Čtvrtek, 28. března 2024

České lesy jsou nemocné

České lesy jsou nemocné

Lesy pokrývají 33 procent území České republiky.

Jsou zdrojem dřeva, takže na nich závisí velká část místní ekonomiky v řadě obcí a měst, zejména v podhorských regionech, a celá průmyslová odvětví. Výrazně ovlivňují místní klima - na jejich poloze, rozloze a stavu například částečně záleží, zda, kde a kolik prší. Zvyšují retenční kapacitu krajiny, takže pomáhají zajistit přísun pitné vody, stabilní průtok v řekách a zároveň přispívají k ochraně před povodněmi. Brání erozi zejména na prudkých svazích. Mají nezastupitelnou úlohu pro rekreaci.

V těchto dnech zpracovalo několik lesnických odborníků studii, která se týká špatného stavu lesů u nás, příčin a návrhů na zlepšení situace. Z této studie jsme pro vás vybrali některé zajímavé myšlenky.

Špatný stav českých lesů nesouvisí pouze s důsledky historického znečištění ovzduší a souvisejícího okyselování půdy, které způsobilo extrémní masové odumírání porostů v některých pohořích v 60. až 80. letech 20. století. Lesy nadále chřadnou. Porosty hynou na větších či menších plochách, a to vinou houbových chorob, napadení kůrovci i dalšími druhy hmyzu a a výskytem polomů. Ještě daleko větší část porostů je poškozena. Například v současné době přes 70 % jehličnanů a 34 % listnáčů starších šedesáti let vykazuje více než 25% ztrátu listů či jehličí.

Smrkové monokultury

Problém se v příštích desetiletích pravděpodobně ještě zhorší postupným oteplováním. Autoři studie předpovídají, že nastane posun vegetačních pásem do vyšších nadmořských výšek a postupné odumírání smrkových porostů ve vyšších polohách, kde měly doposud dobré podmínky k růstu. Zejména v důsledku jejich neschopnosti odolávat v sušším klimatu hmyzím a houbovým škůdcům.

Zásadním problémem je jen velmi malá pozornost, která se věnuje právě půdě. Přitom na jejím stavu závisí nejen dřevní produkce, ale veškerý život na jejím povrchu. Život v půdě se, jak zdůrazňují autoři, musí chránit ve stejné míře jako nadzemní složky ekosystému.

Významně poklesla i přirozená biologická rozmanitost lesů. Intenzivně obhospodařované, zvláště smrkové monokultury, které tvoří většinu porostů, nezajišťují biotopy nutné pro život řady původních lesních rostlin a živočichů. Desítky z nich patří mezi druhy vážně ohrožené vyhynutím, řada druhů už vyhynula.

Smrkové monokultury také trpí nadbytkem dusíku. Ten se do ovzduší a lesních půd dostává hlavně ze spalin automobilů a z průmyslu. Produkce oxidů dusíku se v posledních letech dokonce zvyšuje, na rozdíl od emisí síry, které historicky poškozovaly lesy nejvíce, ale velmi klesly v 90. letech 20. století díky odsíření elektráren. Dusík je v lesních ekosystémech v nadbytku a způsobuje například nadměrný růst. Smrky se pak snadno lámou a vyšší obsah dusíku v pletivech činí stromy velmi atraktivními pro nejrůznější škůdce.

Nerovnoměrné rozdělení lesů v České republice (chybí lesy v úrodných nížinách) způsobuje vysušování krajiny a erozi půdy v nízkých polohách. Zároveň klesla schopnost porostů zadržovat záplavy. Z nížin téměř úplně zmizely lužní lesy podél řek, kam se povodňová vlna mohla bez větších hospodářských škod rozlévat.

Příčiny špatného stavu

Špatný stav lesů má několik příčin. Většina z nich souvisí se způsobem hospodaření. České lesnictví totiž konzervativně trvá na hospodářském modelu stejnověkého lesa a pasek. Pro lesní ekosystémy jsou velmi vážné důsledky holosečí. Protože obnažená vrstva humusu rychle mineralizuje, je deštěm smyta a odplavena. Zároveň odumírají některé půdní bakterie, houby a půdní živočiši, kteří mají pro lesní ekosystémy a pro funkci půdy klíčový význam.

Potom dominují druhy snášející sušší a teplejší půdu. Tím dochází k porušení důležitých rozkladných procesů v půdě a ke změně půdní mikrostruktury. Jsou tak přerušeny půdotvorné procesy, které probíhaly v původním lese. Obnova lesa je velmi ztížena také proto, že na holině vyhynou druhy půdní fauny, jež zajišťují přenos mykorrhizních hub na kořínky vysázených dřevin. Mykorrhizní houby jsou přitom pro stromky nesmírně důležité - pomáhají jim totiž získávat výživu z půdy. Rozpadají se půdní komplexy, ve kterých je vázána voda a živiny. Půda se zhutňuje, ztrácí pórovitost, a tím i schopnost zadržovat vodu.

Lesáci posléze vysazují mladé stromky (smrk, jedle, buk aj.). To je podle odborníků zásadně chybné: jednak jsou tyto dřeviny značně citlivé vůči nepříznivým podmínkám holin, jednak pro možný vznik genetických změn. Stromky tzv. klimaxových genotypů vyžadují v mládí růst v zástinu a na holině uhynou. Ujmou se převážně stromky pionýrských genotypů, které dokážou v tvrdých podmínkách na holině přežít. Tím se drasticky mění charakter celé populace. Zkracuje se fyzický věk, snižuje se odolnost proti škůdcům, proměnlivost i adaptabilita ke změnám prostředí atd. Stromy vysázené na holinách bývají náchylné dříve podléhat škůdcům či větru, nebo samy odumírají, někdy již v osmdesáti letech věku.

Z holin dočasně nebo trvale mizí lesní druhy rostlin a živočichů. Místo nich expandují druhy otevřené krajiny (trávy a byliny), které po umělém zalesnění znesnadňují návrat původních lesních druhů. Půdní organismy, zejména někteří půdní živočiši, se na nově zalesněnou paseku nevrátí, protože jim k tomu scházejí migrační schopnosti.

Druhové složení

Většina porostů trpí nepřirozenou druhovou skladbou. Za přírodních podmínek by převážnou část českých lesů tvořily smíšené nebo listnaté porosty. Nejčastějšími druhy stromů by byly duby a buky. Podíl smrku by činil pouze 11 %, soustředěných v horských oblastech nebo v mimořádně chladných biotopech středních poloh. Také v horách jsou původní většinou smíšené lesy. Čisté smrčiny byly velmi vzácné. Dnes je však smrk zastoupen 53 procenty.

V našich lesích převažují smrkové, borové a další monokultury, včetně listnatých - například topolových monokultur podél vodních toků v nížinách, místy i monokultur bukových. Přitom z nově vysázených stromků smrk tvoří 44 %. Zvlášť alarmující je masivní pěstování smrkových monokultur i ve velmi cenných oblastech listnatých lesů, například na Křivoklátsku.

Největší problémy přitom způsobuje pěstování smrku na nevhodných stanovištích. Smrk je horskou dřevinou s mělkým kořenovým systémem, je uvyklý na chlad a velké množství srážek. Jeho vysazování v nižších a středních polohách znamená vážné poškození těchto lesů. Smrk není na toto prostředí přizpůsoben. Nemá dostatek vody, kterou neumí získat z hlubších vrstev půdy, chřadne a odumírá.

Lesy jsou nepřirozeně stejnověké, většinou je tvoří stejně staré stromy. Lesy jsou prostorově unifikované, mizí pestré struktury, které za přirozených podmínek rozčleňují dopad světla. Stejnověké lesy jsou také mnohem náchylnější k poškození kalamitami. Pro les je důležité, aby v něm zůstávala část tzv. přestárlých stromů, také proto, že pod nimi jsou jiné formy humusu než pod stromy mladšími. Umožňují tak rozvoj vzácných, ale pro fungování lesa důležitých druhů půdní fauny.

Potřebná opatření

Autoři studie došli k názoru, že ke zlepšení stavu českých lesů je nezbytná systémová změna hospodaření. Podle nich je nutné zcela opustit hospodářský model stejnověkého lesa a paseky (holiny) a přejít na trvale udržitelné, přírodě blízké lesní hospodaření, které zajišťuje trvalost a nepřetržitost produkce dřeva i existence všech složek lesního ekosystému. Proto se musí změnit způsoby řízení lesního hospodářského plánování, ale i výuka na lesnických školách. Podle odborníků by státní exekutiva i zákonodárci měli učinit konkrétní opatření ke zlepšení stavu lesů.

Legislativa by měla zásadním způsobem omezit až vyloučit plánované holosečné kácení. Preferovány by měly být maloplošné, clonné a výběrové metody hospodaření. Holiny vzniklé v minulosti by měly být zalesněny, ty které vznikly v minulosti, nebo jež vzniknou při dalších kalamitách, mohly být zalesněny nejprve pionýrskými dřevinami. Teprve potom zde vyrostou geneticky odolné lesy.

Lesáci by měli také obnovit přirozenou druhovou skladbu lesů. Ovšem musejí počítat s tím, že proměna skladby bude trvat přinejmenším sto let. Je však nezbytné s ní důsledně začít. Legislativa a dotační opatření by měla zajistit, aby část stromů v běžném lese zůstávala nevytěžena k dožití a k zetlení. Důležité je také výrazně omezit vápnění a hnojení. Rovněž by se měl snížit stav zvěře. Samozřejmě, že opatření ke zlepšení stavu naších lesů je povícero. V tomto článku je nelze ani všechny vyjmenovat.

Cílem je lesní hospodářství postavit na trvalé udržitelnosti lesa, jeho víceúčelovým využíváním a biologické rozmanitosti. K tomu by měl sloužit i nový lesnický zákon, který by měl určit, na jakou cestu se české lesní hospodářství na počátku 21. století vydá.

(Podle studie připravené Josefem Fantou z Univerzity ve Wageningenu a Univerzity v Amsterdamu (Nizozemí), Janem Farkačem z Fakulty lesnické a environmentální České zemědělské univerzity, Jakubem Hruškou z České geologické služby, Milanem Košuličem, lesníkem, Karlem Prachem z Biologické fakulty Jihočeské univerzity a Josefem Ruskem z Ústavu půdní biologie Biologického centra Akademie věd ČR)

11. dubna 2007, Miroslav SVOBODA

Zdroj:Haló noviny
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů