Pátek, 29. března 2024

Ke kořenům jaderné energetiky – Leo Szilard

Ke kořenům jaderné energetiky – Leo Szilard

První vědecky doložené jaderné štěpení se odehrálo před mnohými miliardami let, když ve hvězdné fázi supernovy vznikly těžké chemické prvky, tedy i uran. Později se zformovala sluneční soustava, planeta Země a na ní živá a neživá příroda. Ta nám v Gabunu v západní Africe uchovala zbytky sedmnácti přírodních jaderných reaktorů. Nejznámější z nich je reaktor v Oklo. Pracoval ve starohorách před 1 miliardou a 700 miliony lety, v provozu byl zhruba 500 tisíc let a vyrobil asi tolik energie, co Dukovanská elektrárna za tři roky. Průběh aktivity těchto reaktorů vyvolává řadu otázek. Není zcela vysvětleno, jak se po tak dlouhou dobu udržela křehká dynamika řetězové štěpné reakce, aniž by došlo k rozptylu kritického množství vnějšími vlivy, vyhořením nebo příliš vysokou intenzitou uvolňování energie. Hypotézy vycházejí z nejrozmanitějších představ o možném průběhu jaderného štěpení a o jeho okolnostech. Jedna z nich dokonce předpokládá účast inteligentních bytostí.

Později, od konce 19. století našeho letopočtu, byl radioaktivní rozpad studován v Německu, ve Francii, ve Velké Británii a v USA. V únoru 1932 James Chadwick objevil neutron a jeho pozoruhodné bombardovací účinky na nejrůznější materiály. Leo Szilard, vynikající fyzik maďarského původu, téměř ihned vyslovil varování před možným válečným zneužitím energie atomového jádra. Jen málokdo ta slova bral vážně. James Chadwick brzy obdržel za svůj objev Nobelovu cenu a světovou fyzikou začaly hýbat experimenty s neutronovým ozařováním.

21. prosince 1938 Otto Hahn a Lise Meitnerová vyřešili „uranový problém“, když v časopise Naturwissenschafen publikovali důkaz, že štěpením jádra atomu uranu pomocí neutronového bombardování vzniká radioaktivní barium. Události nabraly spád. Skrytě a neodvratně se rozběhl proces směřující k sestrojení atomové bomby a, jak se ukáže později, také ke katastrofě.

V létě 1939, šest měsíců po zmíněném průkazu uranového štěpení, americký tisk živě diskutoval budoucnost atomové energie. Spojené státy však neměly žádný energetický projekt spojený se štěpením. Veřejnost i většina amerických fyziků pochybovala, že atomová energetika nebo atomová bomba představují něco reálně dosažitelného.

Leo Szilard byl i ve vědeckém světě znám jako osobnost s velmi neotřelým myšlením. Také tentokrát uvažoval jinak než většina ostatních lidí. Věřil, že jestliže je vznik atomové bomby možný, pak skutečně bude vyrobena. Nacistické Německo by tím mohlo získat technologický náskok v jejím vývoji a americká pasivita by hrozila fatálními následky. Poslední stín pochybností zanedlouho zmizel, jakmile Německo zastavilo prodej uranové rudy z okupovaného Československa. Americké úřady zůstaly k hrozbě netečné a dokonce ani Enrico Fermi se nedal přesvědčit o nutnosti pokračovat v experimentech. Szilard přesto cítil povinnost vykonat vše, co je v jeho silách aby ztížil Hitlerovi cestu k jaderné zbrani. Obrátil se na svého starého přítele Alberta Einsteina.

Einstein si právě užíval dovolené na jachtě v Peconicu na severním výběžku Long Islandu, kyž se u něj 12. července objevil Szilard se svým kolegou Eugenem Wignerem. Mimochodem, právě Wigner, známý fyzik maďarského původu ihned rozpoznal závažnost Hahnova článku a upozornil Szilarda. Einstein přivítal návštěvníky. Neformálně, jak mu to bylo vlastní, v tričku a odřených kalhotách s vyhrnutými nohavicemi, pozval oba návštěvníky do své dosti obyčejné chaty.

Szilard vysvětlil své vidění Hahnových výsledků, možnosti sestrojení atomové bomby a důsledky, pokud bude v Německu vyrobena. Výrobu bylo možno zkomplikovat alespoň tím, že se nepřipustí, aby se známá zásoba uranové rudy v Belgickém Kongu dostala do nacistických rukou. Szilard tedy požádal Einsteina, aby se s tímto záměrem obrátil na belgickou královnu matku. Einstein souhlasil s nápadem, ale navrhl raději oslovit svého přítele, belgického ambasadora, a německy nadiktoval Wignerovi dopis.

Příští dny přinesly radostný zvrat. Szilard konzultoval problém s ekonomem Alexandrem Sachsem, neoficielním poradcem prezidenta USA Franklina Roosevelta. Sachs se nabídl, že doručí a doporučí Einsteinův dopis přímo prezidentovi. Před vidinou dosáhnout sluchu u prezidenta USA se záležitost belgické uranové rudy stala maličkostí. Szilard napsal čtyřstránkový draft nového dopisu a koncem července jej za přítomnosti dalšího maďarského fyzika Edwarda Tellera při čaji prodiskutovali na Einsteinově chatě. Zarytý pacifista Einstein pocítil možnost zabránit uvolnění nepředstavitelné destruktivní síly a aktivně se zapojil do návrhů dalších a dalších variant dopisu a 2. srpna dvě verze podepsal. Delší z nich Szilard předal Sachsovi pro prezidenta.

Einsteinův dopis nevyvolal očekávanou odezvu. Prvního zářijového dne roku 1939 bylo přepadeno Polsko. Vypukla II.světová válka.

11. září se konečně Sachs setkal s prezidentem a prezentoval dopis. Prezident jmenoval Komisi pro uran, Uranium Commitee, s rozpočtem 6 000 USD na nákup grafitu a uranu pro experimenty navržené Szilardem. Dosti chudobný výsledek.

Následující dva roky pokračovala úřední skepse, podvazující veškeré americké výzkumné úsilí. Velký americký atomový projekt byl zahájen až 6. prosince 1941, vpředvečer přepadení Pearl Harboru. Ještě dalšího tři čtvrtě roku projekt váhavě přežíval, než se dočkal razantního a osvědčeného manažera, generála Leslie Grovese, a kódového označení „Manhattan“.

Více než deseti let od prvních příznaků a téměř čtyř let od nezvratné jistoty bylo třeba k tomu, aby byl učiněn skutečný první krok v boji se zlem. Byl to současně první krok na cestě k tragédiím Hirošimy a Nagasaki, ale i k naději tisíce papírových jeřábů Sadako Sasaki. A také krok na cestě k jaderné energetice.

ZDROJ:ČNS, František Kostiha

Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů