zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

I Česku hrozí nedostatek vody, tvrdí experti

04.04.2007
Voda
I Česku hrozí nedostatek vody, tvrdí experti
Svět by do 25 let mohl čelit katastrofickému nedostatku pitné vody, ke které nebudou mít přístup až tři miliardy lidí. 600 milionů obyvatel planety budou ohrožovat hladomory. Stoupající hladina oceánů zalije pobřežní státy. Roztaje většina ledovců v Himálaji a z povrchu Země zmizí až třetina živočišných a rostlinných druhů.

Tento pochmurný scénář popisuje nejnovější zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu, kterou tento týden projednávají vědci v Bruselu. Zpráva, na které v posledních šesti letech pracovalo na 2500 odborníků z celého světa, má být oficiálně zveřejněna až v pátek. Její předběžnou verzi ale mají HN k dispozici.

Dokument je druhou dílčí částí souhrnné zprávy. V první části, přijaté v únoru v Paříži, vědci tvrdí, že globální oteplování je realitou a že se na něm s devadesátiprocentní pravděpodobností podílí člověk. Experti varovali, že teplota na Zemi se může do konce století zvýšit až o 6,4 stupně a hladina oceánů stoupnout až o 58 centimetrů.

Nynější zpráva popisuje především možné dopady klimatických změn na jednotlivé regiony světa a sektory ekonomiky. Podle vědců lze nejtvrdší následky očekávat především v chudých zemích rozvojového světa. Vážným dopadům ale neunikne ani Evropa včetně Česka. V celé střední Evropě se zvýší o několik stupňů průměrná roční teplota. Největší potíže ale budou mít středoevropské země hlavně s vodou. Té bude méně a bude také mít horší kvalitu, což může mít vážný dopad na celé hospodářství, ale také třeba na turistický průmysl.

"Voda bude skutečně strategickou surovinou i v našem regionu," říká klimatolog Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu, který se konference v Bruselu účastní. Podle něj zůstane celkový roční průměr srážek ve střední Evropě zhruba stejný jako dnes, ale rozložení srážek se zásadně změní. "Lze čekat větší množství srážek v podobě přívalových dešťů a pak dlouhá období sucha, zejména v teplém období roku," říká Pretel.

Tento vývoj bude mít podle zprávy řadu dopadů. Přívalové deště například budou ve střední Evropě způsobovat záplavy mnohem častěji než dosud. Lze také čekat daleko častější povodně způsobené rychlým táním sněhu, a to už v zimě.

Srážky z přívalových dešťů stečou do koryt řek, ale do půdy se zachytí méně vláhy než dosud. To ohrozí podzemní zdroje vody. Její nedostatek je nebezpečím zejména pro zemědělství a lesnictví. Platí sice, že vyšší obsah CO2 v ovzduší stejně jako vyšší teploty plodinám i stromům prospějí, ty ale na druhou stranu nebudou mít ve vegetačním období dostatek vláhy.

Menší množství vody v řekách a její vyšší teplota také budou mít dopad na energetiku. Tepelné i jaderné elektrárny totiž používají vodu k chlazení a už nárůst teploty vody o dva až čtyři stupně bude pro elektrárny ve střední Evropě znamenat vážný problém.

Zpráva má sloužit světovým vládám, aby přijaly taková opatření, která následky klimatických změn zmírní. Podle českého klimatologa je třeba postupovat na dvou frontách - jednak snižovat emise, ale také připravit ekonomiku na nevyhnutelné změny.
Zdroj: HN

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Chystané akce
INISOFT s.r.o.
27
7. 2017
27.7.2017 - Seminář, školení
Olomouc, ibis Olomouc Centre
INISOFT s.r.o.
24
8. 2017
24.8.2017 - Seminář, školení
Liberec, Centrum Babylon Liberec
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí