splnit," prohlásil Dingell, který ve Sněmovně reprezentantů platí dlouhá léta za ochránce amerického automobilového průmyslu.
GEORGE BUSH zatím hlasy průmyslu a zákonodárců nejspíš neslyší. Závazné omezení emisí či obchodování se skleníkovými plyny by podle něj poškodilo americkou ekonomiku a znamenalo by ztrátu pracovních míst. Sám proto přišel před pěti lety s alternativním plánem: do roku 2012 snížit objem vypouštěných emisí přepočítaných na jednotku HDP o 18 procent. Vzhledem k odhadovanému růstu amerického hospodářství to ovšem neznamená omezení celkového množství vypouštěných skleníkových plynů.
Prezident sází na podporu čistších technologií, obnovitelných zdrojů a jaderné energie. K potřebným investicím mají soukromé firmy motivovat například daňové úlevy. Kritici mu ovšem vyčítají, že i přes původní závazky nedělá pro rozšíření alternativních zdrojů dost. V uplynulých šesti letech vláda nezvýšila objem peněz na programy podporující obnovitelné zdroje a úspory. V reálném vyjádření to znamená pokles, upozorňuje NYT. Ministr pro energetiku Samuel Bodman ovšem tvrdí, že vláda utratila v posledních letech skoro 12 miliard dolarů na rozvoj nových technologií. Většina z těchto peněz šla na jaderný výzkum a vývoj čistších technologií spalování uhlí.
Ovšem už i z Bílého domu zaznívají názory, že dosavadní politika by se mohla časem změnit. Předseda prezidentovy Rady pro kvalitu životního prostředí James L. Connaughton pro několik amerických deníků naznačil, že zavedení systému obchodování s emisemi nemusí být úplně tabu.
AUTOR: JAN STUCHLÍK
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
