Ekozemědělci se mají čeho bát
Biomasa a biopaliva nemají nic společného s ekologickým zemědělstvím a
biopotravinami. Pravděpodobně jen omylem proto ministerstvo zemědělství
doporučuje ekofarmářům, aby se soustředili také na produkci plodin pro biopaliva
a cíleně pěstovali biomasu. Takže, přestože titulek článku ministra Gandaloviče
Ekozemědělci se bát nemusí (HN, 5. dubna) zní velmi konejšivě, tak tento článek
v nás vyvolal ještě větší obavy.
Biomasa a biopaliva nemají nic společného s ekologickým zemědělstvím a biopotravinami. Pravděpodobně jen omylem proto ministerstvo zemědělství doporučuje ekofarmářům, aby se soustředili také na produkci plodin pro biopaliva a cíleně pěstovali biomasu. Takže, přestože titulek článku ministra Gandaloviče Ekozemědělci se bát nemusí (HN, 5. dubna) zní velmi konejšivě, tak tento článek v nás vyvolal ještě větší obavy.
"Biomasa" a "biopaliva" sice pochází z biologického materiálu, ale může to být jakákoliv chemicky ošetřovaná a třeba i supergeneticky mutovaná plodina - a protože výsledek je biologický, používá se zkráceně a nesprávně bio. Naopak biopotraviny jsou vyrobeny v ekologickém režimu, který je celý bez umělých hnojiv a chemikálií.
Pan ministr nás tedy ve svém článku nepřímo vyzývá, abychom rozorali naše ekologicky obhospodařované louky a pastviny (což ze zákona nesmíme) a pěstovali tam chemicky hnojené produkty, které se následně zlikvidují například ve stanicích na bioplyn. Nebo snad máme do stanic s bioplynem posílat naše ekologické krmivo pro skot, kterého už teď máme nedostatek? Jestli je toto představa ministerstva o podpoře ekologického zemědělství a podpoře produkce biopotravin, je to skutečně alarmující.
Zarážejících tvrzení je v článku více. Asi každého ekonoma musí vyděsit věta, která zní: "Po diskusi s odborníky jsem požádal o nové výpočty, které by byly reálnější". Až dosud jsem žil v přesvědčení, že výpočet může být buď jen správný, nebo nesprávný. A jistě všichni rozumíme i matematické pravdě, že procentuální nárůst například z 10 na 20 je vyšší než z 200 na 300. Přesto je číslo 300 vyšší než 20.
A pokud se pan ministr pozastavuje nad procentuálním nárůstem dotací na trvalé travní porosty, které jsou většinou v chudých a strukturálně postižených podhorských oblastech, proč se stejně tak nepozastavuje například nad nárůstem sazeb u integrované produkce ovoce? Tam sazby vzrostly na neuvěřitelných 329 % z 3940 Kč na 12 955 Kč, což je dokonce více než v Rakousku.
Zavádějící je především tvrzení, že sazbu pro ekofarmáře je potřeba snížit proto, že nabídka biopotravin je nízká. Ve skutečnosti produkce biopotravin roste nejrychleji ze všech zemědělských oborů, a to o 40 - 50 % ročně. Naopak o integrované ovoce jsem zatím v žádném obchodě nezavadil - začne ministerstvo měřit všem stejně a zareaguje snížením těchto sazeb?
Nejsmutnější však bohužel je, že všechny organizace sdružující ekologicky hospodařící zemědělce, navrhly panu ministrovi kompromisní, zcela konkrétní a naprosto čisté řešení kompenzací pro ekofarmáře. Bohužel, o tom se ve svém článku ani nezmínil.
AUTOR: Milan Boleslav
Autor je předsedou Svazu marginálních oblastí
"Biomasa" a "biopaliva" sice pochází z biologického materiálu, ale může to být jakákoliv chemicky ošetřovaná a třeba i supergeneticky mutovaná plodina - a protože výsledek je biologický, používá se zkráceně a nesprávně bio. Naopak biopotraviny jsou vyrobeny v ekologickém režimu, který je celý bez umělých hnojiv a chemikálií.
Pan ministr nás tedy ve svém článku nepřímo vyzývá, abychom rozorali naše ekologicky obhospodařované louky a pastviny (což ze zákona nesmíme) a pěstovali tam chemicky hnojené produkty, které se následně zlikvidují například ve stanicích na bioplyn. Nebo snad máme do stanic s bioplynem posílat naše ekologické krmivo pro skot, kterého už teď máme nedostatek? Jestli je toto představa ministerstva o podpoře ekologického zemědělství a podpoře produkce biopotravin, je to skutečně alarmující.
Zarážejících tvrzení je v článku více. Asi každého ekonoma musí vyděsit věta, která zní: "Po diskusi s odborníky jsem požádal o nové výpočty, které by byly reálnější". Až dosud jsem žil v přesvědčení, že výpočet může být buď jen správný, nebo nesprávný. A jistě všichni rozumíme i matematické pravdě, že procentuální nárůst například z 10 na 20 je vyšší než z 200 na 300. Přesto je číslo 300 vyšší než 20.
A pokud se pan ministr pozastavuje nad procentuálním nárůstem dotací na trvalé travní porosty, které jsou většinou v chudých a strukturálně postižených podhorských oblastech, proč se stejně tak nepozastavuje například nad nárůstem sazeb u integrované produkce ovoce? Tam sazby vzrostly na neuvěřitelných 329 % z 3940 Kč na 12 955 Kč, což je dokonce více než v Rakousku.
Zavádějící je především tvrzení, že sazbu pro ekofarmáře je potřeba snížit proto, že nabídka biopotravin je nízká. Ve skutečnosti produkce biopotravin roste nejrychleji ze všech zemědělských oborů, a to o 40 - 50 % ročně. Naopak o integrované ovoce jsem zatím v žádném obchodě nezavadil - začne ministerstvo měřit všem stejně a zareaguje snížením těchto sazeb?
Nejsmutnější však bohužel je, že všechny organizace sdružující ekologicky hospodařící zemědělce, navrhly panu ministrovi kompromisní, zcela konkrétní a naprosto čisté řešení kompenzací pro ekofarmáře. Bohužel, o tom se ve svém článku ani nezmínil.
AUTOR: Milan Boleslav
Autor je předsedou Svazu marginálních oblastí
Zdroj:HN
Sdílet článek na sociálních sítích
