EUROsloupek Radka Honzáka

Při jarních summitech Evropské unie, tradičně věnovaných ekonomice, vlálo nad Bruselem od začátku desetiletí heslo "Lisabonská agenda". Strategie, na níž se evropští vůdci dohodli roku 2000, měla do deseti let udělat z unie tu nejkonkurenceschopnější ekonomiku na světě. Ale přestože se Evropská komise oháněla strategií hospodářského růstu při každé příležitosti, jen málokterý členský stát EU se skutečně odhodlal ke klíčovým reformám.

Před dvěma lety už bylo jasné, že hlavního cíle Lisabonu unie nedosáhne, a tak celou strategii pořádně odlehčila. Loni se o Lisabonské agendě na summitu sice ještě mluvilo, ale hlavním tématem byla energetika. A letos už je jasné, že Brusel našel nové zaklínadlo - globální oteplování. Právě boj proti klimatickým změnám, snižování emisí a využívání obnovitelných zdrojů bude za dva týdny hlavním tématem summitu.

Na globální oteplování nyní Evropané - aspoň na Západě - slyší. Na reformy Lisabonské agendy už ne. Zvlášť proto, že by se mnoha z nich dotkly citlivěji, než jsou ochotni připustit.

Ještě před rokem mluvili o globálním oteplování vědci a aktivisté, politikům toto slovní slovní spojení nešlo moc přes ústa. Nyní o něm ale mluví politici tak jednoznačně, že to aktivistům vyráží dech. Předseda Evropské komise José Barroso přichází s jednou iniciativou na záchranu klimatu za druhou. A řada politiků v čele s kancléřkou Merkelovou či premiérem Blairem udělali z globálního oteplování hlavní téma své politické agendy.

Už za dva týdny na summitu se ale ukáže, zda se členské země odhodlají k rázným krokům, anebo jestli, jako v případě Lisabonu, zůstane jen u slov.

AUTOR: Radek Honzák
Autor je stálým zpravodajem HN v Bruselu