Z rozkladové komise MŽP

k § 2 odst. 1 písm. i) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Ustanovení § 2 odst. 1 písm. i) zákona o odpadech, podle kterého se tento zákon nevztahuje na vytěžené zeminy, jež vyhovují limitům znečištění stanovených prováděcím právním předpisem, nelze aplikovat, neboť platnost tohoto ustanovení závisí na provedení společnou vyhláškou Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství podle ustanovení § 2 odst. 3 zákona o odpadech, která dosud vydána nebyla.

(Rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 6. listopadu 2006, č. j. 6118/M/06, 75037/ENV/06, sp. zn. R/1879)

Česká inspekce životního prostředí, Oblastní inspektorát H. (dále jen "ČIŽP"), provedla kontrolu u odvolatele, která byla zaměřena na dodržování právních předpisů na úseku odpadového hospodářství. Při kontrole bylo zjištěno, že při činnosti odvolatele vznikaly odpady - zemina a kamení, jež pocházely ze stavby společnosti H. a jež odvolatel předával osobám neoprávněným k převzetí odpadů podle ustanovení § 12 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o odpadech"). Ze smlouvy o dílo, uzavřené mezi společností Ž. (objednatel) a odvolatelem (zhotovitel), vyplývá, že odvolatel se zavázal vytěženou zeminu odtěžit, odvést a uložit na skládku. Na základě nájemních smluv, podle kterých se vytěžená zemina po složení na určené místo stala vlastnictvím vlastníka předmětného pozemku, byla vytěžená zemina odvolatelem odvážena na smluvně zajištěná místa. Tímto svým jednáním se odvolatel podle ČIŽP dopustil porušení ustanovení § 16 odst. 1 písm. c) zákona o odpadech.

Na základě uvedených zjištění vydala ČIŽP rozhodnutí, kterým odvolateli uložila pokutu v úhrnné výši 100.000 Kč za porušení ustanovení § 16 odst. 1 písm. c) zákona o odpadech, jehož se odvolatel dopustil tím, že jako původce odpadu kat. č. 170504 kategorie O - zemina a kamení převedl odpad do vlastnictví neoprávněných osob.Odvolatel podal proti rozhodnutí ČIŽP odvolání. V něm namítá, že s vytěženou zeminou a kamenivem nakládal od počátku jako s materiálem k dalšímu použití, a nikoliv jako s odpadem. Výkopovou zeminu a kamenivo nikdy neukládal na skládky ve smyslu zákona o odpadech, nýbrž na skládky jako mezideponie zeminy a kameniva k dalšímu využití. Na závěr odvolatel uvádí, že své stanovisko opírá o ustanovení § 2 odst. 1 písm. i) zákona o odpadech, ze kterého jasně vyplývá, že zákon o odpadech se nevztahuje na nakládání s vytěženou zeminou. Vzhledem k tomu, že dosud neexistuje prováděcí právní předpis k tomuto ustanovení, je odvolatel toho názoru, že platí bezvýjimečně. Ministerstvo po přezkoumání rozhodnutí ČIŽP dospělo k závěru, že v daném případě vznikly vážné pochybnosti o tom, zda vytěžená zemina a kamení jsou skutečně odpadem nebo zda se jedná o materiál, resp. surovinu, na kterou se zákon o odpadech nevztahuje. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. h) zákona o odpadech rozhoduje v pochybnostech, zda se movitá věc příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu považuje za odpad, krajský úřad. Ve svém rozhodnutí ministerstvo uvedlo, že v sankčním řízení nese důkazní břemeno správní orgán, proto nelze v pochybnostech rozhodnout v neprospěch pachatele. Z výše uvedených důvodů ministerstvo jako odvolací orgán odvoláním napadené rozhodnutí zrušilo a věc vrátilo správnímu orgánu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí. V odůvodnění svého rozhodnutí uložilo, aby ČIŽP v novém projednání věci podala návrh příslušnému krajskému úřadu k rozhodnutí v pochybnostech ve smyslu ustanovení § 78 odst. 2 písm. h) zákona o odpadech.

ČIŽP v novém projednání věci podala návrh Krajskému úřadu kraje V. (dále jen "krajský úřad") na určení, zda předmětná věc (vytěžená zemina a kamení) se považuje za odpad. Krajský úřad vydal rozhodnutí, že předmětná výkopová zemina není odpadem ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zákona o odpadech. Ve svém rozhodnutí se opřel zejména o vyjádření odvolatele, ve kterém tvrdil, že s předmětnou zeminou nikdy nenakládal jako s odpadem ve smyslu zákona o odpadech, naopak, že s ní od počátku nakládal jako s materiálem k dalšímu použití. V odůvodnění pak krajský úřad uvedl, že z předložených podkladů vyplývá, že se odvolatel předmětné zeminy "nezbavil, neměl úmysl se jí zbavit a ani povinnost (movitá věc svým charakterem neohrožuje životní prostředí), a tudíž nenaplňuje definici pojmu odpad a není odpadem ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zákona o odpadech". ČIŽP podala podnět k přezkoumání shora citovaného rozhodnutí krajského úřadu podle ustanovení § 94 odst. 1 správního řádu. ČIŽP má za to, že předmětné rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy. Je toho názoru, že předmětná zemina se stala pro odvolatele odpadem ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zákona o odpadech, a to z toho důvodu, že ji odvolatel nemohl v místě jejího vzniku použít, a musel se jí tedy zbavit. Vedle toho uvádí, že zemina a kamení patří do skupiny Q 16 podle přílohy č. 1 k zákonu o odpadech a je zařazena v katalogu odpadů jako odpad katalogové č. 170504 podle vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), v platném znění. Je toho názoru, že oba zákonné předpoklady definice odpadu byly v tomto případě naplněny. Ministerstvo vydalo usnesení, kterým zahájilo přezkumné řízení podle ustanovení § 96 odst. 1 správního řádu ve věci pravomocného rozhodnutí krajského úřadu, kterým bylo rozhodnuto o tom, že posuzovaná zemina není odpadem. Po předběžném posouzení věci ministerstvo dospělo k závěru, že lze důvodně pochybovat o tom, že citované rozhodnutí je v souladu s právními předpisy, jelikož v řízení v pochybnostech konaném před krajským úřadem nebylo prokázáno, že se zákon o odpadech ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 na předmětnou vytěženou zeminu nevztahuje, za stavu, kdy prováděcí předpis, na který odkazuje zákon o odpadech, dosud nebyl vydán.Proti usnesení ministerstva o zahájení přezkumného řízení podal odvolatel rozklad. Ve svém podání vyjádřil domněnku, že ČIŽP podala svůj podnět bezdůvodně, když nerespektovala postup ministerstva uvedený v jeho rozhodnutí, a činí tak zbytečné průtahy v řízení.Na základě doporučení své rozkladové komise ministr rozklad zamítl a napadené usnesení ministerstva potvrdil.

Z odůvodnění:

Ztotožňuji se s názorem ministerstva, že existují důvodné pochybnosti o tom, že zemina vytěžená při zemních pracích není odpadem ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 zákona o odpadech. V souladu s ustanovením § 94 odst. 1 správního řádu je správní orgán povinen ex officio přezkoumat pravomocné rozhodnutí v případě, že má důvodné pochybnosti o souladu rozhodnutí s právními předpisy. Správní orgán nadřízený správnímu oránu, který rozhodnutí vydal, zahájí z moci úřední přezkumné řízení, jestliže po předběžném posouzení věci dojde k závěru, že lze mít důvodně za to, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy (ustanovení § 95 odst. 1 správního řádu). V daném případě lze důvodně pochybovat o tom, zda rozhodnutí krajského úřadu je v souladu s právními předpisy. Krajský úřad své rozhodnutí opřel o neprokázané tvrzení odvolatele a "doložené doklady", které dále nespecifikuje. Existují tak pochybnosti o řádném zjištění skutečného stavu věci, tj. zda posuzovaná výkopová zemina je či není odpadem ve smyslu ustanovení § 3 zákona o odpadech. V daném případě však nelze aplikovat ustanovení § 2 odst. 1 písm. i) zákona o odpadech, podle kterého se tento zákon nevztahuje na vytěžené zeminy, jež vyhovují limitům znečištění stanovených prováděcím právním předpisem.

Platnost tohoto ustanovení totiž závisí na provedení vyhláškou. Společná vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství podle ustanovení § 2 odst. 3 zákona o odpadech dosud vydána nebyla.