Nevyhovují, a přece jezdí
Do Česka se nyní mohou dovážet automobily, jejichž dovoz nebyl kvůli vážným
technickým nedostatkům povolen ani před dvaceti lety. Může za to chybějící
prováděcí předpis.
Do Česka se nyní mohou dovážet automobily, jejichž dovoz nebyl kvůli vážným technickým nedostatkům povolen ani před dvaceti lety. Může za to chybějící prováděcí předpis.
Kvůli chybějícímu prováděcímu předpisu k zákonu o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích se už více než půl roku mohou do České republiky vozit automobily typů, jejichž registraci neumožňovaly československé předpisy ani v 70. a 80. letech. Ekonomu to řekl tajemník Svazu dovozců automobilů Pavel Tunkl. Z jakékoli země Evropské unie, tedy i z bývalé Německé demokratické republiky, Polska, Maďarska či pobaltských zemí, si teď podle Tunkla může kdokoli přivézt v podstatě cokoli, co má čtyři kola. Úplná liberalizace se už projevila dokonce i dovozem ojetých automobilů značky Trabant.
Ještě před rokem by to nebylo možné, respektive legální. ČR však na základě rozhodnutí Evropské komise musela zrušit omezení, jež se týkalo první tuzemské registrace těch dovážených aut, která byla starší osmi let a zároveň nesplňovala takzvanou evropskou homologaci. ČR se pod tíhou argumentů EU zavázala, že umožní registraci všech aut ze zemí Unie, pokud byla v některém členském státě schválena k provozu. Výjimkou mohou být případy, kdy v době původního typového schvalování existovaly v obou zemích výrazně rozdílné předpisy, a zdejší byly přísnější. Zatímco první část tohoto bruselského rozhodnutí ČR splnila tím, že přijala odpovídající novelizaci zákona, postup v rámci druhé části by měl stanovit prováděcí předpis. Uplynulo už více než půl roku od okamžiku, kdy novela vstoupila v platnost, a prováděcí vyhláška, k jejímuž vydání Parlament zmocnil Ministerstvo dopravy, ještě není na světě. Tisková mluvčí Ministerstva dopravy Marcela Žižková to vysvětluje tím, že zmapovat technické požadavky v jednotlivých státech je složité. Předpis bude podle ní vydán "po projití řádným legislativním procesem, který právě probíhá".
Například z Litvy, Estonska, Lotyšska či (někdejšího východního) Německa by si teď lidé mohli přivézt třeba vůz Záporožec, jehož výrobce se v 70. letech marně pokoušel získat československé typové schválení. Toto sovětské auto mělo značně dobrodružné jízdní vlastnosti, špatně brzdilo a nesplňovalo ani další technická kritéria, takže tuzemské úřady povolení nikdy nevydaly, ačkoli byly pod značným politickým tlakem Moskvy. "Obdobně pak u nás nebyl pro hromadný dovoz schválen ruský automobil Oka," připomíná Tunkl. Přesto lze nyní tento dvouválec občas na našich silnicích potkat, a to s českou poznávací značkou.
JE LIBO DVOUTAKT? Stejně tak je nyní možné dovážet někdejší východoněmecká vozidla Trabant a Wartburg. K tomu jedna perlička: Až ministerstvo vydá prováděcí vyhlášku, bude zřejmě nadále možné dovézt vůz značky Trabant třeba z roku 1968, protože tehdy čs. předpisy splňoval. Ale Trabant z roku 1988 nikoli, protože to už byly tuzemské předpisy mnohem přísnější.
Momentálně by šlo dovážet rovněž dvoudobé Syreny vyráběné v Polsku a zastaralá auta z bývalého SSSR. První registraci dvoudobých aut přitom Československo jako jeden z prvních evropských států omezilo již počátkem 80. let, pochopitelně k značné nelibosti soudruhů z NDR. V té době se také postupně zakazoval dovoz automobilů sovětské výroby (šlo o starší modely značek Moskvič a Volha). Na rozdíl od ostatních zemí tehdejšího východního bloku totiž Československo již od začátku 70. let vycházelo při stanovení požadovaných technických parametrů důsledně z doporučení Evropské hospodářské komise.
"V určitých případech jsme byli dokonce aktivnější než některé západoevropské země, jako Španělsko či Řecko," připomíná Tunkl. V případě zákazu nových registrací dvoutaktů to ovšem bylo hlavně proto, že v západní Evropě byl jejich podíl zanedbatelný, takže pro životní prostředí nepředstavovaly vážný problém. Omezení se netýkala většiny vozů Lada, které vycházely z italské licence a na svou dobu byly vyspělé. Do Československa se však dodávaly, na rozdíl od bývalé NDR či Polska, v "západním provedení". Pomineme-li třeba zpětná zrcátka, hlavní rozdíl spočíval v nastavení motoru, což vyplývalo z odlišného benzínu. Takže pokud si teď někdo přiveze 25 let starou Ladu třeba z Estonska, bude jejími vlastnostmi možná zklamán.
V Praze a jejím okolí, kde z běžného provozu už téměř zmizely i kdysi nejrozšířenější vozy Škoda 105/120, se obava z nekontrolovaného přílivu beznadějně zastaralých ojetin může zdát naprosto zbytečná. V chudších venkovských oblastech však dosud jezdí kdeco a totální uvolnění dovozu již má statisticky významné dopady.
DOBRÉ FELICIE SE VRACEJÍ. Loni byl v ČR registrován rekordní počet dovezených ojetých osobních aut, celkem 183 tisíc kusů. Je to o 42 tisíc ojetých vozidel více než v roce 2005. K raketovému zvýšení přitom došlo až po 1. červenci 2006, kdy věkové omezení při dovozu z EU padlo. Pavel Tunkl odhaduje, že v případě zhruba 40 tisíc kusů jde o automobily starší osmi let, které se dříve dovážet nemohly. Některé jsou nejspíš ještě mnohem starší. V loňském druhém pololetí se proto poměrně výrazně zvýšilo průměrné stáří českého vozového parku. Nyní dosahuje téměř čtrnácti let. "Takže jsme zase tam, kde jsme byli před osmi lety," posteskl si Tunkl. Pro srovnání: Registrace nových osobních aut činily v loňském roce jen 124 tisíc kusů, dovozci ojetin tedy nad prodejci nových vozidel výrazně zvítězili.
Rozhodně se přitom nedá tvrdit, že si Češi vozí z ciziny jen ojetá auta zahraničních značek. Největší zájem byl sice o použité Fordy (loni asi 26 tisíc), ale Škoda zaostává jen o pár kusů a až do listopadu byla dokonce na prvním místě. A pokud jde o modely, tuzemští motoristé milují Felicie a dovážejí je ze všech koutů Evropy. Dochází tak k tomu, že počet Felicií v českém centrálním registru stoupá, ačkoli se tato auta již dávno nevyrábějí. Lidé v mladoboleslavské automobilce při pohledu na tento vývoj občas přiznávají, že výroba oblíbených Felicií asi skončila trochu předčasně.
AMERICKÁ A RUSKÁ. Oficiálním prodejcům již nepůsobí starosti jen importéři ojetých aut, ale také zprostředkovatelé dovozu některých nových. "Kvůli benevolenci dopravních úřadů se téměř bez jakékoli kontroly dostávají do provozu vozidla, která svým provedením neodpovídají českým předpisům a pro české výrobce a oficiální dovozce by byla neschvalitelná," prohlásil Tunkl. Státní správa podle něj v tomto ohledu úplně selhává, neboť nezajišťuje rovné podmínky v podnikání. Na silnicích se objevují americká luxusní auta, u nichž je nesoulad s evropskou úpravou vidět na první pohled, protože neblikají oranžově, nýbrž červeně. Zájem je rovněž o některé ruské terénní automobily, které také nesplňují současné evropské normy, ale dokážou projet téměř všude a jsou levné.
AUTOR: PETR KORBEL
Růst lehkých užitkových vozů
Registrace nových osobních aut v tuzemsku loni klesly o 2,7 % na 123 987 vozů. Tento propad byl více než vyrovnán růstem prodeje lehkých užitkových vozů, které si pořizují podnikatelské subjekty kvůli možnosti odpočtu daně z přidané hodnoty. V součtu tak prodej osobních a lehkých užitkových aut meziročně vzrostl o 4,2 % na 173 478 kusů.
Mezi novými osobními automobily byl tradičně největší zájem o značku Škoda (51 833 prodaných kusů, v meziročním srovnání o 8,6 % méně než v roce 2005). V kategorii lehkých užitkových vozů si Škoda díky "daňovým přestavbám" polepšila o více než 51 % na 11 835 prodaných automobilů.
Druhou nejprodávanější značkou osobních aut byl Renault, následují Volkswagen, Hyundai, Peugeot a Ford. Na prudké zvýšení počtu dovážených ojetých aut nejvíce doplatily "východní" značky, které nabízejí poměrně levná nová auta: Dacia zaznamenala meziroční pokles asi o 40 % a Lada o 25 %.
Kvůli chybějícímu prováděcímu předpisu k zákonu o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích se už více než půl roku mohou do České republiky vozit automobily typů, jejichž registraci neumožňovaly československé předpisy ani v 70. a 80. letech. Ekonomu to řekl tajemník Svazu dovozců automobilů Pavel Tunkl. Z jakékoli země Evropské unie, tedy i z bývalé Německé demokratické republiky, Polska, Maďarska či pobaltských zemí, si teď podle Tunkla může kdokoli přivézt v podstatě cokoli, co má čtyři kola. Úplná liberalizace se už projevila dokonce i dovozem ojetých automobilů značky Trabant.
Ještě před rokem by to nebylo možné, respektive legální. ČR však na základě rozhodnutí Evropské komise musela zrušit omezení, jež se týkalo první tuzemské registrace těch dovážených aut, která byla starší osmi let a zároveň nesplňovala takzvanou evropskou homologaci. ČR se pod tíhou argumentů EU zavázala, že umožní registraci všech aut ze zemí Unie, pokud byla v některém členském státě schválena k provozu. Výjimkou mohou být případy, kdy v době původního typového schvalování existovaly v obou zemích výrazně rozdílné předpisy, a zdejší byly přísnější. Zatímco první část tohoto bruselského rozhodnutí ČR splnila tím, že přijala odpovídající novelizaci zákona, postup v rámci druhé části by měl stanovit prováděcí předpis. Uplynulo už více než půl roku od okamžiku, kdy novela vstoupila v platnost, a prováděcí vyhláška, k jejímuž vydání Parlament zmocnil Ministerstvo dopravy, ještě není na světě. Tisková mluvčí Ministerstva dopravy Marcela Žižková to vysvětluje tím, že zmapovat technické požadavky v jednotlivých státech je složité. Předpis bude podle ní vydán "po projití řádným legislativním procesem, který právě probíhá".
Například z Litvy, Estonska, Lotyšska či (někdejšího východního) Německa by si teď lidé mohli přivézt třeba vůz Záporožec, jehož výrobce se v 70. letech marně pokoušel získat československé typové schválení. Toto sovětské auto mělo značně dobrodružné jízdní vlastnosti, špatně brzdilo a nesplňovalo ani další technická kritéria, takže tuzemské úřady povolení nikdy nevydaly, ačkoli byly pod značným politickým tlakem Moskvy. "Obdobně pak u nás nebyl pro hromadný dovoz schválen ruský automobil Oka," připomíná Tunkl. Přesto lze nyní tento dvouválec občas na našich silnicích potkat, a to s českou poznávací značkou.
JE LIBO DVOUTAKT? Stejně tak je nyní možné dovážet někdejší východoněmecká vozidla Trabant a Wartburg. K tomu jedna perlička: Až ministerstvo vydá prováděcí vyhlášku, bude zřejmě nadále možné dovézt vůz značky Trabant třeba z roku 1968, protože tehdy čs. předpisy splňoval. Ale Trabant z roku 1988 nikoli, protože to už byly tuzemské předpisy mnohem přísnější.
Momentálně by šlo dovážet rovněž dvoudobé Syreny vyráběné v Polsku a zastaralá auta z bývalého SSSR. První registraci dvoudobých aut přitom Československo jako jeden z prvních evropských států omezilo již počátkem 80. let, pochopitelně k značné nelibosti soudruhů z NDR. V té době se také postupně zakazoval dovoz automobilů sovětské výroby (šlo o starší modely značek Moskvič a Volha). Na rozdíl od ostatních zemí tehdejšího východního bloku totiž Československo již od začátku 70. let vycházelo při stanovení požadovaných technických parametrů důsledně z doporučení Evropské hospodářské komise.
"V určitých případech jsme byli dokonce aktivnější než některé západoevropské země, jako Španělsko či Řecko," připomíná Tunkl. V případě zákazu nových registrací dvoutaktů to ovšem bylo hlavně proto, že v západní Evropě byl jejich podíl zanedbatelný, takže pro životní prostředí nepředstavovaly vážný problém. Omezení se netýkala většiny vozů Lada, které vycházely z italské licence a na svou dobu byly vyspělé. Do Československa se však dodávaly, na rozdíl od bývalé NDR či Polska, v "západním provedení". Pomineme-li třeba zpětná zrcátka, hlavní rozdíl spočíval v nastavení motoru, což vyplývalo z odlišného benzínu. Takže pokud si teď někdo přiveze 25 let starou Ladu třeba z Estonska, bude jejími vlastnostmi možná zklamán.
V Praze a jejím okolí, kde z běžného provozu už téměř zmizely i kdysi nejrozšířenější vozy Škoda 105/120, se obava z nekontrolovaného přílivu beznadějně zastaralých ojetin může zdát naprosto zbytečná. V chudších venkovských oblastech však dosud jezdí kdeco a totální uvolnění dovozu již má statisticky významné dopady.
DOBRÉ FELICIE SE VRACEJÍ. Loni byl v ČR registrován rekordní počet dovezených ojetých osobních aut, celkem 183 tisíc kusů. Je to o 42 tisíc ojetých vozidel více než v roce 2005. K raketovému zvýšení přitom došlo až po 1. červenci 2006, kdy věkové omezení při dovozu z EU padlo. Pavel Tunkl odhaduje, že v případě zhruba 40 tisíc kusů jde o automobily starší osmi let, které se dříve dovážet nemohly. Některé jsou nejspíš ještě mnohem starší. V loňském druhém pololetí se proto poměrně výrazně zvýšilo průměrné stáří českého vozového parku. Nyní dosahuje téměř čtrnácti let. "Takže jsme zase tam, kde jsme byli před osmi lety," posteskl si Tunkl. Pro srovnání: Registrace nových osobních aut činily v loňském roce jen 124 tisíc kusů, dovozci ojetin tedy nad prodejci nových vozidel výrazně zvítězili.
Rozhodně se přitom nedá tvrdit, že si Češi vozí z ciziny jen ojetá auta zahraničních značek. Největší zájem byl sice o použité Fordy (loni asi 26 tisíc), ale Škoda zaostává jen o pár kusů a až do listopadu byla dokonce na prvním místě. A pokud jde o modely, tuzemští motoristé milují Felicie a dovážejí je ze všech koutů Evropy. Dochází tak k tomu, že počet Felicií v českém centrálním registru stoupá, ačkoli se tato auta již dávno nevyrábějí. Lidé v mladoboleslavské automobilce při pohledu na tento vývoj občas přiznávají, že výroba oblíbených Felicií asi skončila trochu předčasně.
AMERICKÁ A RUSKÁ. Oficiálním prodejcům již nepůsobí starosti jen importéři ojetých aut, ale také zprostředkovatelé dovozu některých nových. "Kvůli benevolenci dopravních úřadů se téměř bez jakékoli kontroly dostávají do provozu vozidla, která svým provedením neodpovídají českým předpisům a pro české výrobce a oficiální dovozce by byla neschvalitelná," prohlásil Tunkl. Státní správa podle něj v tomto ohledu úplně selhává, neboť nezajišťuje rovné podmínky v podnikání. Na silnicích se objevují americká luxusní auta, u nichž je nesoulad s evropskou úpravou vidět na první pohled, protože neblikají oranžově, nýbrž červeně. Zájem je rovněž o některé ruské terénní automobily, které také nesplňují současné evropské normy, ale dokážou projet téměř všude a jsou levné.
AUTOR: PETR KORBEL
Růst lehkých užitkových vozů
Registrace nových osobních aut v tuzemsku loni klesly o 2,7 % na 123 987 vozů. Tento propad byl více než vyrovnán růstem prodeje lehkých užitkových vozů, které si pořizují podnikatelské subjekty kvůli možnosti odpočtu daně z přidané hodnoty. V součtu tak prodej osobních a lehkých užitkových aut meziročně vzrostl o 4,2 % na 173 478 kusů.
Mezi novými osobními automobily byl tradičně největší zájem o značku Škoda (51 833 prodaných kusů, v meziročním srovnání o 8,6 % méně než v roce 2005). V kategorii lehkých užitkových vozů si Škoda díky "daňovým přestavbám" polepšila o více než 51 % na 11 835 prodaných automobilů.
Druhou nejprodávanější značkou osobních aut byl Renault, následují Volkswagen, Hyundai, Peugeot a Ford. Na prudké zvýšení počtu dovážených ojetých aut nejvíce doplatily "východní" značky, které nabízejí poměrně levná nová auta: Dacia zaznamenala meziroční pokles asi o 40 % a Lada o 25 %.
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích
