Domy mají zarůst do krajiny

Podle architekta Martina Krupauera z Ateliéru 8000, který spolu se svým partnerem architektem Jiřím Stříteckým pro společnost UBM-Bohemia areál projektoval, je snahou co nejméně zasáhnout do šumavské krajiny.

Kovářov na levém břehu Lipenské přehrady je atraktivní především z hlediska možností vodních sportů. Co všechno lokalita v budoucnu nabídne?

Koncept vychází z územního plánu a záměru postavit ucelený projekt včetně infrastruktury. Nejzajímavější ze sportovního hlediska je jachting, protože Kovářov leží na severní hraně té největší lipenské vodní plochy. Náš projekt se skládá z apartmánů či samostatných domů, společnou část pak tvoří náměstí se službami. Počítá se tady s jacht klubem, krytými i venkovními sportovišti - kurty, fitness, squash, wellness. Na břehu mají být pláže, promenáda, obchody, kavárna.

Kolem náměstíčka, které je otevřené na vodu, vznikne prostor, kde se budou lidé scházet. Tento centrální prostor má několik funkcí. Za prvé bydlící a rekreanti zde musí najít potřebné služby a musí mít čím se zabavit. Druhá věc je, aby lokalita byla atraktivní pro obchodníky, poskytovatele služeb. Ti potřebují jistou spádovost, aby měli zajištěné tržby. Za třetí musí celek vytvářet určitou architektonicko-romantickou atmosféru. To je pro rekreanty velmi důležité - chvíle, kdy se mohou procházet po malém nábřeží, posedět si v kavárně a dívat se na vodní hladinu.

Hodně se mluví o jachetním přístavu. Ten navzdory protestům ochranářů přírody získal nedávno příznivý posudek. Jak velký přístav bude?

Především je třeba si uvědomit, že jachetní přístav na Lipně je něco jiného než přístav někde u moře. Tady to znamená přístav pro zhruba stovku lodí. K tomu bude patřit jachetní klub určený částečně pro lidi, kteří tu budou mít jachty, částečně pro ty, kteří si přijdou zaplachtit na vypůjčené lodi. Kromě šaten se počítá s restaurací plus nutným technickým zázemím.

Když sem návštěvník přijede, měl by mít dojem, že je v moderním sportovním areálu nebo spíš v nově postavené vesnici?

Ideální by bylo, kdyby prostor nečinil dojem, že jde o čistě rekreační oblast... U těchto projektů je důležité, aby nevypadaly moc monofunkčně a monotematicky. Nejlepší by bylo, kdyby za 20, 30 let zarostly do krajiny úplně stejným způsobem, jako to bylo za našich předků. Kdyby se náměstíčko chovalo, jako že už tam stojí delší dobu, spíš než aby to vypadalo jako nějaká soutěž o nových stavitelských přístupech.

A není to o nich?

Je to o landscape urbanismu. My jsme půl roku prováděli velké analýzy, kdy jsme pořídili stovky, možná tisíce fotek po Šumavě. Dělali jsme analýzu nejen urbanistické struktury šumavských sídel, klasické typologie, ale i detaily, zkoumali materiál a jeho strukturu, abychom měli výchozí podklady pro stavbu nových domů.

Jaký materiál bude převažovat?

Klasický - kámen, omítka, dřevo, sklo...

Rekreační objekty u Lipna hodně kupují cizinci, například Holanďané. Přizpůsobovalo se jim nějak zadání projektu?

Investor má zkušenost z Rakouska nebo z Německa. Myslím si, že dneska ta zkušenost začíná být internacionální. Když se podíváme na typologii vnitřní architektury apartmánu, ubytovacího zařízení nebo druhého bydlení třeba v Krkonoších a na Šumavě, začíná to být stejné. Trendy jsou velkorysejší - větší počet i rozměry ložnic a malé kuchyně, protože lidé nejsou zvyklí vyvářet.

Jaký bude standardní interiér vašich apartmánů?

Vychází z nějakého komerčního záměru, ale dostali jsme i částečně volnou ruku. Zadavatel nás nenutí, aby bylo X stejných jednotek. Součástí každé jednotky je parkovací místo, převážně kryté (je zásada plech schovat). Klademe velký důraz na zasazení do krajiny. Lidé si nekupují barák, kupují si kvalitu a té bychom nemohli dosáhnout, pokud bychom zničili okolí...

Dotýká se i vás nějak snaha o komplexní nabídku rekreace na Lipně, tedy i zimní sezóna?

Podílíme se na celé koncepci Lipenska. Náš projekt je situován u "nejlepší vody". Co se týká zimy, tak kromě toho, že na Lipně začínají být zajímavé kajty a jachty na ledě, mluví se teď hodně o bruslení. Jinak je zima o lyžích a běžkách - ty tady jsou nebo mohou být. Do Skiareálu Lipno je to například 10 kilometrů. Chystá se projekt šumavské elektrické dráhy, my tomu říkáme šumavská tramvaj, a ta má propojit železniční systém Budějovice - Krumlov - Černá v Pošumaví - Stožec s lipenskou električkou. Lidé by se električkou měli dostat pohodlně s kolem, kolečkovými bruslemi nebo s lyžemi tam, kam potřebují.

Váš ateliér se podílí i na dalších projektech na Lipně...

Frymburk je překvapivě náš první projekt, kde děláme architekturu. Podíleli jsme se i na urbanistickém rozvoji obce Lipno nad Vltavou, ale nenavrhli jsme tam jediný konkrétní dům. S obcí a se starostou neustále přemýšlíme o funkční architektuře, o tom, aby všechno navazovalo - místo, kde spát, kde se bavit, kde sportovat, kde relaxovat. Jak zařídit, aby do lokality vůbec nějaký investor přišel, což bývalo dřív tisíckrát složitější, než je teď. Kovářov je vlastně náš první projekt, kde kromě urbanismu děláme i architekturu. O to je to pro nás větší výzva.

Kdy bude areál Kovářov stát?

U tak velkých akcí je složité odhadovat. Zatím jsme v procesu EIA (pozn. posuzování vlivu na životní prostředí), když to půjde běžným způsobem, tak si myslím, že bychom do roka, dvou let, měli začít stavět.

AUTOR: Denisa Novotná

Investor

UBM patří k renomovaným rakouským developerským společnostem. Má za sebou řadu velkých realitních projektů ve východní, střední a západní Evropě. Většinovým akcionářem UBM je jedna z největších rakouských stavebních společností PORR. Mezi realizované tuzemské projekty UBM Bohemia patří komerčně-administrativní komplex Anděl City v Praze na Smíchově nebo Rezidence Zvonařka na Vinohradech.