Klub ekologické výchovy je v předstihu

Jednalo se o projekty:

·        Pilotní střední školy KEV a příprava učitelů pro vzdělávání k udržitelnému rozvoji (12 pilotních škol)

·        Pilotní základní školy KEV jako centra modernizace a vzdělávání pro udržitelný rozvoj (14 pilotních škol)

Cílem projektů je zapracování enviromentální výchovy do všech vzdělávacích oblastí, integrace do předmětů zvláště prostřednictvím průřezových témat, využívání školních a třídních aktivit, příprava a ověření školních plánů enviromentální výchovy a rozšiřování dobrých zkušeností. Při tom všem školy respektují svá regionální a další specifika.

Každý z projektů je přibližně v hodnotě 9 milionů. Pilotní školy byly v rámci projektu vybaveny počítačem, dataprojektorem, mobily a učebními pomůckami. Každá škola zpracovává svůj školní plán enviromentální výchovy (EV) v návaznosti na připravované školní vzdělávací programy.

V každé pilotní škole je ustaven koordinátor, který spolupracuje s vedením školy a koordinuje řešitelský tým pedagogů – učitelů různých předmětů. Koordinátoři v rámci projektu absolvují zdarma 250 hodin specializačního studia, zakončeného zkouškou a obhájením závěrečné práce. Toto studium organizuje Klub ekologické výchovy, který získal akreditaci MŠMT.

Výstupem projektů bude dále zpracování případových studií, sborníku zkušeností se zaváděním EV a souboru ověřených plánů EV. Budou uspořádány regionální konference a získané zkušenosti předávány dalším školám i studentům učitelství.

Co ukázaly prezentace škol?

Na tiskové konferenci vystoupila řada koordinátorů pilotních škol se svými prezentacemi. Na posterech, fotografiích a filmech dokumentovali spoustu zajímavých třídních i školních akcí, které nejen aktivizovaly žáky či studenty, ale často přesahovaly do celé obce, regionu nebo dokonce do příhraničí. Nápadů bylo nepřeberně (s některými se doufejme setkáte i v Učitelských listech).

Zajímavé bylo, s jakými problémy se koordinátoři EV setkali u svých kolegů. Bylo to obdobné jako se ŠVP: malá ochota dělat něco navíc, nechuť nebo někdy i neschopnost vystoupit ze zajetých kolejí, nechuť zabývat se jinou problematikou než svým předmětem. Byly vysloveny i obavy z formálního začlenění enviromentální výchovy do ŠVP ostatních škol.

A co pomohlo překonat tyto problémy? Zásadní bylo získání vedení školy. Projekt také umožnil aktivní učitele odměnit za práci navíc. Aktivity projektu ve veřejnosti hrají roli při soupeření škol o žáky. Často to byly samy děti, které se dožadovaly podobných aktivit na svých učitelích i v jiných předmětech.

Kam s nápady a výstupy projektů?

Vždycky, když se zúčastním podobné prezentace evropských projektů, napadá mě, jaká je to škoda, že se s jejich nápady a produkty (metodické listy, sborníky a prezentace příkladů dobré praxe, filmy, pomůcky ap.) nemohou seznámit všechny školy. Většinou se o nich totiž vůbec nedovědí. Miliony vložené do projektů by měly sloužit nejen školám pilotním. Na jednom místě – např. na některém z webů provozovaných v režii MŠMT by měla vzniknout databáze výstupů z projektů, která by byla k dispozici všem. Pak by se teprve vložené prostředky a práce organizátorů i pilotních škol mnohonásobně zúročily. Zajímavé by bylo také vědět, zda a jak byla vyhodnocena efektivita využití prostředků za minulé programovací období ESF 2002–2006. Třeba už taková analýza byla někde zveřejněna. Nevíte náhodou o tom?

http://ucitelske-listy.ceskaskola.cz/