Na druhý pohled: Globální dohady
Proti těm, kdo chtějí zastavit oteplování planety, stojí ti, kdo z emisí těží.
Proti těm, kdo chtějí zastavit oteplování planety, stojí ti, kdo z emisí těží.
Připusťme, že se klima poslední dobou skutečně mění. To je víceméně jisté. Dejme tomu, že nejde o výkyv, ale o trend. To jisté není. A uznejme, že to je v důsledku činnosti lidí. Tomu leccos nasvědčuje, ale mluvit o tom jako o prokázaném faktu není poctivé. Úhrnem předpokládejme, že oteplování má ty příčiny a ten dosah, jak dnes tvrdí pesimisté.
To kupodivu není ta hlavní otázka. Ta zní: Dá se s tím vůbec něco dělat? Lidstvo není na řešení problémů planetárního rozměru zařízeno. Snad jediný protipříklad je vymýcení pravých neštovic.
A to se zdařilo jen proto, že se neštovic nikdo nezastal. Dnes by to možná dopadlo jinak, nějaký Spolek na ochranu diverzity mikrobiálního života by třeba zdemoloval pár laboratoří a nakonec vysoudil na WHO či na kom několik baněk s kulturami.
Scénáře, jak postupovat v boji proti globálnímu oteplování, jsou předem odsouzeny k porážce, pokud existují země, které těží ze znečišťování ovzduší. Dohoda o jednotném postupu proti němu - nikoli deklarativní, ale vymahatelná - se zdá být stejně blouznivá jako chiméra "úplného a všeobecného odzbrojení". Jeho užitečnost a současná nemožnost je zřejmá.
Vypadá to, že má-li klimatická katastrofa přijít, bude muset nejprve skutečně přijít. Změníme se až potom, pod tlakem okolností. V předstihu nikdy.
AUTOR: Petr Koubský
ideesfixes.blogspot.com
Připusťme, že se klima poslední dobou skutečně mění. To je víceméně jisté. Dejme tomu, že nejde o výkyv, ale o trend. To jisté není. A uznejme, že to je v důsledku činnosti lidí. Tomu leccos nasvědčuje, ale mluvit o tom jako o prokázaném faktu není poctivé. Úhrnem předpokládejme, že oteplování má ty příčiny a ten dosah, jak dnes tvrdí pesimisté.
To kupodivu není ta hlavní otázka. Ta zní: Dá se s tím vůbec něco dělat? Lidstvo není na řešení problémů planetárního rozměru zařízeno. Snad jediný protipříklad je vymýcení pravých neštovic.
A to se zdařilo jen proto, že se neštovic nikdo nezastal. Dnes by to možná dopadlo jinak, nějaký Spolek na ochranu diverzity mikrobiálního života by třeba zdemoloval pár laboratoří a nakonec vysoudil na WHO či na kom několik baněk s kulturami.
Scénáře, jak postupovat v boji proti globálnímu oteplování, jsou předem odsouzeny k porážce, pokud existují země, které těží ze znečišťování ovzduší. Dohoda o jednotném postupu proti němu - nikoli deklarativní, ale vymahatelná - se zdá být stejně blouznivá jako chiméra "úplného a všeobecného odzbrojení". Jeho užitečnost a současná nemožnost je zřejmá.
Vypadá to, že má-li klimatická katastrofa přijít, bude muset nejprve skutečně přijít. Změníme se až potom, pod tlakem okolností. V předstihu nikdy.
AUTOR: Petr Koubský
ideesfixes.blogspot.com
Zdroj:EKONOM
Sdílet článek na sociálních sítích