K radiolokátoru v Brdech

Na základě dotazů našich čtenářů a informací uveřejněných v tisku poskytujeme doplňující informace o radaru, který by měl být v rámci amerického systému protiraketové obrany postaven v Brdech. Konkrétní typ radaru nebyl dosud sdělen ani americkou stanou, ani nikým z kompetentních našich orgánů, včetně MO ČR. Na jedné straně to přirozeně vytváří prostor pro různé dohady, na druhé straně moc typů v úvahu nepřipadá, objasněme si proč.

K tomuto účelu jsou možné tři verze radaru:
- stabilní verze XBR na betonové základně
- plovoucí verze SBX instalovaná na obří plošině
- převozná verze FDR (FBX-T) přepravitelná po vlastní ose a vzduchem.

Plovoucí verzi můžeme zcela jistě vyloučit hned, verze FDR (FBX-T) jako předsunutý senzor je určena pro obranu bojových jednotek nasazených v ozbrojených konfliktech ve světě. Pro tu by se nikdy nebudovala stabilní základna s objekty a veškerým zázemím. Takže vylučovacím způsobem dospějeme k verzi XBR. Tolik na vysvětlenou, jak jsme přišli právě k této verzi radaru.

Pokud se podíváme na otázku nezbytnosti provozování radaru XBR v Evropě, odpověď bude poměrně jednoduchá. V Polsku se uvažuje o výstavbě základny s antiraketami pozemní části protiraketového systému. Tyto antirakety bezpodmínečně vyžadují radar, který by jim poskytovat velice přesná data pro navedení - od parametrů trajektorie (dráhy letu) nepřátelské rakety, přes údaje navedení až po vyhodnocování úspěšnosti zásahu bojových hlavic a počtu úlomků. Bez těchto dat by antirakety byly "hluché a slepé". Spojené státy využívají ke stejným úkolům rovněž v pozemní části systému protiraketové obrany radary, označované XBR (z angličtiny X-band radar, tzn. radar kmitočtového pásma X. Pásmo X představuje rozsah nosných pracovních kmitočtů 8-12 GHz. Radar XBR je jedním z klíčových a nepostradatelných senzorů.
Antirakety, odpálené z území Polska však nemohou využívat data z radarů v USA z jednoduchého důvodu - jsou příliš daleko. S ohledem na funkci evropské části systému protiraketové obrany je nutné, aby byl takový radar v blízkosti základny s antiraketami, proto tedy v Česku. Původně se i plánovalo, že raketová část a radarová část budou na stejném místě.

Objasnit škodlivé vlivy vyzařování radaru na okolní prostředí je velmi nesnadné. Informace o tom, že radar bude vyzařovat plným výkonem jen v případě ohrožení, je sice správná, ale z hlediska vlivu na životní prostředí musíme zvažovat ty méně příznivé situace, tzn. režim, kdy bude pracovat na plný výkon. Uznejte, že využívat místní rozhlas k varování, že radar se spouští, je na nic. Právě o vyzařování radaru je snad nejvíc nejasností a protichůdných informací. Na jedné straně jsou údaje, které vyzvedávají schopnosti radaru názorným vysvětlením, že je natolik výkonný, že dokáže zjistit objekt o velikosti basebalového míčku na vzdálenost 4700 km (maximální teoretický dosah je udáván 6700 km) a na druhé straně jsou údaje, že radar nemá prakticky žádné škodlivé účinky na veškerý živý organismus (elektroniku v tomto případě pomineme). Tyto věci jdou proti sobě. Buď ten radar nemá takovou výkonnost, nebo s tím vlivem na životní prostředí to nebude tak příznivé. Ani chráněnému a unikátnímu orlu mořskému, který má právě v Brdech své hnízdiště, vyzařování ani hluk výstavby určitě neprospěje, což však lépe posoudí ochranáři přírody. Jak si pak vysvětlit tvrzení, že radar nebude mít negativní vliv prakticky na všechno v daném místě? V Česku není (ani nemůže být) žádný radar srovnatelných parametrů, proto není s čím srovnávat.

Rozruch vyvolaly protesty ruských generálů, že radar bude schopen z našeho území vyhodnocovat aktivity ruské armády. Položme si otázku: jaký smysl má radar s dosahem několika tisíc kilometrů, který není schopen z našeho území sledovat prostor nad Ruskem? Je pravdou, že radary XBR pracující v pásmu 8-10 GHz, nemohou sledovat žádnou činnost na zemi, ale mohou monitorovat všechny pohyblivé objekty v části evropského vzdušného prostoru a nad větší částí Ruska v prostoru nad atmosférou. Jinak by totiž ani nemohly vyhledávat a sledovat rakety, letící ze směru Severní Koreje a navádět na ně antirakety. Dokáže sledovat nejen bojové hlavice, ale přirozeně i jiné cíle, např. družice na oběžných dráhách. Pro radar je to zase jen cíl. Takže obavy ruských generálů jsou i nejsou na místě, jak se to vezme.

Zdroj: www.letectvi.cz