zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Hrad obrostly lesy

10.03.2007
Příroda
Hrad obrostly lesy

Jedna ze dvou z dálky nejviditelnějších dominant Brna a jedna z jeho nejnavštěvovanějších památek. Také tak by se dal charakterizovat Špilberk. Návštěvníky přitahuje mimo jiné jeho hrdinská i pochmurná minulost. Mnohé láká také jeho romantická tvář, na svazích zarostlé vysokými stromy. Ještě před dvěma stovkami let by zde ale milenci místo romantického zákoutí našli holou pustinu.

„Špilberk byla vždy především silná a odolná pevnost. Jeho svahy byly holé, protože stromy a keře by poskytovaly útočníkům krytí před střelami z hradeb a zvýhodňovaly tak jeho pohyb. Jakýkoliv porost musel každý soudný velitel pevnosti odstranit,“ vysvětlil znalec brněnské historie Radovan Poděl.

Špilberk založil kolem poloviny třináctého století král Přemysl Otakar II. Z výstavního královského hradu se během čtrnáctého století stala masivní pevnost. Během vpádu švédských vojsk na Moravu se barokní přestavby značně urychlily a původní gotický hrad se zcela proměnil.

Vysoké zdi ustoupily širokým bastionům, schopným odolávat útoku děl. Pouze jediná věc se v průběhu staletí neměnila – špilberské svahy. Po nich šplhaly a na nich umíraly tisíce vojáků z desítek válek, které se Brnem přehnaly.

Původní kopec před stavbou hradu ale vypadal úplně jinak. „Horní svahy sice byly vždy holé, ale spodní části byly dříve osazeny sady a vinicemi. Tak to alespoň zobrazují barokní veduty, které ukazují jižní stranu svahu,“ řekl historik Bohumil Samek. Jižní strana směřuje ke Starému Brnu a odtud hrad také obvykle zpodobňovali umělci. Ještě před stavbou pevnosti ale prý kopec vypadal zcela jinak.

„Jižní svah je oproti svému původnímu stavu velmi porušen. Způsobilo to nejen vybudování hradu, ale i jeho napojení na opevnění města. Silně ho také proměnily sadové úpravy z let 1862 až 1868,“ napsala ve své knize o Brně historička Cecílie Hálová.

Úpravy ve stylu romantického parku začaly z popudu Christiana d'Elverta, který byl brněnským starostou devět let. D'Elvert se do dějin města zapsal především výsadbou zeleně, jeho zásluhou byl vybudován také park na Kolišti a upraveny plochy Kraví Hory a Císařského, dnes Wilsonova lesa.

„Tehdy radní rozhodli, že se zmenší vojenské území pevnosti a nechali zbořit vnější pás opevnění. V tomto místě měly vzniknout altánky a promenádní cesty,“ vysvětlil historik Samek. Zakládání parku řídil umělecký zahradník Antonín Šebánek a na jeho práci dohlížel ředitel zemských zahrad Františkov a Lužánky Karel Offermann. „Stromy na Špilberku vyrostly tak vysoké a silné proto, že ně nepůsobilo to, čemu jsou vystaveny stromy dnes, například smog a umělé osvětlení. Ty stromy jsou spíše mrzáci. Špilberk měl dost prostoru na to, aby se v něm zeleň pořádně rozpřáhla,“ myslí si zahradní architektka Pavlína Kušinová.

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
15
7. 2017
15-22.7.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Bílé Karpaty (hranice ČR/SR tábor Polana - Vrbovce/Javorník)
15
7. 2017
15-22.7.2017 - Tábor, výlet, pobytová akce
Letní tábor Polana, Vrbovce
21
7. 2017
21-22.7.2017 - Přednáška, diskuse
Praha 6, FTVS UK a Divoká Šárka
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí