Jeden z největších ekologických projektů v západních Čechách nazvaný Čistá Radbuza je na Plzeňsku a Domažlicku v plném proudu.
Čistá Radbuza
Do dvou let se devět sídel na řece Radbuze dočká nové vodohospodářské infrastruktury pro čištění odpadních vod. Náklady na její vybudování dosáhnou téměř 900 milionů korun.
Ve městech Bělá nad Radbuzou, Dobřany, Holýšov, Horšovský Týn, Poběžovice, Stod a v obcích Chotěšov, Líně a Zbůch bude zrekonstruováno osm čistíren odpadních vod a vybudováno 62 kilometrů kanalizačních či stokových řadů. Projekt od roku 1999 připravovaly obce Mikroregionu Radbuza, který zahrnuje 26 měst a obcí s celkem 37 000 obyvateli, a loni v říjnu proběhlo v Dobřanech slavnostní zahájení celé akce. Vlastní realizace pod taktovkou sdružení firem v čele se společností Metrostav a.s. potrvá do konce prvního čtvrtletí příštího roku. Členy sdružení jsou dále Stavby silnic a železnic a.s., OHL ŽS a.s. a Berger Bohemia a.s. Projekt ze tří čtvrtin financuje Evropská unie, konkrétně Fond soudržnosti EU, další 4,7 procenta by mělo hradit Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí a zbývající náklady pokryjí obce ze svých vlastních prostředků. Vybudováním nové, nebo rekonstrukcí stávající vodohospodářské infrastruktury tak obce splní požadavky evropské směrnice o čištění městských odpadních vod stejně jako českého zákona o vodách.
V rámci projektu bude rekonstruováno osm čistíren odpadních vod tak, aby došlo k navýšení jejich kapacity a zkvalitnění technologií čištění odpadních vod. Dále vznikne devět systémů kanalizací v každé ze zúčastněných obcí. Ve všech devíti sídlech na Radbuze vyroste 62 kilometrů nových, nebo rekonstruovaných kanalizačních řadů, 23 čerpacích stanic a více než 2000 kanalizačních přípojek.
Od zahájení akce do konce loňského roku bylo položeno již téměř 6 km kanalizačních řadů a počet pracovníků stavby se blíží dvěma stům. Stavbařům se zatím daří využívat i mírného průběhu zimy, takže práce pokračovaly i v lednu v podstatě bez přerušení. V současné době vznikají ve všech devíti sídlech současně kanalizační přípojky, což vyžaduje jak obrovské nasazení zhotovitelů, tak velkou shovívavost ze strany 30 000 obyvatel dotčených obcí a v neposlední řadě i motoristů. "Velmi složité podmínky jsou například v Chotěšově nebo v Horšovském Týně. Pro zhotovitele je velmi náročné udržet bezpečnost chodců i řidičů v tamních úzkých, starobylých uličkách. Komplikovaná dopravní situace je i ve Stodě, kde se právě řeší, kudy odvést auta ze staveniště, a zatím není jasné, zda se bude jezdit po objížďce, nebo po polovině vozovky. Práce se dotknou i menších obcí, které se na projektu nemohou podílet. "Oceňuji proto pomoc Metrostavu, který jako částečnou kompenzaci daroval 15 menším obcím mikroregionu, které se projektu nemohou účastnit, počítače," připomíná předseda výkonné rady Mikroregionu Radbuza a současně starosta města Dobřany Jaroslav Sýkora.
"Výjimečnost projektu Čistá Radbuza spočívá i ve způsobu je-ho přípravy. Je to jediný projekt v rámci České republiky, který řeší výstavbu vodohospodářské infrastruktury prostřednictvím dobrovolného svazku obcí. Jeho součástí je tedy devět měst, devět zastupitelstev a také devět úřadů. Schvalovací procesy v rámci svazku trvají déle, vše závisí na termínech jednání městských a obecních zastupitelstev. Řízení projektu je náročné i vzhledem ke značné vzdálenosti mezi jednotlivými účastníky. Třeba Dobřany a Bělou nad Radbuzou dělí několik desítek kilometrů. Složité bylo už samotné prosazení projektu v zastupitelstvech obcí mikroregionu, v neposlední řadě i proto, že se přípravná fáze překlenula přes volby a ve vedení sídel začali pracovat z velké části noví lidé," dodává Sýkora.
Na úplném startu projektu v letech 1999 až 2000 stálo všech 35 členských obcí mikroregionu. Překvapivě ne všechny měly o akci zájem, řada z nich projektu nevěřila. Dodatečně se už však připojit nelze. Přidat se naopak chtělo několik menších obcí, Evropská unie však umožnila podílet se na tomto druhu projektů pouze sídlům nad 2000 obyvatel, která do roku 2010 mají povinnost zabezpečit kvalitní čištění odpadních vod.
Z ekologického hlediska je hlavním přínosem akce snížení koncentrace fosforu ve vodě vypouštěné z nových čistíren odpadních vod o zhruba 40 procent, významně poklesne i množství dusíku. Projekt především zkvalitní infrastrukturu pro obyvatele obcí a tím přispěje ke zkvalitnění ekonomického rozvoje města a obcí. Umožní tak například další rozvoj podnikání a bytové výstavby ve městech a obcích na Radbuze. "Museli jsme urychlit stavbu kanalizace v Horšovském Týně, protože o vstup do města projevil zájem nový investor. Chybělo ale odkanalizování území, jehož součástí je průmyslová zóna. Vše se podařilo stihnout ve velmi krátké době. V souvislosti s výstavbou nové vodohospodářské infrastruktury roste zájem investorů i o další města regionu. V návaznosti na příchod investorů se v Dobřanech také podařilo úspěšně nastartovat bytovou výstavbu. Díky našemu projektu mohla například vyrůst nová benzinová čerpací stanice ve Stodě. V Chotěšově zase vzniknou vedle vodárenských sítí i nové komunikace, protože se tam Čistá Radbuza střetla nezávisle na sobě s dalším dotačním titulem," vypočítává výhody projektu předseda mikroregionu.
Ve městech Bělá nad Radbuzou, Dobřany, Holýšov, Horšovský Týn, Poběžovice, Stod a v obcích Chotěšov, Líně a Zbůch bude zrekonstruováno osm čistíren odpadních vod a vybudováno 62 kilometrů kanalizačních či stokových řadů. Projekt od roku 1999 připravovaly obce Mikroregionu Radbuza, který zahrnuje 26 měst a obcí s celkem 37 000 obyvateli, a loni v říjnu proběhlo v Dobřanech slavnostní zahájení celé akce. Vlastní realizace pod taktovkou sdružení firem v čele se společností Metrostav a.s. potrvá do konce prvního čtvrtletí příštího roku. Členy sdružení jsou dále Stavby silnic a železnic a.s., OHL ŽS a.s. a Berger Bohemia a.s. Projekt ze tří čtvrtin financuje Evropská unie, konkrétně Fond soudržnosti EU, další 4,7 procenta by mělo hradit Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí a zbývající náklady pokryjí obce ze svých vlastních prostředků. Vybudováním nové, nebo rekonstrukcí stávající vodohospodářské infrastruktury tak obce splní požadavky evropské směrnice o čištění městských odpadních vod stejně jako českého zákona o vodách.
V rámci projektu bude rekonstruováno osm čistíren odpadních vod tak, aby došlo k navýšení jejich kapacity a zkvalitnění technologií čištění odpadních vod. Dále vznikne devět systémů kanalizací v každé ze zúčastněných obcí. Ve všech devíti sídlech na Radbuze vyroste 62 kilometrů nových, nebo rekonstruovaných kanalizačních řadů, 23 čerpacích stanic a více než 2000 kanalizačních přípojek.
Od zahájení akce do konce loňského roku bylo položeno již téměř 6 km kanalizačních řadů a počet pracovníků stavby se blíží dvěma stům. Stavbařům se zatím daří využívat i mírného průběhu zimy, takže práce pokračovaly i v lednu v podstatě bez přerušení. V současné době vznikají ve všech devíti sídlech současně kanalizační přípojky, což vyžaduje jak obrovské nasazení zhotovitelů, tak velkou shovívavost ze strany 30 000 obyvatel dotčených obcí a v neposlední řadě i motoristů. "Velmi složité podmínky jsou například v Chotěšově nebo v Horšovském Týně. Pro zhotovitele je velmi náročné udržet bezpečnost chodců i řidičů v tamních úzkých, starobylých uličkách. Komplikovaná dopravní situace je i ve Stodě, kde se právě řeší, kudy odvést auta ze staveniště, a zatím není jasné, zda se bude jezdit po objížďce, nebo po polovině vozovky. Práce se dotknou i menších obcí, které se na projektu nemohou podílet. "Oceňuji proto pomoc Metrostavu, který jako částečnou kompenzaci daroval 15 menším obcím mikroregionu, které se projektu nemohou účastnit, počítače," připomíná předseda výkonné rady Mikroregionu Radbuza a současně starosta města Dobřany Jaroslav Sýkora.
"Výjimečnost projektu Čistá Radbuza spočívá i ve způsobu je-ho přípravy. Je to jediný projekt v rámci České republiky, který řeší výstavbu vodohospodářské infrastruktury prostřednictvím dobrovolného svazku obcí. Jeho součástí je tedy devět měst, devět zastupitelstev a také devět úřadů. Schvalovací procesy v rámci svazku trvají déle, vše závisí na termínech jednání městských a obecních zastupitelstev. Řízení projektu je náročné i vzhledem ke značné vzdálenosti mezi jednotlivými účastníky. Třeba Dobřany a Bělou nad Radbuzou dělí několik desítek kilometrů. Složité bylo už samotné prosazení projektu v zastupitelstvech obcí mikroregionu, v neposlední řadě i proto, že se přípravná fáze překlenula přes volby a ve vedení sídel začali pracovat z velké části noví lidé," dodává Sýkora.
Na úplném startu projektu v letech 1999 až 2000 stálo všech 35 členských obcí mikroregionu. Překvapivě ne všechny měly o akci zájem, řada z nich projektu nevěřila. Dodatečně se už však připojit nelze. Přidat se naopak chtělo několik menších obcí, Evropská unie však umožnila podílet se na tomto druhu projektů pouze sídlům nad 2000 obyvatel, která do roku 2010 mají povinnost zabezpečit kvalitní čištění odpadních vod.
Z ekologického hlediska je hlavním přínosem akce snížení koncentrace fosforu ve vodě vypouštěné z nových čistíren odpadních vod o zhruba 40 procent, významně poklesne i množství dusíku. Projekt především zkvalitní infrastrukturu pro obyvatele obcí a tím přispěje ke zkvalitnění ekonomického rozvoje města a obcí. Umožní tak například další rozvoj podnikání a bytové výstavby ve městech a obcích na Radbuze. "Museli jsme urychlit stavbu kanalizace v Horšovském Týně, protože o vstup do města projevil zájem nový investor. Chybělo ale odkanalizování území, jehož součástí je průmyslová zóna. Vše se podařilo stihnout ve velmi krátké době. V souvislosti s výstavbou nové vodohospodářské infrastruktury roste zájem investorů i o další města regionu. V návaznosti na příchod investorů se v Dobřanech také podařilo úspěšně nastartovat bytovou výstavbu. Díky našemu projektu mohla například vyrůst nová benzinová čerpací stanice ve Stodě. V Chotěšově zase vzniknou vedle vodárenských sítí i nové komunikace, protože se tam Čistá Radbuza střetla nezávisle na sobě s dalším dotačním titulem," vypočítává výhody projektu předseda mikroregionu.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
