Chřástal děsí farmáře
Karlovarsko - Ještě na podzim si z ptačích oblastí dělali ekologičtí zemědělci
legraci a nebrali je vážně. Nevěřili totiž, že přijde takové vládní nařízení,
které jim znemožní hospodařit na polích, kde žijí chránění živočichové. Dnes
ekofarmářům zamrzl úsměv na tváři. Situace je vážnější, než vůbec očekávali.
Včera o této agroenviromentální problematice jednali v prostorách Střední
zemědělské školy v Dalovicích. Důležité schůzky se účastnili i zástupci Agentury
ochrany přírody a krajiny (AOPK), Chráněné krajinné oblasti Slavkovský (CHKO)
les a odboru životního prostředí krajského úřadu.
Jednu pozitivní zprávu se tu ekofarmáři přece jen ale dověděli. Ačkoliv nová
metodika začne platit už 15. května, do té doby mají ještě šanci zablokované
pozemky alespoň částečně vyčlenit z ochrany.
"Podařilo se nám prosadit na ministerstvu zemědělství změnu. Šlo to ale ztuha,"
konstatoval vedoucí AOPK v Karlových Varech Vladimír Melichar. "Zemědělci mohou
na ministerstvu požádat, zda daný blok pozemků z této metodiky vyjmou, či
nikoliv," pokračoval.
Podle zaměstnance CHKO Miloše Holuba je to opravdu zásadní průlom. "O změny
podle původních informací šlo žádat jen do pátku 16. března," upřesnil Holub.
Zemědělci se s odborníky shodli, že tato situace je v podstatě neřešitelná.
Ještě dva roky platí původní dotační politika. Ekofarmář se tak již dnes může
rozhodnout, zda už letos přistoupí na novou dotační metodiku, ve které se počítá
s ochranou živočichů, anebo nechá doběhnout původní dotaci. Pokud však ochránci
vymezili na jeho polích území s chráněnými živočichy, na novou dotační metodiku
bude muset stejně za dva roky přistoupit.
Některým ekofarmám na Karlovarsku kvůli tomu hrozí krach. "U nás se nachází
chřástal, je to ale na čtyřiceti pěti procentech výměry celé farmy. Pokud
nebudeme moci na tomto území pást ovce, je ohrožena i sýrárna, kterou jsme
financovali společně s obcí Boží Dar za osmnáct milionů korun," nechápal Petr
Zacharda.
Podobně jsou na tom i manželé Václavíkovi. "Kvůli chřástalovi nebudeme moci ze
tříset hektarů používat šedesát," podotkla ekofarmářka Šárka Václavíková.
Zemědělci navíc argumentují, že pokud hospodaří na pozemcích více než deset let
a chřástal na nich žije, tak mu nemůže ekozemědělství přece vadit.
Karlovarsko - Ještě na podzim si z ptačích oblastí dělali ekologičtí zemědělci legraci a nebrali je vážně. Nevěřili totiž, že přijde takové vládní nařízení, které jim znemožní hospodařit na polích, kde žijí chránění živočichové. Dnes ekofarmářům zamrzl úsměv na tváři. Situace je vážnější, než vůbec očekávali.
Včera o této agroenviromentální problematice jednali v prostorách Střední zemědělské školy v Dalovicích. Důležité schůzky se účastnili i zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK), Chráněné krajinné oblasti Slavkovský (CHKO) les a odboru životního prostředí krajského úřadu.
Jednu pozitivní zprávu se tu ekofarmáři přece jen ale dověděli. Ačkoliv nová metodika začne platit už 15. května, do té doby mají ještě šanci zablokované pozemky alespoň částečně vyčlenit z ochrany.
"Podařilo se nám prosadit na ministerstvu zemědělství změnu. Šlo to ale ztuha," konstatoval vedoucí AOPK v Karlových Varech Vladimír Melichar. "Zemědělci mohou na ministerstvu požádat, zda daný blok pozemků z této metodiky vyjmou, či nikoliv," pokračoval.
Podle zaměstnance CHKO Miloše Holuba je to opravdu zásadní průlom. "O změny podle původních informací šlo žádat jen do pátku 16. března," upřesnil Holub.
Zemědělci se s odborníky shodli, že tato situace je v podstatě neřešitelná. Ještě dva roky platí původní dotační politika. Ekofarmář se tak již dnes může rozhodnout, zda už letos přistoupí na novou dotační metodiku, ve které se počítá s ochranou živočichů, anebo nechá doběhnout původní dotaci. Pokud však ochránci vymezili na jeho polích území s chráněnými živočichy, na novou dotační metodiku bude muset stejně za dva roky přistoupit.
Některým ekofarmám na Karlovarsku kvůli tomu hrozí krach. "U nás se nachází chřástal, je to ale na čtyřiceti pěti procentech výměry celé farmy. Pokud nebudeme moci na tomto území pást ovce, je ohrožena i sýrárna, kterou jsme financovali společně s obcí Boží Dar za osmnáct milionů korun," nechápal Petr Zacharda.
Podobně jsou na tom i manželé Václavíkovi. "Kvůli chřástalovi nebudeme moci ze tříset hektarů používat šedesát," podotkla ekofarmářka Šárka Václavíková.
Zemědělci navíc argumentují, že pokud hospodaří na pozemcích více než deset let a chřástal na nich žije, tak mu nemůže ekozemědělství přece vadit.
Jana Kopecká
Karlovarský deník
Včera o této agroenviromentální problematice jednali v prostorách Střední zemědělské školy v Dalovicích. Důležité schůzky se účastnili i zástupci Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK), Chráněné krajinné oblasti Slavkovský (CHKO) les a odboru životního prostředí krajského úřadu.
Jednu pozitivní zprávu se tu ekofarmáři přece jen ale dověděli. Ačkoliv nová metodika začne platit už 15. května, do té doby mají ještě šanci zablokované pozemky alespoň částečně vyčlenit z ochrany.
"Podařilo se nám prosadit na ministerstvu zemědělství změnu. Šlo to ale ztuha," konstatoval vedoucí AOPK v Karlových Varech Vladimír Melichar. "Zemědělci mohou na ministerstvu požádat, zda daný blok pozemků z této metodiky vyjmou, či nikoliv," pokračoval.
Podle zaměstnance CHKO Miloše Holuba je to opravdu zásadní průlom. "O změny podle původních informací šlo žádat jen do pátku 16. března," upřesnil Holub.
Zemědělci se s odborníky shodli, že tato situace je v podstatě neřešitelná. Ještě dva roky platí původní dotační politika. Ekofarmář se tak již dnes může rozhodnout, zda už letos přistoupí na novou dotační metodiku, ve které se počítá s ochranou živočichů, anebo nechá doběhnout původní dotaci. Pokud však ochránci vymezili na jeho polích území s chráněnými živočichy, na novou dotační metodiku bude muset stejně za dva roky přistoupit.
Některým ekofarmám na Karlovarsku kvůli tomu hrozí krach. "U nás se nachází chřástal, je to ale na čtyřiceti pěti procentech výměry celé farmy. Pokud nebudeme moci na tomto území pást ovce, je ohrožena i sýrárna, kterou jsme financovali společně s obcí Boží Dar za osmnáct milionů korun," nechápal Petr Zacharda.
Podobně jsou na tom i manželé Václavíkovi. "Kvůli chřástalovi nebudeme moci ze tříset hektarů používat šedesát," podotkla ekofarmářka Šárka Václavíková.
Zemědělci navíc argumentují, že pokud hospodaří na pozemcích více než deset let a chřástal na nich žije, tak mu nemůže ekozemědělství přece vadit.
Jana Kopecká
Karlovarský deník
Sdílet článek na sociálních sítích