zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Unie se pře o klima a obnovitelné zdroje

12.03.2007
Ovzduší
Energie
Unie se pře o klima a obnovitelné zdroje
Na závěrečném dokumentu summitu Evropské unie, který včera večer začal v Bruselu, se ministři a diplomaté shodli předem.

Až na jediné slovo - "závazné". Nejspornější otázkou schůzky totiž bylo, zda země unie do roku 2020 povinně zvýší podíl obnovitelných zdrojů, jako jsou solární panely, větrné turbíny nebo spalování biomasy, na celkové výrobě energie na 20 procent, nebo zda tento cíl bude dobrovolný.

Na tomto jediném slovu závisí budoucnost evropského průmyslu i investice v řádech bilionů eur. A Evropa se nemůže shodnout, zda se takové investice vyplatí. V současné době je totiž podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě energie v EU jen kolem 6,5 procenta.

Spory naplno vypukly hned během prvního dějství summitu. V době uzávěrky tohoto vydání nebylo jasné, jak úvodní jednání dopadlo. Švédští představitelé po něm oznámili, že se unie na stanovení závazného limitu "v zásadě" dohodla. Část delegací včetně české a slovenské ale naopak tvrdily, že dohoda je v nedohlednu. Diplomaté očekávali, že se spor protáhne až do dnešního jednání.

Češi a Slováci chtějí úřad

Na schválení závazného cíle tlačila jak Evropská komise, tak německá kancléřka Angela Merkelová, která unii předsedá. Podle ní musí unie vést svět v boji za ochranu klimatu.

Česko a další země nesouhlasily. "20 procent obnovitelných zdrojů je pro Česko prostě nedosažitelných," řekl na summitu premiér Mirek Topolánek s tím, že Češi jsou pro ambiciózní cíle, ale musí být realistické. Podle velvyslance při EU Jana Kohouta nemůže v českém případě dosáhnout podíl obnovitelných zdrojů v roce 2020 víc než osm až devět procent.

Dvacetiprocentní podíl obnovitelných zdrojů by platil pro EU jako celek a jednotlivé státy by měly různé limity. Není ale vůbec jasné, jak by se o jejich splnění podělily.

Podle diplomatů by shoda přišla jen tehdy, pokud by se unie shodla na větší roli jaderné energie ve snižování emisí skleníkových plynů. To žádají tři země - Česko, Slovensko a Francie. Francouzský prezident Jacques Chirac včera volal po tom, aby unie zahrnula jádro mezi obnovitelné zdroje. Merkelová to ale odmítla.

Česko a Slovensko usilují alespoň o to, aby se v EU začalo o jádru na oficiální úrovni diskutovat. Chtějí proto, aby unie založila podobný úřad, jako už funguje pro jiné zdroje energie. Češi jej chtějí do Prahy, Slováci do Bratislavy. Není ale pravděpodobné, že ostatní země na to kývnou. Ustoupit nechce hlavně Rakousko.

Na jiných částech návrhu komise na ochranu klimatu se státníci shodnou. Dnes nejspíš schválí plán jednostranně snížit do roku 2020 celkové emise o 20 procent ve srovnání s rokem 1990, a dokonce o 30 procent, přidají-li se k unii ostatní globální hráči. Klíčovou otázkou ale je, jak se státy EU o závazek podělí. V postkomunistických zemích totiž hlavně kvůli útlumu průmyslu spadly emise od roku 1990 celkem asi o třetinu. Jednota v EU také panuje na cíli zvýšit podíl biopaliv v benzínu a naftě do roku 2020 na deset procent.

Liberalizace energie

Rozpor naopak trvá v dalším tématu summitu - liberalizaci energetického trhu.

Komise podporovaná Británií žádá, aby členské státy rozdělily energetické giganty. S takzvaným "vlastnickým unbundlingem", tedy oddělením výroby od přenosových a distribučních soustav, ale nesouhlasí většina zemí včetně předsednického Německa.

Pro Česko by to znamenalo změny v plynárenském sektoru, který ovládá společnost RWE. S unbundlingem nesouhlasí hlavně kvůli obavám, že by při privatizaci získal části plynárenství ruský monopol Gazprom. "Česko je pro liberalizaci trhů, ale musí brát v potaz geopolitickou realitu," říká velvyslanec Kohout.

V závěrech summitu se tak EU shodne jen na potřebě "faktického unbundlingu" a vyzve komisi, aby do června připravila návrhy, které k němu mohou vést. Merkelová se nyní kloní k vytvoření systému nezávislých regionálních operátorů. Šlo by o podobný systém, který v Česku funguje ve výrobě a přenosu elektřiny v případě firem ČEZ a ČEPS.

Velký test pro Merkelovou bude také text berlínské deklarace, kterým si má EU za dva týdny připomenout 50. výročí svého vzniku, a jejíž obsah poprvé nastíní právě na summitu.

Evropská unie se přitom pře, co má být uvedeno mezi jejími úspěchy a prioritami na další roky. Je ale jisté, že nezmíní evropskou ústavu.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
INISOFT s.r.o.
24
8. 2017
24.8.2017 - Seminář, školení
Liberec, Centrum Babylon Liberec
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí