Největší solární elektrárna je u Šumavy
Dvě řady solárních panelů z dálky připomínají sedačky v amfiteátru. Tak vypadá
největší sluneční elektrárna v Česku a východní Evropě. V Bušanovicích na
Prachaticku ji včera spustila firma Korowatt, patřící pražskému podnikateli
Aleši Korostenskému. Přišla ho na 85 milionů korun.
Ročně vyprodukuje až 628 tisíc kilowatthodin elektřiny, uspokojí tak průměrnou
potřebu asi 172 domácností. To Jaderná elektrárna Temelín společnosti ČEZ dokáže
za pětadvacet minut.
"Je to ale výjimečný projekt. Možná se může zdát drahý, ale je to světový
trend," říká jihočeský hejtman Jan Zahradník.
Přestože sluneční pole zabírá přes šest tisíc metrů čtverečních, šumavské
podhůří nijak výrazně nenarušuje. I proto ji místní lidé přijali prakticky bez
protestů.
Starosta Bušanovic Vladimír Boška se dokonce těší, že nová elektrárna do této
části Šumavy přitáhne turisty. Přemýšlí proto, že by elektrárnu zahrnul mezi
turistické cíle cyklotras.
Korostenský plánuje, že do konce příštího roku v Bušanovicích vybuduje ještě
jednu stejnou elektrárnu. Pak by jeho firma dodávala ročně do sítě 1,2 megawattu
elektřiny. Aby se ale vyrovnala jednomu tisícimegawattovému bloku Temelína, bylo
by takových solárních elektráren potřeba přes osm set.
Podnikatel věří, že náklady se mu i díky třicetimilionové státní dotaci vrátí za
deset let. Víc než polovinu investice pokryl 45milionový komerční úvěr, zbytek
tvoří vlastní zdroje. Životnost zařízení se odhaduje na 25 let.
Česko ve výrobě energie ze slunečního záření zatím výrazně zaostává za Německem
a dalšími zeměmi západní Evropy. Výkon všech slunečních elektráren v tuzemsku se
pohybuje okolo jednoho megawattu.
V Německu to bylo již v roce 2004 bezmála osm set megawattů a ve Wuerzburgu také
stojí zatím největší solární elektrárna na světě s výkonem dvanáct megawattů.
V Česku sluneční energii využívají i vysoké školy v Brně, Ostravě, Praze,
Liberci či Plzni. Jejich elektrárny ale mají nejméně desetkrát nižší výkon než
ta bušanovická. Dosud největší solární elektrárna v zemi o výkonu šedesáti
kilowattů byla v Hrádku nad Nisou na Liberecku.
Energetický kolos ČEZ přitom na solární elektrárny nesází. "Efekt i návratnost
je nízká. K závazkům státu vůči Evropské unii nás moc nepřiblíží," vysvětluje
mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Elektrárenská společnost z obnovitelných zdrojů věří
hlavně vodě, biomase a větru. U Dukovan proto chystá větrnou elektrárnu se 38
stožáry, každý o výkonu dvou megawatt.
Česká republika musí podle dohody s Evropskou unií do roku 2010 vyrábět osm
procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů. To je dvakrát víc než nyní.
Dvě řady solárních panelů z dálky připomínají sedačky v amfiteátru. Tak vypadá největší sluneční elektrárna v Česku a východní Evropě. V Bušanovicích na Prachaticku ji včera spustila firma Korowatt, patřící pražskému podnikateli Aleši Korostenskému. Přišla ho na 85 milionů korun.
Ročně vyprodukuje až 628 tisíc kilowatthodin elektřiny, uspokojí tak průměrnou potřebu asi 172 domácností. To Jaderná elektrárna Temelín společnosti ČEZ dokáže za pětadvacet minut.
"Je to ale výjimečný projekt. Možná se může zdát drahý, ale je to světový trend," říká jihočeský hejtman Jan Zahradník.
Přestože sluneční pole zabírá přes šest tisíc metrů čtverečních, šumavské podhůří nijak výrazně nenarušuje. I proto ji místní lidé přijali prakticky bez protestů.
Starosta Bušanovic Vladimír Boška se dokonce těší, že nová elektrárna do této části Šumavy přitáhne turisty. Přemýšlí proto, že by elektrárnu zahrnul mezi turistické cíle cyklotras.
Korostenský plánuje, že do konce příštího roku v Bušanovicích vybuduje ještě jednu stejnou elektrárnu. Pak by jeho firma dodávala ročně do sítě 1,2 megawattu elektřiny. Aby se ale vyrovnala jednomu tisícimegawattovému bloku Temelína, bylo by takových solárních elektráren potřeba přes osm set.
Podnikatel věří, že náklady se mu i díky třicetimilionové státní dotaci vrátí za deset let. Víc než polovinu investice pokryl 45milionový komerční úvěr, zbytek tvoří vlastní zdroje. Životnost zařízení se odhaduje na 25 let.
Česko ve výrobě energie ze slunečního záření zatím výrazně zaostává za Německem a dalšími zeměmi západní Evropy. Výkon všech slunečních elektráren v tuzemsku se pohybuje okolo jednoho megawattu.
V Německu to bylo již v roce 2004 bezmála osm set megawattů a ve Wuerzburgu také stojí zatím největší solární elektrárna na světě s výkonem dvanáct megawattů.
V Česku sluneční energii využívají i vysoké školy v Brně, Ostravě, Praze, Liberci či Plzni. Jejich elektrárny ale mají nejméně desetkrát nižší výkon než ta bušanovická. Dosud největší solární elektrárna v zemi o výkonu šedesáti kilowattů byla v Hrádku nad Nisou na Liberecku.
Energetický kolos ČEZ přitom na solární elektrárny nesází. "Efekt i návratnost je nízká. K závazkům státu vůči Evropské unii nás moc nepřiblíží," vysvětluje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Elektrárenská společnost z obnovitelných zdrojů věří hlavně vodě, biomase a větru. U Dukovan proto chystá větrnou elektrárnu se 38 stožáry, každý o výkonu dvou megawatt.
Česká republika musí podle dohody s Evropskou unií do roku 2010 vyrábět osm procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů. To je dvakrát víc než nyní.
Ročně vyprodukuje až 628 tisíc kilowatthodin elektřiny, uspokojí tak průměrnou potřebu asi 172 domácností. To Jaderná elektrárna Temelín společnosti ČEZ dokáže za pětadvacet minut.
"Je to ale výjimečný projekt. Možná se může zdát drahý, ale je to světový trend," říká jihočeský hejtman Jan Zahradník.
Přestože sluneční pole zabírá přes šest tisíc metrů čtverečních, šumavské podhůří nijak výrazně nenarušuje. I proto ji místní lidé přijali prakticky bez protestů.
Starosta Bušanovic Vladimír Boška se dokonce těší, že nová elektrárna do této části Šumavy přitáhne turisty. Přemýšlí proto, že by elektrárnu zahrnul mezi turistické cíle cyklotras.
Korostenský plánuje, že do konce příštího roku v Bušanovicích vybuduje ještě jednu stejnou elektrárnu. Pak by jeho firma dodávala ročně do sítě 1,2 megawattu elektřiny. Aby se ale vyrovnala jednomu tisícimegawattovému bloku Temelína, bylo by takových solárních elektráren potřeba přes osm set.
Podnikatel věří, že náklady se mu i díky třicetimilionové státní dotaci vrátí za deset let. Víc než polovinu investice pokryl 45milionový komerční úvěr, zbytek tvoří vlastní zdroje. Životnost zařízení se odhaduje na 25 let.
Česko ve výrobě energie ze slunečního záření zatím výrazně zaostává za Německem a dalšími zeměmi západní Evropy. Výkon všech slunečních elektráren v tuzemsku se pohybuje okolo jednoho megawattu.
V Německu to bylo již v roce 2004 bezmála osm set megawattů a ve Wuerzburgu také stojí zatím největší solární elektrárna na světě s výkonem dvanáct megawattů.
V Česku sluneční energii využívají i vysoké školy v Brně, Ostravě, Praze, Liberci či Plzni. Jejich elektrárny ale mají nejméně desetkrát nižší výkon než ta bušanovická. Dosud největší solární elektrárna v zemi o výkonu šedesáti kilowattů byla v Hrádku nad Nisou na Liberecku.
Energetický kolos ČEZ přitom na solární elektrárny nesází. "Efekt i návratnost je nízká. K závazkům státu vůči Evropské unii nás moc nepřiblíží," vysvětluje mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Elektrárenská společnost z obnovitelných zdrojů věří hlavně vodě, biomase a větru. U Dukovan proto chystá větrnou elektrárnu se 38 stožáry, každý o výkonu dvou megawatt.
Česká republika musí podle dohody s Evropskou unií do roku 2010 vyrábět osm procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů. To je dvakrát víc než nyní.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích