Od konce 90. let minulého století se tak město Vsetín cílevědomě orientuje na možnosti získávání evropských dotací.
Vsetín a jeho dotační politika: Klíčem je systematičnost
Vývoj Vsetína v posledních patnácti letech zcela logicky významně ovlivnil politiku vedení města. Prioritou se stala podpora zaměstnanosti, rozvoje průmyslu, infrastruktury, ale i neziskového sektoru, to vše při respektu k základním ekologickým principům. Zároveň město začalo systematicky hledat i zdroje financování pro dosažení uvedených cílů. A ukázalo se, že v podstatě jediným řešením pro zlepšování kvality života občanů Vsetína je využívání evropských, případně státních dotací.
Základním principem je cílevědomost
Od konce 90. let minulého století se tak město Vsetín cílevědomě orientuje na možnosti získávání evropských dotací. S tímto cílem byly v organizační struktuře městského úřadu v roce 2002 zřízeny pozice projektových manažerů, kteří systematicky vyhledávají dotační tituly, v jejichž rámci může Vsetín žádat o dotace. Od roku 2004 tito projektoví manažeři působí v nově založené obecně prospěšné společnosti, jejímž stoprocentním vlastníkem je město. Výsledkem tohoto cílevědomého přístupu je, že za posledních sedm let město - od zmíněného roku 2004 ve spolupráci se svou společností - zpracovalo a předložilo ke schválení desítky žádostí o dotace, z nichž většina uspěla.
Vsetín je také členem řady partnerských svazků a dobrovolných sdružení, jejichž vznik samo iniciovalo s cílem rozvoje spolupráce, a to mimo jiné právě i na poli získávání a efektivního využívání dotací. Jde například o Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko, které bylo založeno v roce 1999 a primárně se stalo nositelem rozsáhlého ekologického projektu Čistá řeka Bečva, jehož cílem bylo odkanalizovat povodí Bečvy. V posledních letech se však Sdružení stalo úspěšným žadatelem a realizátorem řady dalších projektů zaměřených na oblast kultury, sociální otázky či na podporu cestovního ruchu. Sdružení přitom intenzivně využívá přeshraniční spolupráce a také partnerství města se slovenskými Trenčianskými Teplicemi a Starou 1/4ubovňou. Partnerství se zahraničními městy jsou přitom podmínkou pro čerpání dotací z některých evropských fondů (například Interreg).
První žádost o dotaci EU už v roce 1999
Pracovníci městského úřadu ve Vsetíně začali první žádost o evropskou dotaci zpracovávat ještě čtyři roky před vstupem ČR do Evropské unie, tedy v roce 1999. A nezačali nijak malou akcí: Jednalo se o už zmíněný ekologický projekt Čistá řeka Bečva, který později skutečně uspěl a byl realizován v letech 2005-2006.
Do projektu s celkovými náklady 38 337 eur se zapojilo celkem 15 měst a obcí bývalého okresu Vsetín, které založily Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko. To se nakonec stalo žadatelem o dotaci a také investorem stavby. Žádost o podporu z evropského fondu ISPA byla odeslána do Bruselu v květnu roku 2002, čímž byla završena její dvouletá příprava a zpracování, jež od samého počátku pozorně sledovalo i Ministerstvo životního prostředí ČR a Státní fond životního prostředí.
DG REGIO podepsalo v prosinci 2002 finanční memorandum, kterým se EU zavázala projekt podpořit sedmdesáti procenty, v červenci 2003 pak toto memorandum signovali i zástupci ČR se závazkem dofinancovat dalších 5,8 procenta.
Úspěchu pomohla i podpora vlámské vlády
K tomu, že se podařilo hned napoprvé prorazit s takto náročným projektem, přispěla i další evropská podpora Čisté řeky Bečvy. Šlo o grant vlámské vlády na přípravu projektů v oblasti životního prostředí, který byl získán na počátku roku 2002 a umožnil zapojit do přípravy projektu nejvýznamnější belgickou projekční firmu Aquaplus. Tato společnost se přitom z pověření EK podílela na návrhu směrnic, jimiž se mají obce, místní samospráva i státní správa řídit při přípravě žádostí z programu ISPA. Projektový tým Čisté řeky Bečvy tak mohl při zpracování žádosti o unijní podporu využívat nejnovějších postupů a zkušeností. Příkladnou spolupráci ocenila i komise EU, která provedla kontrolu projektu přímo v regionu a konstatovala, že je kvalitně připraven i po technické stránce.
Idea projektu je již z roku 1992
Projekt Čisté řeky Bečvy však dokazuje i systematičnost vedení Vsetína. Myšlenka se totiž nezrodila teprve v roce 1999, kdy začala příprava žádosti o dotaci EU, ale hned na počátku 90. let. A že šlo o dobrou ideu, potvrdilo i její umístění v globální soutěži o nejlepší ekologický projekt, která proběhla v roce 1992 v Rio de Janeiru v rámci Summitu Země. "My jsme tehdy jako jediné město z bývalé východní Evropy zpracovali projekty z oblasti kanalizace a komunálních odpadů a v soutěži se umístili na 13. místě. Do Ria byli tehdy pozváni autoři prvních dvanácti projektů," vzpomíná tehdejší starosta a nynější místostarosta Vsetína Jaromír Kudlík.
V následujících letech se však vsetínská radnice musela zaměřit na plynofikaci a teplofikaci, protože v té době se ve městě spalovalo šest tisíc tun méněhodnotných paliv v sedmačtyřiceti zastaralých lokálních kotelnách, takže hrozila velká havárie. K projektu se tak město vrátilo až v roce 1999, kdy se začalo hovořit o evropském fondu ISPA.
Z EU přitekly do Vsetína a jeho okolí stamiliony korun
Za poslední čtyři roky se městu Vsetínu a jeho organizacím i sdružením, jejichž je zakladatelem, podařilo získat dotace v hodnotě více než 1,5 miliardy korun. Pro srovnaní: tato částka je trojnásobkem vsetínského ročního rozpočtu, a v poměru na obyvatele tak několikanásobně převyšuje průměr ČR. Ze statistiky Vzdělávacího centra pro veřejnou správu totiž vyplývá, že srovnatelná česká města dosahují průměrné roční dotace 500 korun na jednoho obyvatele svého správního obvodu. Vsetín v uplynulém roce získal částku 2038 korun, tedy čtyřikrát více.
Největší podporu získaly ekologické projekty...
Bezesporu největší podíl na celkovém objemu získaných dotací má miliardový projekt Čistá řeka Bečva, díky jehož realizaci bylo odkanalizováno 15 měst a obcí okresu Vsetín. "Před zhruba sedmi lety jsme přišli na to, jak získat z evropských fondů prostředky na podobnou akci. Současně jsme si však uvědomili, že pokud by byl projekt realizován jen ve Vsetíně, neměl by význam. Bylo totiž třeba odkanalizovat především ty obce, které do Bečvy vypouštěly nejvíce znečištěnou vodu," komentuje rozsáhlost projektu starosta Jiří Čunek. O dopadu projektu na životní prostředí regionu není podle J. Čunka třeba sáhodlouze hovořit, stačí strohá čísla: V rámci Čisté řeky Bečvy byly vybudovány dvě nové čističky odpadních vod, rekonstruováno pět stávajících čistíren, vybudováno téměř 142 kilometrů nové kanalizace, rekonstruováno šest kilometrů stávající kanalizace, vybudováno 16 čerpacích stanic a 10 retenčních dešťových nádrží. A hlavně: Díky projektu bude v nejbližší době na kanalizaci napojeno dalších 19 tisíc obyvatel regionu.
Velkou finanční podporu EU a státu získal také dvousetmilionový projekt Logistického centra odpadů, jehož výstavba bude zahájena v nejbližších měsících ve vsetínské průmyslové zóně na Bobrkách. Jádrem jeho činnosti bude sběr, dotřídění a druhotné zpracování odpadů za využití nejmodernějších technologií. "Logistické centrum bude obsahovat mimo jiné dotřiďovací linku separovaného odpadu, sklad papíru a plastu, překladiště komunálního odpadu, sběrný dvůr a sklady tříděného odpadu, sklad nebezpečného odpadu, boxy pro dočasné uložení stavební suti, chráněnou dílnu pro demontáž elektroniky a mobilní zařízení pro zpracování organických odpadů neboli kompostárnu. Do budoucna počítáme i s nákladným zařízením na dotříďování komunálního odpadu," charakterizuje projekt jeho odborný koordinátor a současně vedoucí odboru životního prostředí vsetínské radnice Jiří Trezner.
Logistické centrum bude řešit zpracování a recyklaci odpadů z oblasti, kde žije téměř 70 tisíc obyvatel a v níž budou během dvou let uzavřeny dvě ze tří skládek. Realizace projektu tak bude obrovským přínosem pro životní prostředí celého regionu, navíc v něm vznikne přibližně 60 nových pracovních míst.
..akcentovány jsou ale i projekty na podporu zaměstnanosti
Bezmála 150 milionů korun se městu a jeho organizacím podařilo získat na projekty zaměřené na podporu zaměstnanosti. Jde zejména o akce Průmyslová zóna Bobrky II a Podnikatelský inkubátor, v rámci něhož bude opravena historická budova Maštalisek, ale realizovány byly i další, méně nákladné projekty, díky nimž získaly práci stovky lidí z města a okolí.
V rámci projektu Průmyslová zóna Bobrky II bylo v roce 2006 vybudováno na ploše o rozloze bezmála deset hektarů kromě jiného 15 kompletně zasíťovaných ploch vhodných pro malé a střední podnikání, obslužná komunikace nebo vodojem o objemu 2 x 100 m3. Projekt v celkové hodnotě bezmála 1,5 milionu eur byl ze 75 % financován EU a státním rozpočtem a přinese regionu stovky nových pracovních míst. Pozemky v Průmyslové zóně Bobrky II jsou totiž už nyní téměř rozebrány, když zájem o ně projevili zejména podnikatelé ze Vsetína a okolí. Výstavba Průmyslové zóny Bobrky II navazuje na Průmyslovou zónu Bobrky I, která byla realizována v letech 2002-2003 za pomoci jedenáctimilionové dotace CzechInvestu. Dnes v ní sídlí firma Hirschmann Czech, která zaměstnává více než 500 lidí.
Projekt s názvem Podnikatelský inkubátor řeší souběžně rekonstrukci chátrající dominanty města, tzv. Maštaliska, kde bývaly maštale (konírny), a vznik centra, v němž budou vytvořeny začínajícím podnikatelům podmínky pro založení firmy. Součástí projektu je i vybudování podzemního parkoviště, které bude částečně sloužit i pro obyvatele této části Vsetína. Rekonstrukce objektu by měla být ukončena v létě tohoto roku.
Maštaliska, která byla postavena na počátku 18. století, přitom byla dlouhodobým oříškem vsetínské radnice. Jejich rekonstrukce byla zahájena již před devíti lety, avšak protože už tehdy bylo zřejmé, že oprava bude stát městskou kasu více než 50 milionů, a přitom nebylo jasné, k jakému účelu by měla budova nejlépe sloužit, byly provedeny pouze nejnutnější opravy pro stabilizaci objektu. V roce 2001 pak byla budova zakonzervována s tím, že oprava bude pokračovat teprve poté, až bude zajištěno její další využití a případně i financování z jiných než městských zdrojů. To se teď městu podařilo - na projekt v celkové hodnotě více než 100 milionů korun získala radnice bezmála 78milionovou dotaci z evropských a státních fondů.
Spektrum aktivit, které město Vsetín a jeho organizace realizovaly za podpory z evropských i státních veřejných zdrojů, naznačuje tabulka uvádějící výběr z nejdůležitějších projektů tohoto druhu.
Úskalím je hlavně přemíra byrokracie
Na cestě za dotacemi vidí zástupci města Vsetína tyto největší problémy a komplikace:
Nevyjasněné a nejednotné požadavky na zpracování žádostí. Podmínky ČR jsou mnohdy nastaveny nad rámec požadavků EU (především ve vyjasnění uznatelných a neuznatelných nákladů). Zástupci města odhadují, že ze všech požadavků, kladených na žadatele o dotaci a jejího příjemce, jich předepisuje EU zhruba 20 % a český úředník (všech úrovní státní správy a samosprávy) zbývajících 80 %.
Mnohostupňová struktura státní správy s ne zcela jasně danými kompetencemi a neustálé změny v ní. Finanční toky tak musí procházet mnoha stupni. Problémy činí i jakákoliv změna v projektu, byť by znamenala jeho optimalizaci.
Zbytečně složitý stavební zákon a nejednotnost jeho výkladu.
Vsetín, město v srdci Valašska, a jeho okolí se rozkládají kolem řeky Vsetínská Bečva na úpatí Vsetínských, Hostýnských a Vizovických vrchů. Vsetín se coby bývalé okresní město, nyní obec s rozšířenou působností, v průběhu minulého století stal významným centrem zbrojního průmyslu (Zbrojovka Vsetín) a průmyslu elektrotechnického (MEZ Vsetín). Počet jeho obyvatel tak za několik uplynulých desetiletí mnohonásobně vzrostl až na více než 31 tisíc. V průběhu 90. let minulého století, s přechodem na tržní ekonomiku, se však průmyslová výroba dostala do útlumu, a v té době byly ve Vsetíně propuštěny tisíce zaměstnanců. Někteří z nich odešli za prací do větších měst, mnoho lidí však zůstalo a dostalo se do evidence místního Úřadu práce, takže se Vsetín stal městem s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti.
Seznam projektů financovaných EU
Název projektu Program Rok Spoluúčast Celkový
získání dotace města finanční objem
C2ENET Interreg III B 2005 1 500 000 Kč 12 000 000 Kč
Dopravní studie OP Infrastruktura 2006 5 320 000 Kč
Logistické centrum I OP Infrastruktura 2005 29 874 690 Kč 199 164 600 Kč
Podnikatelský inkubátor OP Průmysl a podnikání 2005 128 534 000 Kč
Průmyslová zóna Bobrky II Phare 2003 2005 371 500 eur 1 486 000 eur
Youngpool Phare 2003 2005 3 000 000 Kč
Call center region Phare 2003 2005 3 500 000 Kč
Správce OPRLZ 2006 342 000 Kč 2 720 000 Kč
Stáž OPRLZ 2006 1 026 000 Kč 5 141 544 Kč
Komunitní plánování sociálních služeb SROP 2006 2 695 560 Kč
Vybudování prostor pro Masarykovu
veřejnou knihovnu Vsetín SROP 2004 1 559 499 Kč 12 995 819 Kč
Čistá řeka Bečva ISPA 2002 cca 18 milionů Kč za 5 let 46 218 949 eur
Metropolitní síť SROP 2006 1 099 148 Kč 7 327 659 Kč
JAK TO VIDÍ
Jiří Čunek, starosta města Vsetín, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj
Zástupci města Vsetína nikdy nebyli nakontaktováni na poslance, kteří by v náš prospěch využili své možnosti "porcování medvěda" a poskytli nám tak dotaci z veřejných zdrojů takřka bez práce. Proto jsme se začali orientovat na fondy přístupné všem bez rozdílu, jen na základě kvalitně zpracované žádosti - ať už fondy národní, nebo evropské. Vytvořili jsme proto tým lidí, kteří přinášeli nápady a dál na nich pracovali v roli projektových manažerů. Zároveň jsme proškolili naše pracovníky, aby byli schopni kvalitně zpracovávat žádosti o dotace. Uvědomili jsme si, že příležitost, která se nám teď naskytla, se nemusí opakovat. Teď máme šanci rychle získat finanční prostředky, díky nimž můžeme řešit problémy v našem městě a jeho okolí.
Ukazuje se přitom, že mezi připraveností potenciálních žadatelů je veliký rozdíl. Podle množství dotací, které již kdo získal, je zřejmé, že někteří pracovali dlouhodobě a intenzivně, takže měli úspěch, jiní v minulých letech o evropské prostředky buď vůbec nežádali, nebo jen s nízkou úspěšností. Ti jsou na tom teď, kdy bude mít ČR k dispozici značný objem evropských peněz, nejhůře. Nemají ani aparát a kvalitní úředníky, ani zkušenosti, aby mohli evropské dotace úspěšně čerpat a využít. Problém je ale i na straně státu a MMR. Kvůli dlouhotrvající vládní krizi se zatím nestihly schválit všechny dokumenty nezbytné pro čerpání dotací EU v ČR. Proto nás teď čeká ohromná práce a velké úsilí, aby naše obce, města a neziskové organizace na evropské dotace dosáhly. Pevně věřím, že se nám to podaří.
Základním principem je cílevědomost
Od konce 90. let minulého století se tak město Vsetín cílevědomě orientuje na možnosti získávání evropských dotací. S tímto cílem byly v organizační struktuře městského úřadu v roce 2002 zřízeny pozice projektových manažerů, kteří systematicky vyhledávají dotační tituly, v jejichž rámci může Vsetín žádat o dotace. Od roku 2004 tito projektoví manažeři působí v nově založené obecně prospěšné společnosti, jejímž stoprocentním vlastníkem je město. Výsledkem tohoto cílevědomého přístupu je, že za posledních sedm let město - od zmíněného roku 2004 ve spolupráci se svou společností - zpracovalo a předložilo ke schválení desítky žádostí o dotace, z nichž většina uspěla.
Vsetín je také členem řady partnerských svazků a dobrovolných sdružení, jejichž vznik samo iniciovalo s cílem rozvoje spolupráce, a to mimo jiné právě i na poli získávání a efektivního využívání dotací. Jde například o Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko, které bylo založeno v roce 1999 a primárně se stalo nositelem rozsáhlého ekologického projektu Čistá řeka Bečva, jehož cílem bylo odkanalizovat povodí Bečvy. V posledních letech se však Sdružení stalo úspěšným žadatelem a realizátorem řady dalších projektů zaměřených na oblast kultury, sociální otázky či na podporu cestovního ruchu. Sdružení přitom intenzivně využívá přeshraniční spolupráce a také partnerství města se slovenskými Trenčianskými Teplicemi a Starou 1/4ubovňou. Partnerství se zahraničními městy jsou přitom podmínkou pro čerpání dotací z některých evropských fondů (například Interreg).
První žádost o dotaci EU už v roce 1999
Pracovníci městského úřadu ve Vsetíně začali první žádost o evropskou dotaci zpracovávat ještě čtyři roky před vstupem ČR do Evropské unie, tedy v roce 1999. A nezačali nijak malou akcí: Jednalo se o už zmíněný ekologický projekt Čistá řeka Bečva, který později skutečně uspěl a byl realizován v letech 2005-2006.
Do projektu s celkovými náklady 38 337 eur se zapojilo celkem 15 měst a obcí bývalého okresu Vsetín, které založily Sdružení obcí Mikroregionu Vsetínsko. To se nakonec stalo žadatelem o dotaci a také investorem stavby. Žádost o podporu z evropského fondu ISPA byla odeslána do Bruselu v květnu roku 2002, čímž byla završena její dvouletá příprava a zpracování, jež od samého počátku pozorně sledovalo i Ministerstvo životního prostředí ČR a Státní fond životního prostředí.
DG REGIO podepsalo v prosinci 2002 finanční memorandum, kterým se EU zavázala projekt podpořit sedmdesáti procenty, v červenci 2003 pak toto memorandum signovali i zástupci ČR se závazkem dofinancovat dalších 5,8 procenta.
Úspěchu pomohla i podpora vlámské vlády
K tomu, že se podařilo hned napoprvé prorazit s takto náročným projektem, přispěla i další evropská podpora Čisté řeky Bečvy. Šlo o grant vlámské vlády na přípravu projektů v oblasti životního prostředí, který byl získán na počátku roku 2002 a umožnil zapojit do přípravy projektu nejvýznamnější belgickou projekční firmu Aquaplus. Tato společnost se přitom z pověření EK podílela na návrhu směrnic, jimiž se mají obce, místní samospráva i státní správa řídit při přípravě žádostí z programu ISPA. Projektový tým Čisté řeky Bečvy tak mohl při zpracování žádosti o unijní podporu využívat nejnovějších postupů a zkušeností. Příkladnou spolupráci ocenila i komise EU, která provedla kontrolu projektu přímo v regionu a konstatovala, že je kvalitně připraven i po technické stránce.
Idea projektu je již z roku 1992
Projekt Čisté řeky Bečvy však dokazuje i systematičnost vedení Vsetína. Myšlenka se totiž nezrodila teprve v roce 1999, kdy začala příprava žádosti o dotaci EU, ale hned na počátku 90. let. A že šlo o dobrou ideu, potvrdilo i její umístění v globální soutěži o nejlepší ekologický projekt, která proběhla v roce 1992 v Rio de Janeiru v rámci Summitu Země. "My jsme tehdy jako jediné město z bývalé východní Evropy zpracovali projekty z oblasti kanalizace a komunálních odpadů a v soutěži se umístili na 13. místě. Do Ria byli tehdy pozváni autoři prvních dvanácti projektů," vzpomíná tehdejší starosta a nynější místostarosta Vsetína Jaromír Kudlík.
V následujících letech se však vsetínská radnice musela zaměřit na plynofikaci a teplofikaci, protože v té době se ve městě spalovalo šest tisíc tun méněhodnotných paliv v sedmačtyřiceti zastaralých lokálních kotelnách, takže hrozila velká havárie. K projektu se tak město vrátilo až v roce 1999, kdy se začalo hovořit o evropském fondu ISPA.
Z EU přitekly do Vsetína a jeho okolí stamiliony korun
Za poslední čtyři roky se městu Vsetínu a jeho organizacím i sdružením, jejichž je zakladatelem, podařilo získat dotace v hodnotě více než 1,5 miliardy korun. Pro srovnaní: tato částka je trojnásobkem vsetínského ročního rozpočtu, a v poměru na obyvatele tak několikanásobně převyšuje průměr ČR. Ze statistiky Vzdělávacího centra pro veřejnou správu totiž vyplývá, že srovnatelná česká města dosahují průměrné roční dotace 500 korun na jednoho obyvatele svého správního obvodu. Vsetín v uplynulém roce získal částku 2038 korun, tedy čtyřikrát více.
Největší podporu získaly ekologické projekty...
Bezesporu největší podíl na celkovém objemu získaných dotací má miliardový projekt Čistá řeka Bečva, díky jehož realizaci bylo odkanalizováno 15 měst a obcí okresu Vsetín. "Před zhruba sedmi lety jsme přišli na to, jak získat z evropských fondů prostředky na podobnou akci. Současně jsme si však uvědomili, že pokud by byl projekt realizován jen ve Vsetíně, neměl by význam. Bylo totiž třeba odkanalizovat především ty obce, které do Bečvy vypouštěly nejvíce znečištěnou vodu," komentuje rozsáhlost projektu starosta Jiří Čunek. O dopadu projektu na životní prostředí regionu není podle J. Čunka třeba sáhodlouze hovořit, stačí strohá čísla: V rámci Čisté řeky Bečvy byly vybudovány dvě nové čističky odpadních vod, rekonstruováno pět stávajících čistíren, vybudováno téměř 142 kilometrů nové kanalizace, rekonstruováno šest kilometrů stávající kanalizace, vybudováno 16 čerpacích stanic a 10 retenčních dešťových nádrží. A hlavně: Díky projektu bude v nejbližší době na kanalizaci napojeno dalších 19 tisíc obyvatel regionu.
Velkou finanční podporu EU a státu získal také dvousetmilionový projekt Logistického centra odpadů, jehož výstavba bude zahájena v nejbližších měsících ve vsetínské průmyslové zóně na Bobrkách. Jádrem jeho činnosti bude sběr, dotřídění a druhotné zpracování odpadů za využití nejmodernějších technologií. "Logistické centrum bude obsahovat mimo jiné dotřiďovací linku separovaného odpadu, sklad papíru a plastu, překladiště komunálního odpadu, sběrný dvůr a sklady tříděného odpadu, sklad nebezpečného odpadu, boxy pro dočasné uložení stavební suti, chráněnou dílnu pro demontáž elektroniky a mobilní zařízení pro zpracování organických odpadů neboli kompostárnu. Do budoucna počítáme i s nákladným zařízením na dotříďování komunálního odpadu," charakterizuje projekt jeho odborný koordinátor a současně vedoucí odboru životního prostředí vsetínské radnice Jiří Trezner.
Logistické centrum bude řešit zpracování a recyklaci odpadů z oblasti, kde žije téměř 70 tisíc obyvatel a v níž budou během dvou let uzavřeny dvě ze tří skládek. Realizace projektu tak bude obrovským přínosem pro životní prostředí celého regionu, navíc v něm vznikne přibližně 60 nových pracovních míst.
..akcentovány jsou ale i projekty na podporu zaměstnanosti
Bezmála 150 milionů korun se městu a jeho organizacím podařilo získat na projekty zaměřené na podporu zaměstnanosti. Jde zejména o akce Průmyslová zóna Bobrky II a Podnikatelský inkubátor, v rámci něhož bude opravena historická budova Maštalisek, ale realizovány byly i další, méně nákladné projekty, díky nimž získaly práci stovky lidí z města a okolí.
V rámci projektu Průmyslová zóna Bobrky II bylo v roce 2006 vybudováno na ploše o rozloze bezmála deset hektarů kromě jiného 15 kompletně zasíťovaných ploch vhodných pro malé a střední podnikání, obslužná komunikace nebo vodojem o objemu 2 x 100 m3. Projekt v celkové hodnotě bezmála 1,5 milionu eur byl ze 75 % financován EU a státním rozpočtem a přinese regionu stovky nových pracovních míst. Pozemky v Průmyslové zóně Bobrky II jsou totiž už nyní téměř rozebrány, když zájem o ně projevili zejména podnikatelé ze Vsetína a okolí. Výstavba Průmyslové zóny Bobrky II navazuje na Průmyslovou zónu Bobrky I, která byla realizována v letech 2002-2003 za pomoci jedenáctimilionové dotace CzechInvestu. Dnes v ní sídlí firma Hirschmann Czech, která zaměstnává více než 500 lidí.
Projekt s názvem Podnikatelský inkubátor řeší souběžně rekonstrukci chátrající dominanty města, tzv. Maštaliska, kde bývaly maštale (konírny), a vznik centra, v němž budou vytvořeny začínajícím podnikatelům podmínky pro založení firmy. Součástí projektu je i vybudování podzemního parkoviště, které bude částečně sloužit i pro obyvatele této části Vsetína. Rekonstrukce objektu by měla být ukončena v létě tohoto roku.
Maštaliska, která byla postavena na počátku 18. století, přitom byla dlouhodobým oříškem vsetínské radnice. Jejich rekonstrukce byla zahájena již před devíti lety, avšak protože už tehdy bylo zřejmé, že oprava bude stát městskou kasu více než 50 milionů, a přitom nebylo jasné, k jakému účelu by měla budova nejlépe sloužit, byly provedeny pouze nejnutnější opravy pro stabilizaci objektu. V roce 2001 pak byla budova zakonzervována s tím, že oprava bude pokračovat teprve poté, až bude zajištěno její další využití a případně i financování z jiných než městských zdrojů. To se teď městu podařilo - na projekt v celkové hodnotě více než 100 milionů korun získala radnice bezmála 78milionovou dotaci z evropských a státních fondů.
Spektrum aktivit, které město Vsetín a jeho organizace realizovaly za podpory z evropských i státních veřejných zdrojů, naznačuje tabulka uvádějící výběr z nejdůležitějších projektů tohoto druhu.
Úskalím je hlavně přemíra byrokracie
Na cestě za dotacemi vidí zástupci města Vsetína tyto největší problémy a komplikace:
Nevyjasněné a nejednotné požadavky na zpracování žádostí. Podmínky ČR jsou mnohdy nastaveny nad rámec požadavků EU (především ve vyjasnění uznatelných a neuznatelných nákladů). Zástupci města odhadují, že ze všech požadavků, kladených na žadatele o dotaci a jejího příjemce, jich předepisuje EU zhruba 20 % a český úředník (všech úrovní státní správy a samosprávy) zbývajících 80 %.
Mnohostupňová struktura státní správy s ne zcela jasně danými kompetencemi a neustálé změny v ní. Finanční toky tak musí procházet mnoha stupni. Problémy činí i jakákoliv změna v projektu, byť by znamenala jeho optimalizaci.
Zbytečně složitý stavební zákon a nejednotnost jeho výkladu.
Vsetín, město v srdci Valašska, a jeho okolí se rozkládají kolem řeky Vsetínská Bečva na úpatí Vsetínských, Hostýnských a Vizovických vrchů. Vsetín se coby bývalé okresní město, nyní obec s rozšířenou působností, v průběhu minulého století stal významným centrem zbrojního průmyslu (Zbrojovka Vsetín) a průmyslu elektrotechnického (MEZ Vsetín). Počet jeho obyvatel tak za několik uplynulých desetiletí mnohonásobně vzrostl až na více než 31 tisíc. V průběhu 90. let minulého století, s přechodem na tržní ekonomiku, se však průmyslová výroba dostala do útlumu, a v té době byly ve Vsetíně propuštěny tisíce zaměstnanců. Někteří z nich odešli za prací do větších měst, mnoho lidí však zůstalo a dostalo se do evidence místního Úřadu práce, takže se Vsetín stal městem s nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti.
Seznam projektů financovaných EU
Název projektu Program Rok Spoluúčast Celkový
získání dotace města finanční objem
C2ENET Interreg III B 2005 1 500 000 Kč 12 000 000 Kč
Dopravní studie OP Infrastruktura 2006 5 320 000 Kč
Logistické centrum I OP Infrastruktura 2005 29 874 690 Kč 199 164 600 Kč
Podnikatelský inkubátor OP Průmysl a podnikání 2005 128 534 000 Kč
Průmyslová zóna Bobrky II Phare 2003 2005 371 500 eur 1 486 000 eur
Youngpool Phare 2003 2005 3 000 000 Kč
Call center region Phare 2003 2005 3 500 000 Kč
Správce OPRLZ 2006 342 000 Kč 2 720 000 Kč
Stáž OPRLZ 2006 1 026 000 Kč 5 141 544 Kč
Komunitní plánování sociálních služeb SROP 2006 2 695 560 Kč
Vybudování prostor pro Masarykovu
veřejnou knihovnu Vsetín SROP 2004 1 559 499 Kč 12 995 819 Kč
Čistá řeka Bečva ISPA 2002 cca 18 milionů Kč za 5 let 46 218 949 eur
Metropolitní síť SROP 2006 1 099 148 Kč 7 327 659 Kč
JAK TO VIDÍ
Jiří Čunek, starosta města Vsetín, 1. místopředseda vlády ČR a ministr pro místní rozvoj
Zástupci města Vsetína nikdy nebyli nakontaktováni na poslance, kteří by v náš prospěch využili své možnosti "porcování medvěda" a poskytli nám tak dotaci z veřejných zdrojů takřka bez práce. Proto jsme se začali orientovat na fondy přístupné všem bez rozdílu, jen na základě kvalitně zpracované žádosti - ať už fondy národní, nebo evropské. Vytvořili jsme proto tým lidí, kteří přinášeli nápady a dál na nich pracovali v roli projektových manažerů. Zároveň jsme proškolili naše pracovníky, aby byli schopni kvalitně zpracovávat žádosti o dotace. Uvědomili jsme si, že příležitost, která se nám teď naskytla, se nemusí opakovat. Teď máme šanci rychle získat finanční prostředky, díky nimž můžeme řešit problémy v našem městě a jeho okolí.
Ukazuje se přitom, že mezi připraveností potenciálních žadatelů je veliký rozdíl. Podle množství dotací, které již kdo získal, je zřejmé, že někteří pracovali dlouhodobě a intenzivně, takže měli úspěch, jiní v minulých letech o evropské prostředky buď vůbec nežádali, nebo jen s nízkou úspěšností. Ti jsou na tom teď, kdy bude mít ČR k dispozici značný objem evropských peněz, nejhůře. Nemají ani aparát a kvalitní úředníky, ani zkušenosti, aby mohli evropské dotace úspěšně čerpat a využít. Problém je ale i na straně státu a MMR. Kvůli dlouhotrvající vládní krizi se zatím nestihly schválit všechny dokumenty nezbytné pro čerpání dotací EU v ČR. Proto nás teď čeká ohromná práce a velké úsilí, aby naše obce, města a neziskové organizace na evropské dotace dosáhly. Pevně věřím, že se nám to podaří.
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
