zpravodajství životního prostředí již od roku 1999

Zima se zkrátí, škůdců přibude

13.04.2007
Ovzduší
Příroda
Zemědělství
Zima se zkrátí, škůdců přibude
Oteplování planety zničí až třetinu živočišných druhů a negativně zasáhne ekonomiky všech zemí světa.

Miliardě a půl lidí v Asii a Africe hrozí, že budou mít v budoucnu nedostatek jídla, budou stále častěji utíkat před povodněmi, nebo naopak budou trpět dlouhými suchy. Nejen tímto konstatováním varoval svět letos už podruhé Mezivládní panel o klimatických změnách, který sdružuje vědce a zástupce vlád a vyhodnocuje dopady globálního oteplování na život na planetě. Panel v první zprávě z února určil viníka klimatických změn: lidstvo, které vypouští do atmosféry skleníkové plyny. Nyní se zaměřil na dopady změn podnebí na jednotlivé regiony.

Evropa z předpovědí expertů nevyšla úplně nejhůře. Vědci nicméně soudí, že negativně postiženy by měly být všechny evropské regiony. Kvůli rozdílným účinkům vyšších teplot v jednotlivých oblastech se prohloubí ekonomické rozdíly mezi regiony. Jižní Evropa se musí připravit na menší množství dostupné vody, na méně turistů, kteří kvůli horku nebudou chtít na jih jezdit, na méně výkonné zemědělství. Ve střední a východní Evropě bude v létě méně pršet. Výnosy dřeva v lesnictví klesnou. Krátkodobě by mohla na oteplení vydělat severní Evropa. Lidé a firmy zaplatí méně za topení, zemědělcům se zvýší výnosy. Dlouhodobě, varují klimatologové, ovšem i tento region prodělá.

ŘADU NEGATIVNÍCH DOPADŮ nezpůsobí růst průměrných teplot, ale zvyšování minimálních teplot v jednotlivých částech světa, upozorňuje The Economist s odvoláním na Paula Epsteina z Harvardovy univezity, který zprávu panelu oponoval. Minimální teploty rostou rychleji než teploty průměrné. Zimy proto už netrvají tak dlouho jako dříve a nestačí zabít různé škůdce a původce chorob. Proto se řada škodlivých druhů mravenců a včel posouvá v Americe na sever. Klíšťata, která roznášejí lymskou boreliózu, se začínají usazovat ve Skandinávii. V tropech se v horách množí komáři přenášející malárii, horečku dengue či japonskou encefalitidu. "Zima je to nejúžasnější, co kdy bylo pro veřejné zdraví vynalezeno, a my ji teď ztrácíme," dodal Epstein.

Závěry nejnovější studie, která se opírala o více než tisícovku publikovaných vědeckých statí a 29 tisíc pozorování, dostanou k dispozici vlády jednotlivých států. O dokumentu se budou na červnové vrcholné schůzce bavit i šéfové nejvyspělejších zemí G8. Navíc k němu přibude ještě jeden text. Na začátku května panel zveřejní třetí část klimatické série, v níž se bude zabývat možnostmi, jak klimatickým změnám čelit. Už nyní ale experti naznačili, že pouhé přizpůsobování se novým podmínkám nebude stačit. I proto, že ti, kterých se změny dotknou nejvíce, jsou příliš chudí, než aby měli dost prostředků na adaptaci. V květnu tedy nejspíš zazní hlasitá výzva, aby státy přestaly o globálním oteplování jen mluvit a aby proti němu začaly aktivně něco dělat.

AUTOR: JAN STUCHLÍK
Zdroj: EKONOM

Komentáře k článku. Co si myslí ostatní?

Další články
Podněty ZmapujTo
Mohlo by vás také zajímat
Naši partneři
Složky životního prostředí