Upozorňovali na zánik Lomnických pinek

Aktivisté z Kritického klubu ze Sokolova v pondělí na veřejném projednávání Koncepce ochrany přírody a krajiny Karlovarského kraje upozorňovali happeningem a letáky na hrozící zánik Lomnických pinek. Krajinný útvar na okraji dolu Sokolovské uhelné, který je výjimečný výskytem jedinečných živočichů a rostlin, by měl ustoupit těžbě.
Podle Jana Hadravy z volného společenství Kritický klub bylo území začleněno do dolové oblasti před 30 lety. "Mezi tím se ale změnily pohledy na přírodu. A pokud odborníci říkají, že se v těchto místech nacházejí ohrožené druhy živočichů a rostlin, měli by úředníci znovu posoudit, jestli si tato oblast nezaslouží být chráněna," řekl Hadrava.
Podle aktivistů zde přírodovědci našli více než 400 rostlinných a ještě mnohem více živočišných druhů. Z toho jen dřevin přes 50 druhů a motýlů více než 350 druhů. Některé z nich jsou přitom i mezinárodně chráněné. "Je jednoduché chránit území, kterým nic nehrozí. Ale Lomnické pinky jsou nyní ohroženy, protože za pár let budou vytěženy," řekl další z mluvčích Kritického klubu, Tomáš Kábrt.
Pinky vznikají často jako pozůstatky někdejší důlní těžby. Typické jsou například výskytem malých jezírek, močálů i suché půdy na malém prostoru. Podobně vypadají i Lomnické pinky.
Podle člena představenstva Sokolovské uhelné Jiřího Pöpperleho, který má mimo jiné na starosti revitalizace dolového území, je výjimečnost Lomnických pinek v předpolí dolu dána i tím, že byl po dlouhá léta prostor začleněn do dolového území, a tak se na nich neprováděla jiná průmyslová nebo zemědělská činnost.
"K posledním úpravám dobývacího prostoru došlo v roce 1991. Tehdy došlo k redukci původního prostoru," řekl Pöpperle. Sokolovská uhelná se ale už od roku 1994 snaží co největší část pinek zachránit tím, že vytváří podobné biotopy a z původních pinek do nich buď aktivně stěhuje, nebo nechává možnost přirozenému stěhování živočichů a rostlin. Nové lokality vznikají na patě krušnohorské výsypky nebo v lokalitě Matyáš.
"Výsledek je kombinace těžby s co nejmenším dopadem, tak abychom mohli využít území schválené v roce 1991," uvedl Pöpperle. Podle něj není nyní možné území z těžebního prostoru vyjmout, protože s dolování hnědého uhlí v těchto místech se dlouhodobě v Sokolovské uhelné počítá.
Podle Hadravy je ale projednávání koncepce ochrany přírody Karlovarského kraje možností, jak znovu posoudit, jestli dostane přednost zisk akcionářů Sokolovské uhelné, nebo ochrana výjimečného kousku přírody.
Podle radního Karlovarského kraje Luboše Orálka, který má na kraji na starosti ekologii, zatím není definitivně rozhodnuto, jestli Lomnické pinky skutečně zmizí. "Je to zatím otázka diskuse," uvedl.
Podle odborníků by ale v současné době bylo už velmi obtížné prosadit ochranu tohoto území. Mimo jiné i proto, že se do pinek už dříve zasahovalo, a tak nejde o zcela neporušenou lokalitu.