zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Medúzkám hrozí zasypání odpadem

28.02.2007
Odpady
Příroda
Geologie
Medúzkám hrozí zasypání odpadem
Umělému jezeru u obce Čečelice ve Středočeském kraji se říká "české moře". Žijí v něm totiž vzácné sladkovodní medúzky, o desítkách dalších měkkýšů a obojživelníků nemluvě. Unikátní lokalitě však už dlouhý čas hrozí, že se z ní stane skládka odpadního materiálu.

Společnost H.Z.C. J., která se jezero už léta snaží zasypat svým odpadem, nyní dostala pokutu za to, že vodní plochu bez povolení oplotila a znemožnila k ní tak jakýkoli přístup. Ochránci se ale bojí, aby nebylo příliš pozdě. "Rozježděnou lesní cestou navážejí na břehy Čečelického jezera denně materiál nákladní auta," píše se na webových stránkách občanského sdružení Arnika, které se o případ zajímá.

Bývalá těžební jáma byla zatopena v roce 1993, kdy zde po třicetiletém provozu ukončily těžbu Vojenské stavby Praha. Vzniklo tak místo s nejčistší vodou v širokém okolí, v němž se začalo dařit mnoha ohroženým druhům. Když se ale objevil projekt společnosti H.Z.C.J., zdálo se, že medúzkám, velevrubům a jiným kuriózním "obyvatelům" pískovny odzvonilo.

Český báňský úřad, který plán firmy H.Z.C.J. podporuje, reagoval na loňskou žalobu podanou zástupci obce Čečelice takto: "Biologické hodnocení (...) ze zvláště chráněných živočišných druhů v lokalitě čečelické pískovny uvádí (...) pouze skupinu zelených vodních skokanů a ropuchu obecnou. Představa, že tito (v Evropě) běžní živočichové o velikosti do 15 cm mají za své sídlo celý mnohahektarový prostor zatopené pískovny, je naprosto absurdní. Pokud bychom přistoupili na takovýto extenzivní výklad podaný žalobcem, byl by logicky umělým sídlem chráněného živočicha nejen celý areál pískovny, ale také celé území obce, celé území kraje, nebo dokonce celé území republiky."

Jeden náklaďák za druhým

"S oplocením jezera jsme od počátku nesouhlasili," říká starosta Čečelic Josef Zeman. "Plechová ohrada je nevzhledná a omezuje průchod živočichů. Obáváme se, že důvodem k jejímu vybudování bylo zakrýt nepovolené zasypávání jezera odpadem. K vodě tou dobou jezdil jeden náklaďák za druhým, přitom firma neměla k zavážení žádné povolení."

Pískovna nebyla pouze pozoruhodnou přírodní lokalitou, ale také oblíbeným cílem výletníků, kteří si zde užívali ideální koupání. "V roce 1993 jsme nechali zpracovat projekt, podle něhož jsme chtěli na severní straně vytvořit zázemí pro víkendovou rekreaci a zbytek břehů jezera ponechat v přírodním stavu," vysvětluje starosta. "Bohužel se nás na náš názor nikdo neptá. Báňský úřad již několik let prosazuje zavezení jezera a postupuje stejně arogantně jako kdysi, když funkcionáři báňského úřadu a Vojenských staveb Praha spolu s Ministerstvem národní obrany celý prostor zabrali a rozhodli, že se u obce bude těžit."

Jezero, nebo důl?

Předseda Obvodního báňského úřadu Kladno František Hrubant v létě 2006 popírá, že by šlo o biologicky cennou oblast. Zaštiťuje se rozhodnutím Okresního národního výboru v Mělníku z roku 1978, podle kterého "nejde o jezero, tedy o přírodní útvar, obsahující jezerní vody, o biotop určený pro význačné druhy rostlin a živočichů, ale o důlní dílo, umělý útvar, zřízený za účelem exploatace ložiska nerostu."

Národní výbor ovšem před třiceti lety nevěděl o zoologickém průzkumu z roku 2003, při kterém bylo zjištěno, že v Čečelickém jezeře, vzniklém z bývalé těžební jámy, žije řada ohrožených druhů včetně oněch jedinečných medúzek.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí