Úterý, 19. března 2024

V oblasti energií si Rusko a Evropa moc nerozumí

V oblasti energií si Rusko a Evropa moc nerozumí
Evropa "hladoví" po energiích a Rusko jí je může dodat. Co za to ale bude kromě peněz chtít a jak by si vůči Rusku měli počínat Evropané? To je jedna z otázek, na které bude hledat odpověď 3. rusko-evropské ekonomické fórum, které spolupořádá ve Vídni polský Eastern Institute.

Pondělního zahájení konference se mimo jiné zúčastní litevský premiér Gediminas Kirkilas, předseda české vlády Mirek Topolánek a několik poslanců ruského parlamentu.

Hledání bezpečnosti

Ruská ropa a zemní plyn tvoří podstatnou část evropské spotřeby energií. Některé země Evropské unie, například Bulharsko, jsou na Rusku závislé téměř stoprocentně. A tato závislost se bude v celé Evropě podle expertů zvyšovat. To vzbuzuje obavy a stále častěji skloňovaným výrazem se proto stává sousloví "energetická bezpečnost".

Rusko totiž občas využívá ropy a plynu jako "zbraně" - omezení dodávek či jednání o cenách slouží k politickému nátlaku na okolní státy.

Týdeník The Economist například cituje v této souvislosti švédskou studii, podle které pouze 11 z 55 přerušení dodávek plynu a hrozeb zvýšení jeho cen od roku 1991 nemělo politický podtext.

V Rusku totiž hrají dominantní roli v ropném a plynovém průmyslu polostátní podniky Rosněfť a Gazprom. Ve správních radách obou firem jsou kremelští politici a o šéfovi Gazpromu Medveděvovi se dokonce mluví jako o nástupci ruského prezidenta Putina. Putinova administrativa očividně podporuje koncentraci energetického sektoru do polostátních firem a vytlačování zahraniční konkurence. Například firma Royal Dutch Shell odprodala své naleziště Sachalin 2 Gazpromu poté, co se "neočekávaně" vynořily problémy s dodržováním předpisů na ochranu životního prostředí.

Potíže se státní administrativou záhadně zmizely okamžitě po té, co naleziště přebral Gazprom. Není divu. Prezident Putin už ve své disertaci před deseti lety napsal, že pokud chce být Rusko velmocí, musí stát kontrolovat svůj energetický sektor.

Dodávky surovin z Ruska

Navíc se vynořují obavy, zda Rusko investuje dostatečné prostředky do nových nalezišť ropy a plynu a zda tedy bude mít dost surovin pro prodej na Západ. Ruské firmy tvrdí, že ano, i když některé jejich kroky to zpochybňují. Gazprom například kupuje některé ruské elektrárny - a chce je předělat z plynových na uhelné - aby se tak snížila domácí spotřeba. Zároveň se snaží zajistit si dodávky plynu z nalezišť ve Střední Asii.

Evropští politici proto pochybují o spolehlivosti dodávek surovin z Ruska a v rámci zajištění energetické bezpečnosti hovoří o zajištění dodávek energií z Afriky či Střední Asie.

Rozdílné pohledy

Rusové ale tvrdí, že jsou spolehlivými dodavateli a že všechna přerušení dodávek byla způsobena třetími zeměmi. Podle nich jde i Rusku o energetickou bezpečnost. Tu si ovšem představují jinak než Evropané. Ruští představitelé vidí pod tímto pojmem především dlouhodobé kontrakty na dodávky energií do Evropy, kontrolu zásob ropy a plynu ruským státem a monopolní přístup k plynovodům a ropovodům vedoucím přes ruské území.

Dlouhodobé kontrakty jsou podle představitelů Gazpromu a Rosněfti nutné, protože jen tak lze zajistit dostatečný přítok peněz nutných pro nákladný rozvoj nových nalezišť. Také kontrola nerostných zdrojů prostřednictvím polostátních podniků podle nich vede ke stabilitě.

A konečně Rusko nevidí důvod, proč by se mělo vzdát svého monopolu na přepravu surovin přes své území. Vydělává totiž značné částky na tranzitních poplatcích a hlavně, může zabránit transportu konkurenčního plynu například z Kazachstánu či ropy z Ázerbájdžánu do Evropy.

Rosněfť a zejména Gazprom chtějí navíc získat přímý přístup k evropským zákazníkům a případně ovládnout prostřednictvím dalších ruských firem i část evropské plynovodné a ropovodné sítě. To by jim přineslo vyšší zisk - nemuseli by platit prostředníky a bojovat o omezené přepravní možnosti s konkurencí - a Kremlu možnost ještě více ovlivňovat dění v Evropě.

Seznam problémů

Vyjasnit si vzájemné postoje mezi představiteli Evropské unie a Ruska má napomoci i ekonomické fórum ve Vídni. Kromě rozdílného chápání "energetické bezpečnosti" by se mělo diskutovat také o ekonomických vztazích Rusko - Evropa (například o nové smlouvě EU - Rusko), o politice vůči zemím bývalého Sovětského svazu (kde si Rusko nárokuje zvláštní postavení) či o vztazích Ruska a Evropy se Spojenými státy.
Zdroj:Podniky a trhy
Sdílet článek na sociálních sítích

Partneři

Asekol - zpětný odběr vysloužilého elektrozařízení
Ekolamp - zpětný odběr světelných zdrojů
ELEKTROWIN - kolektivní systém svetelné zdroje, elektronická zařízení
EKO-KOM - systém sběru a recyklace obalových odpadů
INISOFT - software pro odpady a životní prostředí
ELKOPLAST CZ, s.r.o. - česká rodinná výrobní společnost která působí především v oblasti odpadového hospodářství a hospodaření s vodou
NEVAJGLUJ a.s. - kolektivní systém pro plnění povinností pro tabákové výrobky s filtry a filtry uváděné na trh pro použití v kombinaci s tabákovými výrobky
E.ON Energy Globe oceňuje projekty a nápady, které pomáhají šetřit přírodu a energii
Ukliďme Česko - dobrovolnické úklidy
Kam s ním? - snadné a rychlé vyhledání míst ve vašem okolí, kde se můžete legálně zbavit nechtěných věcí a odpadů