zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Ekofarmáře čekají lepší časy. Nebo konec

02.04.2007
Zemědělství
Ekofarmáře čekají lepší časy. Nebo konec
Právě v těchto dnech se rozhoduje o osudu ekologického zemědělství v Česku. A spolu s tím také o tom, zda v chudých a zdevastovaných příhraničních a podhorských oblastech budou mít lidé šanci nalézt zaměstnání.

Vzestup a pád

Ekologické zemědělství se totiž stalo důležitou součástí ekonomického života právě v těchto chudých regionech.

Ve vyšších nadmořských výškách a na kamenitém terénu nelze produkovat tuny obilí jako v úrodných nížinách. Proto se v takových místech ujala ekologická produkce: pastviny s volně se pohybujícími stády skotu či ovcí. Místo rozoraných polí tam tak začínají být k vidění volně přístupné louky, remízy a turisticky přitažlivé ekofarmy. Otázka teď ovšem je, zda tento trend vydrží.

Když Evropská unie vyhlásila Program rozvoje venkova, stanovilo v jeho rámci české ministerstvo zemědělství sazbu kompenzací pro ekofarmáře na částku 2650 korun za rok a hektar. Ekologické zemědělství začalo díky tomu rázem ožívat. Téměř tisícovce ekofarmářů se začalo blýskat na lepší časy a program přitáhl i 140 nových zájemců. Ještě v únoru potvrdil ministr zemědělství Petr Gandalovič sazbu v této výši. Už v březnu ji však bez jakéhokoliv bližšího vysvětlení navrhl snížit na 1940 korun.

Aspoň jako na západě

Jednoduše řečeno - ekofarmářům mají být změněny podmínky v průběhu hry. Je to stejné, jako kdyby jakýkoliv podnik počítal s tím, že za leden bude platit daně ve výši 26 %, přičemž by se v krátké době (z tiskové zprávy!) dozvěděl, že situace se mění a platit bude 36 %. Jak lze za takové situace cokoli plánovat? Jak lze plnit rozhodovat o investicích? Schválí-li Gandalovičův návrh vláda, ekofarmáři se přesně do této situace dostanou.

Tři profesní organizace sdružující v podstatě všechny ekozemědělce předložily (po marných snahách domoci se původně stanovených podmínek) ministru zemědělství nový, kompromisní návrh. Jeho podstata je jednoduchá: kompenzujte ztráty alespoň stoprocentním ekologickým zemědělcům v původně plánované výši a ty zemědělce, kteří mají v ekologickém režimu jen část produkce, dotujte kompenzací sníženou.

Koneckonců - na západ od našich hranic se podpoře těší také jen plně ekologické farmy. Nyní tuzemští ekofarmáři napjatě čekají, jak se k návrhu ministr postaví.

Vezměte to chudým

Ekologické zemědělství je fenoménem, který si všechny státy Evropské unie hýčkají. Jsou si dobře vědomy jeho krajinotvorných funkcí a pozitivních vlivů na životní prostředí; jeho dopadů na zaměstnanost v regionech bez průmyslu a velkých pracovních příležitostí - což zejména v českém příhraničí platí dvojnásob.

Klasický český konvenční zemědělec dnes čerpá podporu na úrovni cca 70 % evropského průměru. Prosadí-li Petr Gandalovič beze zbytku svou představu, spadnou ekofarmáři na 45 % průměru EU. Přitom se pohybují na volném trhu a nechrání je žádná cla ani jiná ochranářská opatření.

Už jen z této jednoduché ekonomické logiky je patrné, že pokud se sazby kompenzací nevrátí na původně slibovanou úroveň - nebo pokud nebude přijat alespoň nový kompromisní návrh - jen obtížně zde dojde k rozvoji ekofarmaření a ke zvýšení produkce biopotravin, po kterém samo ministerstvo tolik volá.

Milan Boleslav
Autor je předsedou Sdružení marginálních oblastí
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí