Čtvrtek, 28. března 2024

BIOPALIVA - biodevastace, hlad & skleníkové plyny

Má to být provokace, katastrofický scénář, vzpoura, poplašná zpráva?
BIOPALIVA - biodevastace, hlad & skleníkové plyny
Nikoliv, je to zpráva o tom, jak na světě vypukla „zelená zlatá horečka“, jak zlatokopové vyrazili do světa utrhnout co se dá a co tomu řekne příroda už je nezajímá.

Odvrácená tvář produkce biopaliv

Je to odvrácená strana problému zajištění pohonných hmot pro žíznivou Evropu, Ameriku, ale dnes i Čínu a Indii s ubývající ropou. Tímto problémem se zabývají renomované vědecké ústavy, jejichž cílem není odporovat snahám EU o produkci biopaliv, ale poukázat právě na tu odvrácenou tvář a pokusit se odvrátit likvidaci přírodního prostředí na Zemi. Podkladem pro tento článek je rozsáhlá studie

Institut of Science in Society susteinability London, Biofuels 20.12.2006:
www.i-sis.org.uk
[1] Dokumenty EU – Energy for a changing world 7.1.2007:

ec.europa.eu
[2] a doplňující zprávy z české kotliny.

Biopaliva nejsou uhlíkově neutrální

Biopaliva jsou podporována s vírou, že skleníkové plyny vzniklé hořením jsou z amosféry odčerpány při fotosyntéze. Tato víra bohužel nebere v úvahu, že se spotřebovává energie s únikem emisí do atmosféry při výrobě umělých hnojiv a pesticidů, pěstování, zpracování, výrobě v rafineriích s dalším únikem CO2, dopravě, infrastruktuře a distribuci, vyčerpávání a odvodňování půdy.

Krátký návrat do české kotliny.

Na webu ekolist.cz při velkém rozhovoru dostal ministr Bursík následující otázku. Redaktor:

Někteří odborníci, například z Jihočeské univerzity, upozorňují na to, že biopaliva můžou být neekologická, protože poskytnou míň energie, než kolik se jí spotřebuje na jejich vypěstování a výrobu.

Odpověď ministra.Bursíka:

Já jsem měl na Jihočeské univerzitě přednášku a na tohle téma tam taky vystoupil jeden profesor - já jsem s ním v tomhle naprosto zajedno, je potřeba to velmi bedlivě sledovat.

To je závažné veřejné sdělení, ve kterém ministr Bursík připouští skutečnost, že biopaliva jsou neekologická a energeticky ztrátová.

Co na to Evropská unie?

Dle dokumentu [2] (biofuel directed) EU zvýší podíl biopaliv do r. 2010 o 5,75% se zvýšením na 8% do r. 2015 a 14% do r 2020. Největšími podílníky je Německo 3,75% (bionafta) Švédsko 2,23%(Bioetanol). Švédsko dováží 2/3 spotřeby z Brazílie a Německo z ostatních zemí EU a rozvojových zemí, podíl ostatních zemí EU je zanedbatelný.Veškerá produkce biopaliv je náležitě dotovaná z jiných zdrojů a tržně zvýhodněná.

Co se týká vlivu OZE na životní prostředí dokument EU uvádí, že nemá vliv žádný nebo téměř žádný. V dalším textu uvádí, že je emise skleníkových plynů o 50% menší než u ropných produktů. Způsob výpočtu ani odkaz neuvádí.

Závažné jsou další direktivy.

  • rostliny pro biopaliva mají být pěstovány pouze na půdě k tomu vhodné
  • výchozí rostliny nemají být pěstovány na úkor pěstování potravin, deštných pralesů nebo jiných chráněných biotopů.
  • zásadou je zachování přírodní biodiverzity bez monokulturního pěstování.

    Zpráva EU ani nepředkládá energertickou lifecycle bilanci OZE a o existenci tohoto problému se ani nezmiňuje.

    Opět vstup do české kotliny.

    Nedávný orkán nás přesvědčil v praxi, že pěstování monokultur je trvale neudržitelné. Monokulturní smrkové lesy padly, lesy s přirozenou strukturou vydržely.

    K čemu to vede?

    Při nemožnosti dodržet ekologické limity a zároveň vyprodukovat indikované množství biopaliv se státy EU obracejí k rozvojovým zemím a tím začíná horor. Proč by si měly bohaté evropské státy ničit svoje životní prostředí? Něco vyprodukují a ostatní produkci přenesou do chudých rozvojových zemí a velmi levně.

    Důsledkem je dotované plantážní pěstování biorostlin na úkor nedotovaného pěstování potravin, pokles produkce potravin, snižování výnosů a jejich zdražování. V přírodě dochází k nevratnému odlesňování deštných lesů, ničení vodonosné vrstvy, likvidace úrodnosi půdy, zvyšování teploty, vysušování půdy, likvidace živočišných druhů. Odnášejí to ti nejchudší, nejhladovější v t.zv.biorepublikách.

    Které jsou ty „Klondike" biorepubliky?

    Deštné pralesy jsou největší zásobárnou, která zadržuje uhlík. V případě jejich likvidace se uvolní do atmosféry tak velké množství CO2, které už země nikdy není schopna zpět absorbovat. Odlesňování dále pokračuje a významě přispívá ke zvyšování skleníkových plynů.


    Brazílie

    má nejdelší historii jako producent biopaliv. Od ropné krize v r. 1970 zavedla pěstování cukrové třtiny za účelem výroby bioetanolu.

    Jako první přišel k likvidaci vzácný biodiversifikovaný lesnatý pás podél Atlantiku Cerrado. Zde byly založeny plantáže cukrové třtiny pro výrobu bioetanolu s příslušným výrobním průmyslem.

    Do rozsáhlých oblastí Amazonského pralesa se zakusují plantáže sojových bobů, když z pralesa nejdříve byli vyhnáni indiáni, kvalitní dřevo vytěženo a zbytek vypálen. Tuto získanou,vytěženou půdu intensivně postřikují pracovníci v protichemických oblecích insekticidy, fugicidy, herbicidy, umělými hnojivy, aby vůbec byla schopna něco produkovat. Byla postavena tzv. Sojová dálnice, po které stovky dýmajících náklaďáků svážejí tisíce kilometrů sóju k přístavům, odkud se dováží do výrobních závodů na bionaftu, nebo přímo na export. 50% do EU, 20% do Číny. Na vyčerpaných pozemcích, kde už nelze pěstovat sóju se pase 60 milionů kusů dobytka s příslušnou produkcí skleníkových plynů a pěstování sóji se zakusuje dále do pralesa.


    Argentina

    První fáze odlesňování byla dokončena a druhá a poslední fáze začala, protože Argentina plánuje produkci 100 milionů tun. Důsledky jsou katastrofické pro venkovské obyvatelstvo, které se musí stěhovat na nové plantáže a za sebou zanechává neúrodnou poušť, výsledkem je hlad.


    Malaisie, Indonésie

    jsou ještě více postiženy než Brazílie. Do r. 2000 bylo v Malajsii odlesněno 87% deštného pralesa ve prospěch plntáží palmy olejové. Na Sumatře a Borneu bylo odlesněno 6 milionů ha deštného lesa ve prospěch palmy olejové. Do roku 2000 byl olej převážně využíván pro potraviny a chemický průmysl. Příchodem zelených zlatokopů v rámci „biodiesel" horečky se realizují plány dalšího odlesňování. Nově získaný palmový olej je mandatorně určen pro výrobu biodieselu, který je určen pro další žíznící země Japonsko, Čína, Korea, Australie, Taivan.

    Dalšími producenty biodieselu jsou Ghana, Madagaskar, Jižní Afrika, Filipíny a další menší země ze zavodňovaných rostlin Jatropha.


    Indie

    vyhlásila na konci r. 2005 produkci biodieselu se zavlažováním z jatrophy jako národní program s příslušnými dotacemi pro producenty.

    Všichni jsou vítězi? Toto je sen EU:

    „Biodiesel je projektován jako byznys, ve kterém je každý vítězem. V Evropě se sníží vypouštění skleníkových plynů, EU dosáhne snadněji svých indikativních cílů, protože levně nakoupí biopalivo nebo surovinu, v rozvojových zemích vesnické obyvatalstvo dostane práci."

    Realita je poněkud jiná. Říká se, že se při pěstování absorbuje vzniklý CO2 v době růstu. Jenomže pěstování se exponenciálně rozšiřuje se současnou likvidací lesů, přičemž do atmosféry vstupuje další CO2, další CO2 se valí z dopravních prostředků na velké vzdálenosti na zemi i na moři, výrobny biopaliva jedou naplno. Celý tento proces se stává podstatným přispivatelem skleníkových plynů do atmosféry. Evropské země – Španělsko, Britanie, Portugalsko, Německo rozbíhají výstavbu výroben biopaliv ze surovin právě z oněch „biorepublik". Nedávno navštívil současnou předsedkyni EU kancléřku Merkelovou obchodní emisar z Brazílie a nabízel zásobování EU biopalivy a biosurovinami pro jejich výrobu a paní kancléřka ochotně přikyvovala. A přicházejí další. Pro EU jsou to dary z nebe, ale pro naší Zemi je to Pyrhovo vítězství, protože všichni žijeme pod jednou „střechou".

    Co za biopalivy zůstává?
    Destrukce biotopů, deštných pralesů, řeky otrávené agrotoxiny, vyčerpaná, erodovaná, odvodněná půda, vznik pouští. Jestliže se výroba biopaliv bude rozvíjet předpokládaným tempem, tak dojde k ohrožení potravinové soběstačnosti a šíření hladu na Zemi.

  • ZDROJ: www.proatom.luksoft.cz
    Sdílet článek na sociálních sítích

    Partneři

    Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
    Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
    ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
    EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
    INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
    ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
    NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
    E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
    Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
    Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů