Češi postaví v Gruzii vodní elektrárnu

Svitavská firma Energo-Pro, která za 5,6 miliardy korun zprivatizovala významnou část gruzínské energetiky, má v zemi další plány. Chystá se tam postavit vodní elektrárnu.
"Hledáme vhodnou lokalitu a podle ní zvážíme, o jak velký projekt půjde," říká Jiří Krušina, který Energo-Pro se společníkem Jaromírem Tesařem vlastní.
Do stavby elektrárny v Gruzii chce Energo-Pro vložit kolem sta milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zástupci společnosti nemají zatím jasno, zda stavět jeden větší zdroj, nebo několik menších. "Záleží na podmínkách," dodává Krušina.
Když Energo-Pro koupilo před dvěma týdny od gruzínské vlády sedm vodních elektráren a dvě distribuční společnosti, stalo se jedním z nejsilnějších hráčů v místní energetice. Zásobuje elektřinou 70 procent území kavkazského státu.
Český investor teď hledá možnost, jak posílit vlastní výrobní kapacity. "Gruzie je ve výrobě proudu soběstačná. Její ekonomika ale roste a s tím poroste i spotřeba. Na to se musíme připravit," vysvětluje šéf Energo-Pro, podle něhož má Gruzie jako hornatá země pro vodní elektrárny dobré podmínky. Nové se tu dají stavět i na hotových jezech či přehradách.
Podle nedávno uzavřené dohody s místní vládou investuje Energo-Pro v Gruzii celkem 270 milionů dolarů. Za vodní elektrárny a firmy zásobující elektřinou 900 tisíc zákazníků zaplatí 132 milionů dolarů. Sto milionů dá do modernizace distribučních sítí a za čtyřicet milionů opraví elektrárny pocházející z 50. a 60. let minulého století.
Svitavská firma, která vlastní v České republice dvanáct malých vodních elektráren, tři energetické kaskády v Bulharsku a dvě nové elektrárny staví v Turecku, je dnes největším zahraničním investorem v Gruzii.
Do kavkazské země dosud směřuje zahraničních investic velmi málo, ratingové agentury ji hodnotí jako rizikovou.
Přesto Krušina tvrdí, že zájem o financování gruzínského projektu Energo-Pro projevilo hned několik bank.
"Nakonec spolupracujeme se státní Českou exportní bankou, nabídla nejlepší podmínky, a už se vzájemně známe z projektů v Bulharsku a Turecku," říká Krušina. Gruzínská privatizace by podle něj nebyla možná bez účasti také státní pojišťovny EGAP, která projekt pojistila nejen proti komerčním, ale i proti politickým rizikům.
S politickou nestabilitou už Energo-Pro má v Gruzii zkušenost. Krátce poté, co firma vyhrála privatizační tendr a začala privatizovaný majetek hlouběji zkoumat, vypukla politická krize mezi Ruskem a Gruzií.
"Zažili jsme horké chvíle, ale nikdy jsem nevěřil, že by to mohlo skončit ozbrojeným konfliktem. Situace v téhle části světa už takovým řešením nenahrává," říká Krušina, který v době vrcholící rusko-gruzínské krize v Gruzii zůstal a dál cestoval mezi jednotlivými elektrárnami.
"Věřil jsem, že se to uklidní, a měl jsem pravdu," říká šéf Energo-Pro. Dnes hodnotí situaci v kavkazské zemi jako stabilní a čeká, že rizik už bude jen ubývat. "Ratingové hodnocení Gruzie se dokonce mírně zvedlo. Ale vláda dělá ekonomické reformy, jedná se s Českem o ochraně investic. A i když některé kroky jejich kabinetu nejsou populární - třeba předprivatizační zdražení elektřiny, Gruzínci to nesou dobře," popisuje Krušina. Ani po zdražení proudu tam spotřeba neklesla. I z toho vyvozuje, že gruzínská ekonomika jde nahoru a země stojí před podobným hospodářským boomem, jaký Energo-Pro zažilo už v Bulharsku.
Tam investovalo skoro dvě miliardy korun do nákupu elektráren v době, kdy se zahraniční investoři Balkánu ještě báli. Nakupovat se tam proto dalo mimořádně výhodně.
"Dnes je Bulharsko na vzestupu, výroba elektřiny je tam velmi zisková. Úvěry máme z poloviny splacené a hospodaření je lepší, než jsme čekali," shrnuje Krušina, který doufá, že gruzínská investice se jeho firmě zúročí podobně jako bulharská.