zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Český trh není důležitý

12.02.2007
Ovzduší
Český trh není důležitý
O emisních povolenkách psal Jan Stuchlík v článku Dvacet do roku dvacet v Ekonomu č. 3/2007.

Evropský trh s emisními povolenkami je ve druhém roce své faktické existence. Cílem obchodování je pomoci členským státům EU (i EU jako celku) dodržet závazky vyplývající z Kjótského protokolu, a to za vynaložení nižších nákladů, než jaké by bylo nutné vynaložit bez systému emisních povolenek.

Snížení celkových emisí lze pozorovat například při poklesu objemu průmyslové výroby (jako se to stalo v první polovině 90. let v ČR), ovšem to si jistě nepřeje žádná členská země Evropské unie, a tak nezbývá, než se zaměřit na zvýšení "ekologické (environmentální) efektivity" průmyslové produkce. Abychom mohli nahlédnout, co je pro celý systém skutečně podstatné, je nutné celý problém zkoumat spíše na mikroúrovni, tj. očima jednotlivých hráčů na trhu, samotných původců emisí. Z pohledu těchto potenciálních realizátorů konkrétních technologických opatření vedoucích ke snížení emisí je totiž důležité, aby vznikl fungující trh s dostatečnou likviditou, trh generující "cenu znečištění ovzduší" (tj. povolenky), pokud možno cenu, která se bude pohybovat v nějakých "rozumných mantinelech".

Jedině pak se bude moci začít v širším měřítku projevovat prvotní úmysl vzniku celého systému, tj. ekonomická motivace znečišťovatelů ke snižování emisí. Jedině pak se "cena znečištění ovzduší" bude moci stát součástí nákladů zahrnutých do kalkulací návratnosti ekologických investic a povede k realizaci konkrétních projektů snižujících emise CO2.

Nejdiskutovanější otázkou je množství povolenek, které by mělo být přiděleno jednotlivým zemím. Spory se vedou zejména o výši povolenek požadovaných Českou republikou na Evropské komisi v návrhu Národního alokačního plánu na druhé obchodovací období 2008-2012 (NAP II).

Pro posouzení názorů je však třeba připomenout základní fakt - trh je celoevropský, povolenky se obchodují na několika evropských burzách. V důsledku toho bychom měli vnímat náš národní zájem ČR ve dvou rovinách:

Zájem na tom, aby celý systém fungoval a přinesl výsledky v podobě zefektivnění výroby ve vztahu k emisím CO2. K tomuto účelu je nutná rovnováha na celoevropském trhu s povolenkami a konkrétní distribuce povolenek mezi členskými státy EU není tak podstatná.

Zájem o získání prostředků z přebytečného množství povolenek pro české provozovatele zdrojů znečištění. Ať již tyto společnosti z větší či menší části splní své sliby, že takto získané prostředky reinvestují do ekologických opatření, minimálně částečně se stanou přínosem i pro celou ČR. Oprávněnost hájení tohoto zájmu lze podpořit i faktem, že závazek z Kjótského protokolu ČR plní s rezervou, snížení emisí v období 1990-2012 o 8 % totiž představuje cca 110 mil. tun v roce 2012. Pravdou ovšem zůstává, že za "vzorným" plněním závazku ČR stojí hluboká restrukturalizace a pokles průmyslové výroby v 90. letech minulého století.

Domnívám se tedy, že to, zda ČR bude nakonec přiděleno celých 101,9 mil. nebo méně, není pro funkčnost celoevropského trhu s povolenkami samo o sobě důležité, a proto některé z tak často slýchaných argumentů jsou zcela neopodstatněné.

Naopak je jasné, že tvrdší postoj Evropské komise bude zcela nezbytný a po poučení z prvního obchodovacího období bude nutné celkový počet přidělovaných povolenek redukovat. Je pravděpodobné, že opožděně odeslaný návrh ČR nebude v plné výši akceptován.

Je patrné, že pozice Evropské komise není snadná, a to i přesto, že evropský trh povolenek funguje - cena na trhu vzniká a objemy uzavřených obchodů nasvědčují, že dochází k významnému pohybu povolenek mezi producenty CO2.

Než však bude možné celý systém obchodování s povolenkami označit za bezchybně fungující, na své vyřešení čeká ještě celá řada skutečně obtížných problémů, které s sebou tento systém v budoucnu pravděpodobně přinese.

Mezi hlavní zdroje budoucích obtíží lze zařadit skutečnost, že náklady na dodatečné snížení znečištění jsou rozdílné mezi jednotlivými odvětvími průmyslu. I proto se vážně diskutuje např. o tom, že letecká doprava bude mít zcela samostatný systém obchodování, původní oficiálně stále platný záměr je začlenit leteckou dopravu do systému povolenek hned po roce 2012.

MAREK MICHL, FSV UK
Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí