Jezte hovězí, bráníte globálnímu oteplování

Proti globálními oteplování se dá bojovat i neotřele - konzumací hovězího masa.

Právě dobytek totiž patří mezi největší producenty metanu, který je z hlediska klimatických změn výrazně nebezpečnější než oxid uhličitý. Možná i proto se během debaty o změnách klimatu, kterou v úterý večer hostila britská ambasáda v Praze, podávala i poctivá porce středně propečeného bifteku.

Britové se však seriózní debatu o klimatu nepokusili do Česka přenést pouze servírovaným menu. "Evropské země včetně Česka a Velké Británie musí na boji proti změnám klimatu spolupracovat. Globální oteplování bohužel postupuje rychleji, než se mění naše politika," poznamenal na úvod britský vicepremiér John Prescott.

"Debata se už nevede o tom, zda k oteplování dochází, ale jak se mu postavit. Vědecké důkazy jsou masivní. Souvislosti jasné. Je třeba jednat," vyzýval Prescott s poukazem na sérii vědeckých studií o změnách klimatu. Mezi zhruba třicítkou pozvaných hostů z Česka i Velké Británie byl hlavním řečníkem večera. Debatu moderoval šéfredaktor HN Petr Šimůnek.

Přestřelka nad hovězím

"Nemyslím si, že je oxid uhličitý tak znečišťujícím prostředkem. Nemůžeme si být jisti, že skutečně tak škodí. Jedním z největších producentů skleníkových plynů, metanu, jsou krávy. Ostatně hovězí jsem si zde dnes vychutnal," pochválil hostitele poradce prezidenta Klause Petr Mach z Centra pro ekonomiku a politiku. Na diskusní večer prý už přicházel smířen s tím, že bude se svým skeptickým pohledem na věc v menšině. Měl pravdu.

"Ze svých pochůzek mám někdy pocit, že lidé produkují více skleníkových plynů nežli dobytek," reagoval na Machovu poznámku ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Názory prezidenta Klause, který existenci jevu zvaného globální oteplování striktně odmítá, a o změnách klimatu proto chystá psát knihu, se v debatě jinak nikdo nezabýval. "Nikdo nemůže ignorovat vědecké závěry o souvislosti mezi oxidem uhličitým a klimatickými změnami," vzkázal pouze pochybovačům Prescott.

Skeptičtější křídlo v diskusi posílili už jen zástupci velkých průmyslových podniků - ČEZ, Škoda Auto či Czech Coal.

"Chceme menší závislost na špinavé energii, chceme investovat do obnovitelných zdrojů, energetické nenáročnosti a čistých technologií. A možná v budoucnu přijdou i nové zdroje jaderné energie," vysvětloval jim svou vizi budoucí české energetiky ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ). Naopak Británie má ve vztahu k atomu jasno už nyní. "S jadernými elektrárnami počítáme jako se součástí našich snah o snižování emisí skleníkových plynů," potvrdil Prescott.

Osvěta na pokračování

Dvoudenní návštěva druhého muže britské vlády proběhla docela nenápadně. Prescott přijel hlavně jako "věrozvěst" boje proti globálnímu oteplování. Včera se krátce setkal s premiérem Mirkem Topolánkem - a podle tiskového odboru vlády "oba státníci probrali otázky spojené s přípravou českého předsednictví EU a změnami klimatu". Prescott stihl ještě zahájit studentskou konferenci o změnách klimatu a jak nenápadně přijel, tak Česko i opustil. Británie chce ovšem v klimatické osvětě v Česku i nadále pokračovat.

Na 23. duben britská ambasáda přichystala v Praze konferenci, kde o ochraně klimatu mají diskutovat hlavně zástupci českého průmyslu.


John Prescott ke změnám klimatu
"Chceme určit nové evropské cíle na snižování emisí. Do roku 2020 je snížit o 30 procent, do roku 2050 přinejmenším o 60 procent."
"Británie zlomila vztah mezi ekonomickým růstem a znečišťováním životního prostředí. HDP za 10 let vzrostl o 28 procent, emise skleníkových plynů se snížily o 8 procent."
"Boj proti klimatickým změnám vyžaduje tři základní přístupy: stanovení cen emisí CO2, změny technologií a odstranění politických zábran."
"V roce 2050 může být světová ekonomika až čtyřikrát silnější než nyní, ale emise by měly být čtvrtinové."
"Naši konkurenceschopnost to neohrozí. Musíme obstát ve světě, kde bude šetrné užívání zdrojů a čisté technologie stále důležitější."
"Změny klimatu jsou dlouhodobě největším nebezpečím, kterému dnes svět čelí."